Zbierka súčasných ruských hier nadväzuje na pôvodné prekladové publikácie Nemecká dráma, Maďarská dráma a Srbská dráma, ktoré vyšli v edícii Divadelného ústavu Bratislava Nová dráma / New Drama, v rámci medzinárodného projektu Európska dielňa prekladu. Výber z vynikajúcich textov súčasných ruských autorov v preklade Evy Maliti-Fraňovej a Romany Maliti dopĺňa štúdia renomovaného divadelného kritika

V pozdní modernitě se požadavek tvořivosti a originality, spojené s vytvářením něčeho nového požadavek vyhrazený do té doby zejména umění stal čímsi všeobecně vyžadovaným. Aby také ne, vždyť stálý růst produkce nezbytně vyžaduje její permanentní inovaci i estetizaci a součástí trhu se stala také produkce zážitků! Je jasné, jaké důsledky na proměnu samotného pojmu i podobu umění může mít a má vznik

Výsadní postavení Williama Shakespeara v současné západní kultuře a společnosti nemá obdoby Kdo určil, že si Shakespeare zaslouží tak hluboký obdiv? Může nám alžbětinský autor divadelních her skutečně i dnes přinášet tak závažné poselství, anebo jsou ve hře i jiné síly? Další z řady komiksů Shakespeare hledá odpovědi na tyto otázky. Zjišťuje, jak byl tento \"bard\" v různých dobách na různých místech

Knížka chce ukázat obrazem i textem odvrácenou tvář legendárního divadla. Zdeněk Svěrák bilancuje jeho historii formou soukromého dopisu Ladislavu Smoljakovi a každý člen souboru přidal svou nejživější vzpomínku. Nepřeberné množství fotografií zachycuje herce v jejich výrazných rolích, ale většinou je objektiv namířen do zákulisí, a odkrývá tak dění, které zůstává publiku utajeno. Publikaci osvěžují

Analytický portrét filmára a výtvarníka polského pôvodu Waleriana Borowczyka a prehlad jeho kariéry formou malej encyklopedie, kde každé písmeno abecedy zastupuje jeden koncept, ktorý jedinečným spôsobom osvetluje jeho filmy a ďalší umeleckou tvorbu. Drobná publikácia má slúžiť ako príručka svojho druhu k Borowczykovým bizarným, podivným, exotickým a hermetickým svetom a zároveň má ponúknuť 26 miniaturných

Monografia Milan Čorba je snahou o vytvorenie portrétu mimoriadnej osobnosti slovenskej scénografie. Obsahuje množstvo kostýmových návrhov Milana Čorbu, fotografií z divadelných inscenácií, televíznej a filmovej tvorby, sprevádzané jeho myšlienkami, ktoré odzneli v rozhovoroch, článkoch, knihách alebo, a to je pre nás to najvzácnejšie, uchované na návrhoch vo forme vlastnoručných poznámok k pripravovanej

V knižnej novinke, ktorá prišla na trh v decembri 2014 autor kriticky v rôznych diskurzných podobách približuje čitateľovi problémy opery na Slovensku v historickom kontexte, pričom si nenárokuje obsiahnuť problém vo svojej komplexnosti. Historiografické kapitoly striedajú kapitoly analytické a tie zas state beletristické. Venuje sa reflexii historigrafie, viacnásobným „začiatkom“ operného divadelníctva

Ladislav Čavojský (1932 – 2014) patril ku generácii prvých vysokoškolsky vyštudovaných slovenských divadelných vedcov. Jednou z konštantne prítomných línií v jeho výskume boli analýzy uvádzania inonárodnej drámy do nášho kultúrneho kontextu. Čavojského pohľad na túto oblasť bol literárny aj divadelný, teda komplexný a poučný nielen pre historikov, dejiny literatúry a divadla, ale aj pre prax, pre režisérov,

Je skutečně s podivem, že české prostředí prozatím dílo a působení Antoina Viteze do značné míry ignorovalo. Estetika jeho inscenací a jeho myšlení o divadle přitom přesahují ryze francouzský kontext a rozvíjejí otázky spjaté s evropskou činohrou a její tradicí obecně: podvojnost divadla dramatu a divadla hereckého mimování a tzv. velké a malé činohry; divadlo jako umění konvence a stylizace, které

Kniha Arnolda Aronsona, profesora divadelních studií Columbia University v New Yorku, systematicky, kvalifikovaně a přitom velmi čtivě mapuje vývoj amerického alternativního divadla. Vrací se k jeho kořenům, výstižně charakterizuje široký kulturní, společenský i umělecký kontext jeho vzniku a zejména poučenými a kritickými analýzami seznamuje čtenáře s jeho nejvýznamnějšími osobnostmi, soubory a inscenacemi.

