Představa středověkého měšťana praktikujícího jógu je stejně absurdní jako představamoderního velkoměsta, v němž by kurzy jógy nebylo možné navštěvovat. Role, jakou \'mystický Východ\' hraje v životě moderních společností a kultur, tedy není samozřejmá.

Mýty o stvoření je možno považovat za nejdůležitější ze všech mytologických vyprávění, neboť tyto motivy se dotýkají základních otázek a problémů lidského života a dávají odpověď na nejdůležitější otázky lidské existence. Marie-Louise von Franz vykládá příběhy nejrůznějších kultur z psychologického pohledu a na řadě příkladů z analytické praxe ukazuje, jak mýty o stvoření mohou pomoci rozpoznat a podpořit

Hlavní tezí knihy je tvrzení, že ačkoliv orientalistické či religionistické bádání zdánlivě předkládá nezkreslené, objektivní interpretace indických tradic, ve skutečnosti jde o pokřivené obrazy odkazující především k vlastní evropské kultuře badatelů. Při důkladném zkoumání se ukazuje, nakolik jsou orientalistika i další humanitní obory stále ještě ovlivněny teologickým předporozuměním.

Vedecká monografia s názvom Náboženstvo izraelského ľudu ponúka syntézu adekvátneho pohľadu na náboženstvo izraelského ľudu vo vedeckej koncepcii od stručných dejín židovského národa až po súčasnosť. Predstavuje identitu židovského ľudu, ktorý so silne náboženským akcentom vyjadroval svoj postoj viery v jedného a jediného Boha.

Navzdory prognózám o trvale postupující sekularizaci se 21. století stává svědkem prudkého vzestupu náboženského extremismu a násilí páchaného v Božím jménu. V této svrchovaně aktuální a naléhavé knize zkoumá Jonathan Sacks kořeny násilí a jeho spojitost s náboženstvím, přičemž se zaměřuje především na dějinné napětí mezi třemi abrahamovskými náboženstvími: judaismem, křesťanstvím a islámem.

Pokračovanie provokatívnej knihy Evanjelium podľa mňa o hľadaní pravdy o živote a jeho zmyslu. Autor si zobral na mušku najťažšie z evanjelií - Jánovo - a na pozadí najnovších objavov archeológie a ďalších historických vied hľadá odpoveď na otázku, či môže aj v dnešnej dobe niečo dať modernému človeku kniha stará 1900 rokov.

Nachádzajú sa biblické témy v Koráne? Áno, nachádzajú: Obe knihy rozprávajú o Adamovi, Abrahámovi, Mojžišovi, Jánovi, Márii či Ježišovi.

Spiritualita se na počátku 21. století opětovně dostává do popředí zájmu. Její současné oživení zejména v podobě nenáboženské (neinstitucionalizované) spirituality, a zároveň i narůstající zájem o toto téma ve vědě, je třeba brát vážně.

Přednáškový cyklus interpretuje starověký obřad sómy coby teologický základ celého křesťanství, nachází rozdíl mezi původní koncepcí základního liturgického obřadu indoevropského náboženství a sekundární židokřesťanskou verzí. Sóma byl v pojetí indoevropské liturgie Kristus jako světlo poznání, jež se zrodil v obřadu zpívání svatých hymnů, čímž podporuje veškeré hodnoty lidství.

Kniha významného teologa, autora více než třiceti knižních titulů věnovaných křesťanské teologii, křesťanské amezináboženské ekumeně a náboženské situaci dnešní doby, vychází z projektu, v němž autor s televizním štábem navštívil významná centra světových náboženství po celém světě. Cílem bylo zachytit nejen nauku různých náboženských systémů, ale i aktuální podoby života jejich vyznavačů.

Obecný úvod do fenomenologického a historického studia náboženství z pera klasika moderní religionistiky určený pro široké publikum. Jednotlivé kapitoly knihy pojednávají o vztahu posvátného a profánního na rovině prostoru, času, přírody a lidského života.

Fenomén new age sa naďalej kryštalizuje ako globálne pôsobiaci ezoterický prúd, ktorý sprevádzal vstup do nového milénia. Ako taký, vstúpi časom i do análov dejín náboženstiev, v rámci ktorých je a bude považovaný za najreprezentatívnejší variant postmodernej religiozity.

Podstata a história dôležitej kresťanskej herézie..

Dejinný vývoj a súčasná podoba evanjelickej cirkvi.

Autor, jeden z největších světových znalců Tibetu a jeho civilizace, přináší po úvodnístati abecedně členěný výklad rozličných aspektů náboženských systémů: vedle specifické formy buddhismu známé také jako lamaismus s jeho sektami či odnožemi (Červené, Žluté čepice) je to i domácí synkretické náboženství bönismus. Text se věnuje i dodnes živé a vžité praxi (rituály, obřady, kláštery) a v neposlední

Abecedne radené esejistické heslá sa zaoberajú predovšetkým bohmi a mýtami starovekého Ríma od najstarších dôb ovplyvnených gréckou mytológiou až po nastolenie kresťanstva, ako jedinej vierouky.

Tretia časť encyklopédie zoznamuje čitateľov s vývojom kresťanskej mystiky v 12. až 17. storočí (Byzanc, západná Európa, Porýnie). Zväzok obsahuje taktiež náhľad do problematiky alchýmie a stať o mystických básnikoch.

V ďalšom zväzku si autori všímajú niektorých mystík Východu, konkrétne Egypta, Sumerov, Chetitov, Asýrie, Babylonie, starovekého Iránu, hinduizmu a indického buddhizmu.

Filokalia vznikala od 4. do 15. storočia a výsledkom sa stala zbierka textov, ktorá je kľúčová pre porozumenie pravosláviu.

Kniha Myšlení o transcendenci nabízí dvanáct zastavení nad pojetími transcendence z pohledu teologů od starověku po moderní dobu, renesančních umělců, náboženských pedagogů a jazykovědců. V chronologickém sledu se před čtenářem odkrývá bohatý myšlenkový svět apoštola Pavla, biskupa Ambrože Milánského, „andělského učitele“ Tomáše Akvinského, teoretiků italského renesančního disegna (např.