Rozsiahly knižný projekt mapuje v dvoch dieloch založenie a rozvoj Slovenského národného divadla od roku 1945 a dokumentuje umelecký život a prevádzku prvej scény.

Chanoch Levin (1943-1999), jeden z nejvýraznějších dramatiků moderní izraelské literatury, není v Česku příliš znám. Hra Strasti života patří mezi jeho „sousedská dramata“ – trojlístek stárnoucích „obyčejných lidí“ ukazuje s hořkou komikou naši každodenní bezvýznamnost.

Publikace Jevištní technologie v 21. století se primárně věnuje moderní strojní jevištní technologii, kterou však vnímá v kontextu jejího historického vývoje i prostředí divadelní budovy. Název knihy, evokující sice zaměření na nejnovější trendy oboru, tak záměrně vystihuje i tento druhý rozměr jejího obsahu, zabývající se existencí současné jevištní technologie v širších souvislostech.

Zásah policejních složek proti demonstrantům 17. listopadu 1989 se odehrál přímo pod okny Národního divadla, které se tak – pokolikáté už v dějinách! – symbolicky stalo očitým svědkem počátku společenských změn v celé zemi. Kniha Zpětné zakreslení cesty, v níž vyprávíme příběh Činohry Národního divadla od konce roku 1989 až do roku 2015, sleduje, jak se společenské události promítaly do divadelního

Adolphe Appia (1862 - 1928) bol švajčiarsky mysliteľ a vizionár, jeden z prvých, ktorí zásadne prispeli k reforme divadla na začiatku 20. storočia. Vyšiel z obdivu k operným drámam Richarda Wagnera, ale neskôr dospel ku kritickému odmietnutiu toho, ako ich inscenovali vtedajšie divadlá.

Helena Čertíková vyštudovala slovenský jazyk a estetiku na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. V rokoch 1983 až 2004 pôsobila v Slovenskom rozhlase, kde ako lektorka pripravovala redaktorov a moderátorov v oblasti hlasovej a rečovej techniky, interpretácie a jazykovej kultúry.

Jak se dívat na svět, na život, na události, na situace a na lidské konání? – Jako na divadlo.

Miroslav Horníček – umělec, jehož lze jen těžko charakterizovat jedním slovem, byl zkrátka výjimečný. Jeho nadčasový smysl pro humor, přirozenou noblesu, pronikavý intelekt, pracovitost a vzácné herecké nadání připomíná výpravná publikace, která vychází u příležitosti stého výročí umělcova narození.

Desátým svazkem edice Osobnosti české scénografie, kterou od roku 2014 vydává Institut umění – Divadelní ústav, je monografie věnovaná scénickému a kostýmnímu výtvarníkovi Karlu Glogrovi (nar. 1958). Glogr v letech 1977 až 1984 studoval scénografii u profesorů Jana Duška a Alberta Pražáka na Divadelní akademii múzických umění v Praze, kde od roku 1999 dosud působí pedagogicky. Jako scénograf byl v

Publikácia Slovenské divadlo v číslach je komplexný sumár minulej a súčasnej situácie profesionálnej divadelnej scény na Slovensku a možno ju vnímať ako identifikovanú „matriku“ slovenského divadla. Poslúži ako východisko pri dôslednom skúmaní divadelnej problematiky a následných štatistických analýzach.

Prvá časť knihy výberovo zachytáva záznamy z divadelných skúšok prebiehajúcich takmer rok vo voľnom čase akteróv, skúšok-stretávaní, ktoré sú však zároveň istým typom spoločenského komunitného života a v rámci neho aj pokusom nájsť riešenia individuálnych aj širších spoločenských problémov. Je to divadlo a je to zároveň životný štýl založený a potrebe nepretržitej reflexie žitého a na vnímaní výberového

Učebnica Tendencie súčasného (západného) divadla spĺňa hneď niekoľko funkcií: okrem jej prvoradej pedagogickej závažnosti a využiteľnosti v pedagogickom procese, vo veľkej miere zapĺňa aj prázdne miesta v spracovaní uvedenej problematiky v slovenskej teatrologickej literatúre a tým pádom sa jej dopad a dosah rozširuje aj na omnoho širšiu skupinu používateľov/čitateľov.

Uvažujeme-li o vývoji západní teorie dramatu od Aristotela k moderním autorům, mohli bychom ji nejstručněji charakterizovat heslem \'Od metafyziky k technice\'. Vrcholu dosahuje tento vývoj v 19. století ve Freytagově Technice dramatu a v proslulých Poltiho Třiceti šesti dramatických situacích. Právě posledně jmenovaný spis se stává pro Júlia Gajdoše východiskem ke sledování dalšího (moderního i postmoderního)

Kniha mapuje historii výtvarného divadla Kolotoč.

Kniha představuje drama jako scénický projekt: Na konkrétních příkladech (Tartuffe, Krejcarová opera, Tři sestry, Šest postav hledá autora, Radúz a Mahulena, Kosmické jaro… aj.) sleduje autor, zkušený divadelník a pedagog, opakující se vývoj od improvizovaného projevu k psanému dramatickému textu s důrazem na zkoumání jeho slovesné stránky. S dramatem jako scénickým projektem souvisí skutečnost, že

Osemnásty zväzok súborného diela českého divadelného mága s podtitulom - Televize.

V knihe sa približujú rozličné techniky a teórie hereckej tvorby, ktoré boli známe v divadle 20. storočia. Analyzujú sa herecké prístupy k interpretácii divadelných postáv, filozofické koncepty, psycho-fyzické cvičenia.

„V dvadsiatych rokoch sa obyvateľstvo mesta delilo na dve skupiny: na tých, čo hrali ochotnícke divadlo, a na tých, čo ho navštevovali. Tretej skupiny nebolo.“ Tento výrok Jána Kalinu o kultúrnych pomeroch Prešova v medzivojnovom období stojí ako motto nad motiváciou, ktorá nás viedla k preskúmaniu divadelného života Prešova v období po vzniku Československa až do naplnenia snáh o zriadenie a definitívne

Pri tvorbe diela Vývin pohybu v systéme Body-Mind Centering (R) (Základné neurologické vzorce a ich využitie v procese tanečného vzelávania) sa autorka sústredila na mimoriadne odbornú problematiku, v ktorej charakterizovala systémy využívajúce jednotu telaa mysle, a poukázala na ich základné princípy.

Má verejné divadlo vo svete kasínového kapitalizmu zmysel? Potrebujeme dotované nekomerčné divadlo, keď je len jednou z možností obrovskej ponuky živej i digitálnej zábavy, ktorou sú konzumenti zavalení?