A huszadik század tizenöt legfontosabb, legnagyobb port kavart merényletét sorolja fel a szerző, és mindegyiket részletesen ismerteti is.

Je masová imigrace prospěšná, nebo škodlivá? Jaké jsou její ekonomické dopady? Přináší mohutný proud přistěhovalců pro naši společnost obohacení, nebo úskalí, nebo dokonce nebezpečí? Proč se někteří přistěhovalci úspěšně neintegrují? Znamená multikulturalismus příjemné soužití kultur, nebo je rozbuškou k devastaci a konfliktům? Je masová imigrace zdrojem prosperity Evropy, nebo si zaděláváme na kulturní

Schmidt Mária legújabb, Látlelet az orosz-ukrán háborúról című írásában arra a mindannyiunkat izgató kérdésre keresi a választ, hogy mégis mi és miért történik a határainktól nem messze 2022 februárja óta? Milyen út vezetett az orosz-ukrán háború kitöréséhez, milyen történelmi sérelmek, nemzetközi politikai célok, anyagi érdekek játszanak közre a konfliktus kitörésében és kezelésének mikéntjében? A

Ian Shapiro je oceňován jako vůdčí postava současných teorií o demokracii. Charakteristickým rysem jeho prací je spojení teoretické erudice a praktické angažovanosti, v připomínání kořenů moderní demokracie (Locke, Madison) v současných kontextech po konci studené války, např. úspěšného demokratizačního vývoje v Jižní Africe nebo naopak problematického Blízkého východu. Autor přehledně analyzuje dlouhodobé

Knižní rozhovor Michala Stehlíka s Rudolfem Chmelem Střed Evropy mezi ideou a realitou vznikal na dálku během koronavirové krize. Zblízka se ovšem věnuje především posledním třiceti letům zemí dnešní Visegrádské čtyřky.

Jean Monnet kdysi prohlásil, že Evropa se bude utvářet prostřednictvím krizí a že bude vlastně součtem řešení těchto krizí. V Evropě je dnes tolik krizí, že to slovo již na nikoho žádný dojem neudělá.

Monografie vysvětluje vývoj hospodářské a podnikatelské etiky v České republice v kontextu vývoje této mladé disciplíny v USA a Evropě. První část nabízí zasvěcený pohled na vývoj teoretického poznání a systematické uspořádání hlavních přístupů a konceptů v disciplíně, která dosud nemá sjednocující teorii.

Politické strany a stranické systémy nových spolkových zemí Německa prošly od roku 1990 do současnosti řadou významných vývojových změn. Tato publikace sleduje tyto proměny a zaměřuje se na úroveň voleb do zemských sněmů.

Kniha se zabývá historickými i aktuálními aspekty ideálu jednoty lidstva a hledání globální politické organizace. Následně systematicky představuje náboženské podněty k tématice mezinárodního řádu a koncepce tzv. světové politické autority, zejména z oblasti katolicky orientovaného sociálního myšlení a ze strany tzv. sociálního učení církve.

Veřejná sociální politika narušuje principy povinné sociální solidarity a systémově nevyváženými ekonomickými (spořícími) zásahy ohrožuje část populace sociálním vyloučením. Tato monografie pojednává o rozdílu mezi dobrovolnou a povinnou solidaritou a o povaze a rolích povinné sociální solidarity v evropské civilizaci.

Predkladaná publikácia Oľgy Plávkovej je dobrým pokusom o sekundárnu analýzu údajov a výsledkov výskumov verejnej mienky, ktoré sa realizovali pod gesciou Ústavu politických vied SAV v rokoch 2003 až 2008. Vzhľadom na to, že ide o analýzu a interpretáciu doteraz nepublikovaných výsledkov výskumov, bude táto práca zaujímavá najmä pre zainteresovaného čitateľa (predovšetkým sociológa, historika, politológa...).

Obsahom predkladanej práce, je otázka vývoja slovenskej spoločnosti po novembri 1989. Uvedený dátum sa pre naše novodobé dejiny stal prelomovým z dôvodu, že v Československu došlo k zásadnej zmene usporiadania spoločenských vzťahov.

Téma vyrovnávania sa s \'komunistickou\' minulosťou je v súčasnom verejnom, politickom i akademickom priestore určite významná. V rozhodujúcej miere tu však absentuje fakt, ktorý pri posudzovaní predkladanej práce Silvia Miháliková definovala vetou \'v súčasnosti sa takmer všade kriticky diskutuje o vlastnej minulosti...\'. O minulosti tzv. komunistického režimu sa u nás kriticky nediskutuje, táto

Kniha historika a publicistu Emanuela Mandlera je vôbec prvou publikáciou, ktorá pojednáva o V. Havlovi a V. Klausovi z hľadiska ich funkcie.

V predkladanej knihe sa autor venuje najmä problemtike totalitarizmu, ideológiám a režimom talianskeho fašizmu, nemeckého národného socializmu a ruského (sovietskeho) komunizmu. Poznanie totalitných ideológií a režimov je predovšetkým varovaním pred možnosťou recidívy nástupu arogancie neobmedzenej moci a núti k zamysleniu nielen nad ich zločinnosťou a k poznaniu ich podôb a odlišností, ale aj k pozorovaniu

Povolebné Slovensko - Verejná mienka, politickí aktéri, médiá

1947-re Kelet- és Nyugat-Európa politikailag kettészakadt, aminek súlyos gazdasági következményei voltak Európa keleti felén. A Szovjetunió érdekszférájába került Magyarországon is követni kellett a harmincas években megindult szovjet iparosítási ter veket, amelynek következtében a Magyar Dolgozók Pártja, élén Rákosi Mátyással hozzálátott a vas és acél országának felépítéséhez. A bolsevik mintát másoló

Kniha Evropské křižovatky nabízí čtenáři zajímavý pohled na strukturu i zákulisí institucí Evropské unie. Zároveň se snaží odpovědět na otázky, jaké je v tomto systému postavení občana / voliče a jakými cestami se může Evropská unie ubírat v dalších letech. Na základě toho, jak a v jaké politické atmosféře se Evropská unie v průběhu uplynulých desetiletí utvářela, lze vysvětlit některé její dlouhodobé

Because We Say So is Noam Chomsky\'s essential counter punch to American hegemony In 1962, the eminent statesman Dean Acheson enunciated a principle that has dominated global politics ever since: that no legal issue arises when the United States responds to a challenge to its \'power, position, and prestige\'. In short, whatever the world may think, U.S. actions are legitimate because they say so.

Pojmy vědění a vzdělání hýbou lidmi stejně jako trhy. Tvrdí se, že jsou nejdůležitějším zdrojem Evropy, chudé na suroviny, a ten, kdo investuje do vzdělání a rozvíjí své vědění, investuje do budoucnosti. Na první pohled to vypadá, že sen osvícenců o vzdělaném člověku se v současné společnosti konečně naplňuje. Ovšem při detailnějším pohledu rychle vystřízlivíme. V knize Teorie nevzdělanosti, jejíž