Publikace identifikuje důležité, empiricky zachytitelné vývojové trendy české společnosti i jejího vnějšího prostředí. V první části je identifikace trendů zasazena do širšího metodologického rámce tvorby vizí a strategií pro český stát.

Autor sa v knihe zaoberá fenoménom čítania v českej spoločnosti.

Zbierka šestnástich esejí je pomenovaná podľa prvej z nich, v ktorej sa venuje mimoriadne aktuálnej téme – potrebe určitej spoločnosti mať svojho nepriateľa a vytvoriť si jeho obraz. Jej skutočným názvom by však mal byť skôr jej podtitul, čiže „príležitostná spisba“. Príležitostnú spisbu robí príležitostnou fakt, že autor zvyčajne nemal v úmysle zaoberať sa takou alebo onakou témou, ale priviedla ho

Cílem autorů bylo prozkoumat vzájemné zkušenosti a vztahy české a lotyšské společnosti ve 20. století. První část monografie pojednává o procesu česko-slovenského uznání prvního lotyšského státu a následné spolupráci, o novém pohledu na Lotyšsko ve druhé světové válce, o mezinárodním postavení poválečného Pobaltí, o nezdařeném lotyšském pokusu o reformu socialismu, o úloze lotyšské redakce Rádia Svobodné

Kniha je syntetickým výkladem národotvorných procesů v Evropě 19. století. Snaží se zachovat rovnováhu mezi využíváním empirických poznatků a výsledky teoretických analýz moderních společenských věd.

Tato kniha čtenáři nenabízí dramatické příběhy, nýbrž čísla, k nimž se ovšem přívlastek suchá zásadně nehodí. Zkoumá často nenápadné a skryté formy násilí, jež dokázalo proniknout do intimních sfér partnerského soužití a následně ho zdevastovat.

Pojem „lidská práva“ je již po několik desetiletí pevnou a neodmyslitelnou součástí politické diskuse a našeho jazyka vůbec. O lidských právech mluví a píší akademici, novináři, komentátoři a intelektuálové všeho druhu, zaštiťují se jimi aktivisté, politici a státníci – zkrátka tento pojem se natrvalo zabydlel ve veřejném prostoru.

Kniha je venovaná kritickej reflexii možností využitia teórie Pierra Bourdieua pri skúmaní nie len slovenskej spoločnosti. Rozdelená je na štyri samostatné časti, doplnené o záverečnú prehľadovú štúdiu o stopách diela P. Bourdieua v Česku a na Slovensku.

Učebnice je dělena do dvou vzájemně provázených částí. V první části představuje čtenářům obecnou teorii sociální správy, nastiňuje genezi současných modelů řízení sociálních systémů, seznamuje s principy řízení v sociální správě a dalšími klíčovými koncepty, které je nutné znát pro porozumění souvislostem předloženým v části druhé.

Autor provokativně zkoumá, čím přesně je antisemitismus v jedenadvacátém století, a nastoluje znepokojivé nové paradigma jeho chápání. Dále se zabývá rozměry této hrozby, vysvětluje, jak nové technologie přiživily oheň, jenž před nástupem nového tisíciletí jen doutnal.

Publikácia prehľadným spôsobom predstavuje metodológiu kvalitatívneho výskumu na konkrétnych príkladoch zo sociálneho sveta umenia. Čitatelia a čitateľky sú krok-po-kroku oboznámení s rôznymi metodologickými nástrojmi, ktoré sú uplatniteľné na zber (napríklad voľné asociácie, hĺbkové interview, reflexívny denník, autoetnografia, umelecký výskum) a analýzu dát (tematická analýza). Pre vedecké publikum

Příběh o Faustovi představuje jeden z nejstarších a nejpodstatnějších evropských mýtů, jehož aktuálnost v současné době každým dnem narůstá (což je dobrá zpráva pro mýtus, ale – s přihlédnutím k pointě faustovských příběhů – varovná pro nás). Vladimír Just, který o faustovském mýtu a jeho proměnách už dvě desetiletí přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, proto shromáždil a pro

Dost možná stojíme na prahu nové éry. Vyspělý svět se dal na cestu multikulturalismu, genderové korektnosti, rozpadu tradičních rodin a hodnot.

Migrácia je jednou z najnaliehavejších a najkontroverznejších otázok našej doby - vehementne diskutovaná, predchnutá ideológiou, hlboko rozdeľujúca. Komu by malo byť dovolené migrovať a komu nie?

Byl to demonstrativní zločin. Jednoho listopadového dne zavraždil mladý rozhněvaný muslim výstřelem zpistole holandského filmového režiséra Theo van Gogha za to, že se spolu s černou imigrantkou a političkou Aján Hirsí Alíovou odvážil natočit ostrý protiislámský snímek promítnutý v nizozemské televizi.

Otázka, kterou si v různých souvislostech klade Jean-Francois Lyotard, současný francouzský filosof, jestále stejná: jak můžeme něco vědět o tom, že věci jsou? Tímto způsobem otevírá filosofické myšlení k přítomnosti, a to jak ve smyslu záhadné časové dimenze, jež nám stále uniká, tak i k přítomnosti, kterou žijeme a kterou poznáváme nejen prostřednictvím filosofických textů, nýbrž i v malířství.

V centru zájmu této publikace stanuli konkrétní muži a ženy, kteří byli na třeboňském panství v období přelomu 17. a 18. století obviněni z různých sexuálních deliktů. Po nezbytném úvodním vymezení tématu a kritickém zhodnocení pramenů a literatury byly přiblíženy delikty smilstva a cizoložství prostřednictvím normativních pramenů.

Nádherná kniha, ktorá sa venuje africkým kmeňom Fulbu, sídliacim okolo čadského jazera. Obsahuje fotografie z pôvodného antropologického výskumu a CD s pôvodnou domorodou hudbou.

Kniha esejů japonské specialistky na problematiku médií, video artu a multimediálního umění je koncipována jako soubor textů, zkoumajících problematiku médií v postkomunistické východní Evropě ve srovnání se západním světem, a především Japonskem. Média – Revoluce – Reklama – Porno – Japonsko – Východní Evropa, to jsou klíčová slova textů Keiko Sei.

Publikace se zabývá muslimskou přítomností v Česku a sousedních německy hovořících zemích přístupnou formou, která však nerezignuje na akademickou přesnost a oporu v datech. Jednotlivé kapitoly vycházejí z mnohaletých výzkumů autorů.