Jméno Leonid Brežněv zná v České republice skoro každý, včetně těch, kteří se narodili nebo vyrůstali po listopadu 1989. Muž, spojený s likvidací reformního procesu v Československu v roce 1968, ovlivnil životy Čechů a Slováků tak jako málokterý jiný zahraniční politik. A s ním i ti, kteří od poloviny šedesátých do poloviny osmdesátých let v Kremlu rozhodovali o tom, co velmoc jménem SSSR udělá: Alexej

Kniha nabízí přehledně a systematicky zpracované informace týkající se fenoménu násilí na ženách v partnerských vztazích – jeho různých podob, souvislostí a faktorů více či méně přispívajících ke vzniku násilného chování. V analýzách nechybí ani aspekt časového vývoje, kdy údaje byly porovnány s daty pocházejícími z deset let starého mezinárodního výzkumu. Autoři se zaměřili nejen na fyzické a psychické

Ako naznačuje už názov, táto kniha je rozpravou o Marxovi, resp. o neomarxime, no zďaleka nielen o ňom. Názov monografie \"Späť k Marxovi?\" je skôr provokatívna otázka k dnešnej slovenskej spoločnosti vrátane vedeckej a filozofickej komunity.

Kniha přibližuje v širších historických, politických, kulturních a ekonomických souvislostech globální dějiny Eurasie od poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu po počátek jednadvacátého století. Od úsvitu středověku až do sklonku raného novověku byly rozsáhlé oblasti rozkládající se od Číny přes Střední Asii po Indii a Středomoří integrovány prostřednictvím orientální globalizace, která soustředila

Národ a národní stát jsou v módě stejně jako retro nábytek nebo falešné řasy. V diskusích o Evropě jsou Evropa a národ permanentně stavěny proti sobě.

Jean Monnet kdysi prohlásil, že Evropa se bude utvářet prostřednictvím krizí a že bude vlastně součtem řešení těchto krizí. V Evropě je dnes tolik krizí, že to slovo již na nikoho žádný dojem neudělá.

Kniha je zaměřena na zkoumání prostoru korupčních příležitostí. Reflektuje současné diskuse o korupci, způsoby jejího zkoumání, měření a monitoringu, předkládá základní typologie korupce a rozebírá související pojmy, jako je patronáž a klientelismus.

Ako a prečo si komunizmus podmanil Slovensko. Slovensko bolo jednou z prvých európskych krajín, kde nakrátko vznikla boľševická republika.

Brilantní, čtivá a vtipná analýza nejvýraznějších kauz a aktérů polistopadového vývoje. Jestliže normalizační dobu nejvýstižněji popsal Václav Havel ve své Moci bezmocných, je tato kniha Martina Komárka – mnohaletého politického komentátora deníku Mladá fronta – asi nejvýstižnějším popisem toho, co se tu děje v posledních dvaceti pěti letech.

Český politolog a univerzitní profesor Miroslav Novák oslavil v roce 2013 své šedesátiny, a právě proto se v této knize sešli představitelé mladší a střední generace českých politologů, aby mu vyjádřili svou úctu. Někteří z nich byli přímými žáky Miroslava Nováka, jiní nikoli, všichni se však k Novákovi hlásí, někteří jako ke svému vzoru, jiní jako k vynikajícímu a podnětnému politologovi, který svým

Publikace přináší nový pohled na problematiku volebního práva cizinců ve volbách do zastupitelstev obcí v České republice. Shrnuje výsledky výzkumu zaměřeného na participaci cizinců ve volbách do zastupitelstev obcí, postoje a zkušenosti cizinců, ale i zástupců městských úřadů a státních institucí.

Autor přesvědčivě zachycuje dynamiku současné krize liberální demokracie a ukazuje, jak hegemonie Západu postupně oslabuje. Do jaké míry doopravdy souvisel ekonomický a geopolitický vzestup západní civilizace s myšlenkami na rozvoj individuální svobody a rovnoprávnou účast občanů na politické moci?

Spoločná kniha priateľov - Miroslava Kusého a Milana Šimečku, v ktorej sa pokúsili o analýzu socializmu a priblíženie atmosféry doby, v ktorej žili. Knihu začali písať koncom 70. rokov, kedy boli už obaja zamestnaní ako robotníci. Dali si záväzok napísať po jednej kapitole za mesiac a následne ich „verejne“ prečítať na pravidelných spoločných večierkoch, kde ich prvými čitateľmi a kritikmi boli blízki

Práca sa systematicky zaoberá problematikou postavenia maďarskej menšiny na Slovenskuv troch základných líniách: nastoľuje ju ako problematiku vedeckého výskumu, v historických kontextoch povojnového riešenia maďarskej otázky a problematiky maďarskej menšiny v novej situácii, po roku 1989, po páde komunistických režimov v strednej Európe.

Málokdo pochybuje, že peníze hrají ve veřejném prostoru důležitou roli. Peníze v politice jsou koneckonců tématem laických i akademických diskuzí od počátku lidské civilizace – Hérodotos dává k dobru klep, že „otec demokracie“ Kleisthenés uplatil Pýthiji Delfskou, aby favorizovala jeho stranu v zápase o athénskou vládu, a v době Ciceronově nabobtnalo úplatkářství a prodej služeb v politice ve „Věčném

Autor pracoval v elitnom útvare Ulsterskej polície bojujúcejproti republikánskym i loyalistickým teroristom z PIRA, INLA a ďalších organizácií. Kniha rozpráva o jeho skúsenostiach v RUC.

Monografie se zabývá vnitřním životem československého vyslanectví v Haagu. Jednou z výrazných činností československých vyslanců, kterou vyvinul vyslanec Miroslav Plesinger - Božinov a na jeho práci navázal jeho nástupce na postu vyslance Ivan Krno, byla iniciativa vedoucí k objevení hrobu Jana Amose Komenského v Naardenu.

Druhý svazek studie o diplomatických vztazích. Po popisu struktury a fungování amerického Department of State a U. S. Foreign Service na jedné straně a československého ministerstva zahraničních věcí na straně druhé, kterými se zabývala autorka v prvním svazku, pokračuje analýzou diplomatických jednání o významných mezistátních dohodách.

Gitta Sereny mára klasszikusnak számító művében a treblinkai haláltábor parancsnokának, Franz Stanglnak a Harmadik Birodalomban befutott pályáját vázolja fel, és vizsgálja a jellemét formáló hatásokat. A haláltáborok parancsnokai közül Stangl volt az egyetlen, akit felelősségre vontak: a düsseldorfi bíróság1970-ben bűnrészesnek találta legalább 900 000 ember halálában, és életfogytiglani börtönre ítélte.

Szubjektív vádirat a Putyin-rezsimről. Vajon Vlagyimir Putyin Oroszországa demokrácia, vagy olyan diktatúra, amely nemzetközi fenyegetést jelent a Nyugatra? Garri Kaszparov, a sakknagymesterből lett ellenzéki politikus szerint a Szovjetunió összeomlása nem vég-, csupán fordulópont volt, és Oroszország az elmúlt huszonöt évben visszacsúszott a diktatúrába. Putyin KGB-s múltja és erős katonai támogatottsága