Proces globalizácie sveta v súčasnosti kladie čoraz náročnejšie požiadavky na dôkladnejšie poznanie a porozumenie filozofického myslenia, náboženstiev a civilizácií obyvateľov všetkých svetadielov, umožňujúce ich porovnávať a hodnotiť. Pohnútkou n a napísanie tejto tematicky rozsiahlej práce bolo uvedomenie si naliehavej potreby vhodnej knihy pre slovenských vzdelancov, ktorá by im umožnila lepšie

Otevřená společnost a její nepřátelé je jeden z nejdůležitějších spisů moderní politické filosofie, v němž Popper rozvíjí svou vlivnou teorii demokracie a budování institucí a proti holistickému sociálnímu inženýrství, navrhujícímu „systémová řešení“, obhajuje inženýrství dílčí, které místo neuskutečnitelného jednorázového nastolení co nejlepšího stavu hledí odstraňovat jedno po druhém ty nejpalčivější

Autorovo klíčové filozofické a psychoanalytické dílo, v němž představuje svůj revoluční model člověka opřený především o novou teorii pudu smrti. Definuje základní pojmy (ego, psýcha, gender, schizofrenie, paranoia, autismus, deprese ad.), ale věnuje se též mystickým fantaziím či psychologii orgasmu. V oblasti sociální teorie ustavuje nové pojmy jako \"ontologická levice\" či \"kromaňonský komplex

Oswald Spengler közvetlenül az első világháború után adta ki monumentális történetfilozófiai művét, melynek jelentősége Herder, Burckhardt és Lamprecht munkáihoz mérhető, s mely döntően befolyásolta a század derekának gondolkodástörténetét. Spengler, aki az említetteken kívül Goethe és Nietzsche eszmei örökösének is tekinthető, a magyar szellemi életre is megkülönböztetett hatást gyakorolt; ékes bizonyítéka

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum průběžně přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného a výtvarného díla. Třináctý svazek je uveden odbornou studií vracející se ke sporu mezi Husserlem a Heideggerem ohledně hesla „Fenomenologie“ pro Encyclopaedia Britannica; dále následují odborné studie k Schelerově filosofii života,

V pořadí 12. svazek Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného i výtvarného díla. První část svazku obsahuje příspěvky k fenomenologii či fenomenologicky založené filosofii.

Kniha NON EXIT slovenského maliara a performera Roba Švarca je v kontexte slovenskej filozofickej estetiky ojedinelým fenoménom. Vo svojich esteticko-ontologických esejach reflektuje príbeh moderného a postmoderného umenia, predovšetkým stretnutie sociálnej plastiky Josepha Beuysa s nesubstančnou ontológiou Egona Bondyho.

Na Modrovousově hradě je rozsahem nepříliš dlouhý, myšlenkově ovšem nesmírně hutný a po jazykové i argumentační stránce strhující esej, jímž se George Steiner zařadil mezi přední filozofy kultury své doby. Tematicky navazuje na studii T. S. Eliota z roku 1948, jež zkoumá podstatu kultury a její postavení v západní společnosti.

Spis patří přes svůj nevelký rozsah k dílům, jež zásadně ovlivnila vývoj západního myšlení od antiky až po současnost. Je v něm vyloženo aristotelské pojetí vztahu bytí a pojmenování a předložena proslulá tabulka deseti kategorií, které představují základní způsoby, jimiž se vypovídá jsoucí.

Druhý svazek populárně naučné edice Munice nás zavede do labyrintu filozofického tázání na téma ČAS. Necháme se vést úvahami řady velikánů, od Aristotela po Prigogina, dokud nedospějeme k nevyhnutelné křižovatce: čas je buď nejdůležitější element vesmíru, nebo vůbec neexistuje.

Na rozdiel od osvojovania poznatkov v podmienkach školskej výučby (didaktika) existuje aj osvojovanie poznatkov v podmienkach samoučenia (autodidaktika). Teda samoučením rozumieme tú zložku osvojovania poznatkov, ktorá na rozdiel od skupinového vyučovania v škole prebieha v podmienkach individuálnej mimoškolskej (spravidla domácej) prípravy autodidaktov. Záujem odborníkov o túto problematiku sa zvyšuje

Sborník studií Reflexia človeka v slovanskom filozofickom prostredí je společnou publikací účastníků mezinárodní vědecké konference (Slováků, Čechů, Poláků, Ukrajinců a Rusů), která byla organizována jako jeden z výstupu řešení grantového projektu VEGA č. 1/0375/16 na tému \"Človek medzi profánnym a sakrálnym v ruskom myslení 20. storočia\". Zvolené téma by mohlo vyvolat určité nedorozumění, může totiž

SENECA (4 pred Kr.–65 po Kr.) V období hegemónie Rímskej ríše, v časoch jej najväčšieho rozmachu došlo k určitej stagnácii vývoja filozofického myslenia. Rimania recipovali do svojho myslenia učenie gréckych filozofov, a zachovávali tak po stáročia budované hodnoty z čias najväčšieho rozkvetu Grécka.

Kniha ukazuje fascinaci „platonskými knihami“, na jejichž četbu Augustin vzpomíná ve svých Vyznáních, i jeho postupný odklon od novoplatonských myšlenek pod vlivem křesťanství. Tento pohyb je představen na třech tématech nestejné šíře: na Augustinově pojetí moudrosti (studie Sapientiae amor), na jeho představě o vztahu duše a těla (studie Duše a tělo v Augustinových raných dílech) a konečně na jeho

Najstaršia zachovaná grécka tragédia, svedectvo o veľkorysosti a súcite s nepriateľom a zároveň o vedomí rozdielu medzi svetom barbarským a slobodným.

Práca otca Dr. Petra Fottu je na jednej strane dobrým úvodom do filozofie a na strane druhej užitočným sprievodcom pre všetkých, ktorí sa vydali na stretnutie s filozofiou. Autor jednoduchým a jasným spôsobom ukazuje, čím je filozofia...

Ďalší zväzok z edície Dějiny filosofie zahŕňa filozofov od Newtona po Rousseaua (Locke, Leibnitz, Berkeley, Wolff, Lessing, Hume a ďalší).

Súbor desiatich štúdií českých a slovenských odborníkov. Polovica štúdií sa venuje jednotlivým druhom umenia, druhá časť sa zameriava na všeobecné a aktuálne problémy súčasnej estetiky.

Merleau-Ponty vychází ve svém nejvýznamnějším díle z podrobné analýzy vnímání, která jej přivede k nutnosti chápat lidský subjekt jako vtělený a opustit některé teze Husserlovy fenomenologie. Merleau-Ponty domýšlí své východisko v úvahách o prostorovém, sexuálním, řečovém intersubjektivním rozměru tělesnosti, aby vyvodil důsledky pro klasická filosofická témata, jakoje čas, myšlení či svoboda.

Dlho utajovaná korešpondencia dvoch veľkých intelektuálov. Na pozadí ich vzťahu vykresľuje autorka jedno z najzložitejších období intelektuálnych dejín 20. storočia.