Po první světové válce se změnily nejen hranice států, ale i životní hodnoty a především pohled na ženy. Ať máme na onu dobu názor jakýkoli, nemůžeme jí upřít eleganci. Je to však elegance spíše nenápadná, staví na kvalitě a vychází z chování a vkusu. Je prostě diskrétní. O čem asi přemýšlely dívčí hlavy pod moderními mikády? Co musely vyslechnout ženy v kalhotách a co říkali muži s motýlkem pod vyholenou

Sociologička Oľga Gyárfášová sa rozprávala s desiatimi ženami, ktoré boli súčasťou alternatívneho opozičného spoločenstva v rokoch normalizácie v Bratislave. Prostredníctvom svojich príbehov nám umožňujú nazrieť do sveta, v ktorom sa Štátna bezpečnosť usilovala získať kontrolu nad ich životmi. Približujú, ako politickému režimu vzdorovali, akú rolu pre ne zohrávala sieť rodinných, kamarátskych aj vzdialenejších

Druhá časť dvojdielnej série z dejín slovenského politického myslenia je dielom kolektívu pedagógov a absolventov Katedry politológie Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave. Zamerali sme sa na známe aj menej známe osobnosti, ktoré formovali slovenské politické myslenie v prvej polovici 20. storočia.

Svedectvo Jozefa Tekleyho, násilne odvlečeného orgánmi NKVD v roku 1945 a väzneného sa až do roku 1953. 4. apríla 1945 sa blížil k Bratislave front. S tromi kamarátmi zo Spiša ho zadržali pracovníci NKVD.

Ústavní listina z 29. února 1920 je základním ústavním dokumentem samostatného československého státu. Jan Kuklík sleduje příběh jejího vzniku i její osudy až do roku 1948, kdy byla nahrazena tzv. ústavou 9. května.

Třicet tisíc obětí, přeplněné nemocnice, zavřené školy, sporná politická rozhodnutí. Ale také hrdinství zdravotníků a naděje na ukončení krize v podobě očkování.

U příležitosti životního jubilea prof. PhDr. Ivana Hlaváčka, CSc., se 25 domácích i zahraničních badatelů zaměřilo na zkoumání různých forem panovnické reprezentace v písemné kultuře ve středověku.

Vnímání prostoru a krajiny je jedním ze základních rysů lidského myšlení, jeho podoba se ale v různých kulturách a časových obdobích liší. Mnohovrstevnaté téma souvisí s kosmografií stejně jako s každodenním setkáváním lidí s krajinou.

V knize jsou poprvé publikovány rozhlasové projevy významného českého novináře Pavla Tigrida, které na počátku padesátých let přednesl v Rádiu Svobodná Evropa. Jejich pestrost odráží jeho zakladatelskou roli při vzniku československé redakce v Mnichově.

Kniha Skalní Pantheon a přírodní park na panství Malá Skála v Čechách z roku 1828 od autora Franze Ferdinanda Effenbergera je průvodce a pomocník při poznávání jednoho z nejcennějších přírodních areálů s pomníky a souborem pamětních nápisů v Čechách. Romantickou úpravu krajiny prováděl v letech 1803–1832 majitel panství, textilní podnikatel Franz Zacharias von Römisch.

Československé ministerstvo národní obrany v Londýně předpokládalo, že se rok 1944 stane rozhodujícím pro porážku nacistického Německa. V případě povstání v českých zemích mohli sehrát rozhodující roli speciálně vycvičení příslušníci zahraniční armády.

Monografie, sepsaná k příležitosti 25. výročí sametové revoluce, sleduje fáze „komunistickéhoexperimentu“ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v širším historickém kontextu. Na osudech generací studentů i pedagogů ukazuje turbulenci poměrů, v nichž se od roku 1948 střídala období závislosti na komunistické ideologii s obdobími, v nichž se mnozí dopracovali k sebereflexi a samostatnému

Sborník úvah a studií věnovaných klíčovým pojmům a koncepcím, s nimiž pracuje mezinárodní bádání o husitství. V jednotlivých esejích se autoři zamýšlejí nad tím, do jaké míry lze na husitské období aplikovat terminologii sousedních historických a sociálněvědných oborů, např. novověké termíny reformace a revoluce.

Pod společným označením Zmizelé Čechy/Zmizelá Morava a Slezsko připravuje nakladatelství Paseka svazky z různých oblastí Čech a Moravy ve snaze připomenout zaniklou tvář měst, ale i celých regionů České republiky, přičemž výběr lokalit a obrazové dokumentace probíhá nejen s ohledem na jejich historický či umělecký význam, ale rovněž se zřetelemna sílu genia loci, na jehož utváření se podílely dnes

Texty z rokov 1967 až 1969 venované nacistickej okupácii a úsiliu českej kultúry o \'nájdenie nového národného povedomia\' tvárou v tvár nebezpečiu.

Pražský rabinát Gutmanna Klemperera, který ve čtyřech pokračováních otiskl Paschelesův pražský Illustrierter israelitischer Volkskalender v letech 1881–1884, poskytuje nejen zajímavý příklad odborné práce z období počátků české (německy psané) židovské historiografie, ale je také svědectvím o svém autorovi: pozoruhodné židovské osobnosti z přelomu osvícenství a moderní doby, rabínovi, který díky svému

Publikace širokého autorského kolektivu zkoumá historické zdroje české etiky vědy a její vývoj. Od historického pohledu přechází k problémům bioetiky jako klíčovému místu soudobých diskusí v rámci etiky vědy.

Autor popisuje rehoľné spoločenstvá od príchodu na naše územie, ich násilnú likvidáciu počas barbarskej noci z 13. na 14. apríla 1950 a návrat niektorých z nich po roku 1989. Počas stáročí rehole plnili svoje náboženské poslanie, vykonávali rozsiahlu humanitárnu, zdravotnícku ale aj národno-osvetovú činnosť.

Autorka Katarína Slobodová Nováková chce čitateľom v tejto knihe priblížiť históriu i súčasnosť nosičského remesla na území Vysokých Tatier, kde sa profesia horských nosičov zachovala až do súčasnosti. Slovenský a anglický text.

Doc. PhDr. Vladimír Segeš, PhD., (1950, Bratislava). Vyštudoval historické vedy – archívnictvo na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave a na Univerzite Loránda Eötvösa v Budapešti. Od roku 1995 je vedeckým pracovníkom Vojenského historického ústavu v Bratislave, externe pôsobí na Filozofickej fakulte UK v Bratislave. Je autorom monografií, spoluautorom a editorom viacerých diel z