Almanach medievisty-editora je výstupem z činnosti Komise pro vydávání středověkých pramenů diplomatické povahy při Historickém ústavu Akademie věd ČR. Publikace se člení na oddíly Články, Kronika, Bibliografie a Komise.

Tato sbírka otevírá okno do světa českého ženského psaní přelomu 19. a 20. století. Příběhy žen nucených ke sňatku, žen dohnaných k sebevraždě, o svádění, samotě i o rozpadu lesbického vztahu představují široké spektrum života žen v této době.

Svazek přináší šest souborů studií, v nichž Macura postupně cizeloval své pojetí modernistické a socialistické kultury. První čtyři oddíly obsahují práce o světové literatuře a teorii (např.

Tématem 42. ročníku plzeňského sympozia jsou díla, která podstatně změnila domácí politickou, sociální i kulturní situaci, ať už tím, že byla přeložena z jazyku originálu nebo bez přiznání začala být interpretována a popírána jinými díly, ve snaze dosáhnout v české společnosti změny. Svazek zpracovává dané téma mezioborově a přináší 23 studií z oborů dějiny a teorie literatury, dějin a teorie umění,

Olomoucký literární vědec a historik František Všetička (1932) se soustavně věnoval mimo jiné vývoji české prózy v šesti počátečních dekádách 20. století (např. ve svazcích Ariadnino arkánum, Možnosti Meleté, Kroky Kalliopé aj.). V knize studií o kompoziční poetice Rázovité refugium se tentokrát orientuje na vybraná prozaická díla 19. století. Ačkoli jde o autorův první krok do této epochy vývoje české

Jedenadvacet studií a úvah věnovaných moderní české literatuře vznikalo od roku 1984 až po současnost a bylo publikováno časopisecky či ve sbornících. Představují jeden z okruhů autorčina badatelského zájmu, soustředěný k autorům stojícím na okraji literárního kánonu, často zapomínaným nebo nedoceněným.

První svazek publicistiky Jiřího Weila představuje práce od autorových počátků až po odjezd do Moskvy v létě 1933, kam byl Weil v pověření Komunistické strany Československa vyslán, aby tam pracoval jako překladatel a lektor základních děl marxismu-leninismu. Ve Spisech Jiřího Weila, které tímto svazkem zahajujeme, jsou publicistice vyhrazeny tři svazky.

Kniha je věnována ranému básnickému a částečně i výtvarnému dílu jednoho z nejvýznamnějších ruských básníků 20. století Vladimíra V. Majakovského (1893–1930), které hodnotí nikoli pohledem literárněvědným, nýbrž prizmatem lingvistiky. Majakovského vybrané verše z doby do roku 1920 a jehoplakáty ze stejného období jsou podrobeny zevrubné lingvistické analýze s přihlédnutím ke třem dominantním rysům

Zborník približuje osobnosť literárnej vedkyne Gizely Gáfrikovej (1945 - 2014), dlhoročnej pracovníčky Ústavu slovenskej literatúry SAV. Táto vynikajúca znalkyňa literárneho baroka, skvelá textologička a editorka prispela významnou mierou k vedecky objektívnemu poznaniu staršej slovenskej literatúry.

Soubor korespondence z let 1883–1900 představuje jedinečnou výpověď, dotvářející podstatným způsobem obraz společenského, kulturního i uměleckého milieu v českých zemích na konci 19. století. Zachycuje hluboké přátelství dvou umělců, vzdělanců a skeptiků, lexikem jejich vlastní sebereflexe – malkontentů.

Publikace přináší shrnující pohled na dějiny české recepce estonské literatury od prvních překladů a ohlasů po současnost. Historická periodizace je vystavěna s ohledem na setkávání dvou literárních polí, především jejich politických faktorů, a na kontextualizaci estonské literatury v překladové a nakladatelské praxi a v recenzích.

Název v češtině: Variace na téma venkovské sídlo v britské literatuře od Forstera po Hollinghursta Monografie se věnuje literatuře spojené s anglickým venkovským sídlem, a to zejména dílům autorů 20. a 21. století, jako jsou E. M. Forster, Evelyn Waugh, Iris Murdoch, Alan Hollinghurst a Sarah Waters. Venkovské sídlo je nahlíženo v širším společenském a kulturním kontextu, včetně soudobého vývoje a

Slovníkem spisovatelů Království českého Scriptores Regni Bohemiae, jehož autorem byl moravský zemský úředník, historik a sběratel Johann Peter Cerroni (1753–1826), vrcholí několik desítek let trvající snahy řady učenců druhé poloviny 18. století postihnout dějiny vzdělanosti českého státu v souladu s konceptem historia litteraria. Do svého slovníku, který tvoří celkem 24 abecedně řazených svazků,

Etela Farkašová je zapísaná v čitateľskej verejnosti svojím osobitým esejistickým štýlom s pridanou hodnotou, ktorá knihu od knihy kreuje. Tentoraz si vo svojich filozofických esejach Paralely a prieniky „zobrala na mušku“ vzťah filozofie a umenia.

Kniha Fikční světy české realistické prózy organicky propojuje literárněteoretický rámec fikčníchsvětů s tradičním literárněhistorickým konceptem realistické prózy v kontextu české literatury. Teorie fikčních světů už v českém literárněteoretickém prostředí dostatečně zdomácněla, ovšem toto zdomácnění přineslo i jisté nedorozumění, vzniklé nejspíše z terminologické záměny mezi fikčním a fiktivním:

Soubor statí publikovaných v Literárních novinách mezi lety 1967-69. Mezi autory se objevují nejvýznamnější čeští myslitelé druhé poloviny dvacátého století (Milan Kundera, Karel Kosík, Robert Kalivoda a další). Od konce padesátých let se český kulturní týdeník zvaný Literární noviny nesměle pokoušel znovu začlenit českou kulturu do evropského kontextu a naopak.

Kdo je Pybrac? Zřejmě Guy du Faur, pán z Pibrac, francouzský básník a diplomat, který žil v letech 1529-84 a jehož šlechtický přídomek se někdy psal v podobě, jakou zvolil Louys.

Kniha Skrytá hvězda Jelena Mašínová vychází u příležitosti životního jubilea spisovatelky. Nápad dát jako dárek její vlastní knihu měl autorčin muž, spisovatel Pavel Kohout.

Slovník predsatavuje ruskú literatúru od najstarších čias do začiatku 21. storočia.

Kapitoly z dejín prekladu a recepcie na Slovensku.