Profesionalizácia, europeizácia a estetizácia divadla spájajú druhú slovenskú činohernú generáciu SND so štyridsiatymi rokmi 20. storočia; jej najmladší príslušníci nastúpili do divadla na konci dekády - Karol Machata, Mária Kráľovičová, Eva Kristinova, Viera Strnisková. Najpodnetnejším inšpirátorom sa stal Ján Jamnický, popri ňom Ferdinand Hoffmann. Jej vzostup sa v povojnových desaťročiach spojil

Tretí zväzok prináša kritiky o Jamnického herectve, svedectvá o jeho pedagogickom pôsobení, ako aj kriticko-analytické materiály, ktoré reflektovali Jamnického tvorbu po ukončení jeho pôsobenia v divadle. Cenný materiál sleduje Jamnického tvorbu aj v pre mnohých menej známom období jeho umeleckej práce.

Třetí svazek edice REPERTOÁR, cenově velmi dostupné knižní řady z pokladnice světového dramatu (zásadní díla, vynikající překlady, čtivé studie, portréty autorů i překladatelů).

Prvotina autora, který patří mezi nejvýznačnější představitele t. zv. vídeňské moderny. Sedm žen a dívek z různého společenského prostředí, sedm milostných příběhů, sedm vztahů \"dandyho\" Anatola, kterými ho provází jeho věrný a ironicky vtipný přítel Max.

Co mi neodpisujes? kasles na mna?

Encyklopedie antického divadla se skládá ze tří částí. První obsahuje soupis divadelních staveb v oblasti někdejšího antického světa, včetně jejich popisu. Součástí hesel je i zobrazení dnešního stavu antických divadel. V druhé, nejobsáhlejší části textu, jsou abecedně řazená hesla, vysvětlující fakta týkající se antického divadla. V závěrečné části je úplný soupis dochovaných řeckých a latinských

Slavné Nezvalovo básnické drama Manon Lescaut, které je dramatizací Prévostova stejnojmenného románu, vzniklo v roce 1940 pro Burianovo D34 a na českých jevištích se úspěšně objevuje dodnes.

Tématem tří studií zařazených do této knihy je režie chápaná nikoli jako pouhý pořádající činitel jednotlivých složek činoherního umění, ale jako specifická umělecká činnost, ve které právě vzhledem k tomu, že má (podobně jako herectví či scénografie) vlastní analyzovatelnou ,,techniku*, lze uplatnit inspirovanou tvořivost. První studie (Od výjevu k obrazu jednání) identifikuje vlastnosti režie u jejích

Klíčový text absurdní dramatiky byl poprvé uveden v roce 1959, na česká jeviště se dostal hned následujícího roku jako vůbec první Ionescova hra. Kdo jsou nosorožci, ve které se proměňují všichni \"slušní\" lidé? A jde to vůbec, odolat pokušení být jako ostatní a udržet si vlastní tvář? Jak velkou cenu jsme ochotni zaplatit za své místo v bezpečném stádečku? Stále aktuální a přitom nesmírně zábavné

U nás málo uváděnou hra Pán z Prasečkova napsal Moliere jako dvorskou zábavu - komedii-balet. Pro Národní divadlo ji za použití překladu Svatopluka Kadlece upravili režisérka Hana Burešová a dramaturg Štěpán Otčenášek. Kromě textu komedie \"o lakotě, intrikách, ziskuchtivosti, hlouposti, pýše a touze po dobrém společenském postavení\" svazek obsahuje též obsáhlou studii o vzniku hry (Š. Otčenášek),