Prvý diel trojdielnych dejín nemeckej literatúry pojednáva od stredoveku po baroko. Základ tvoria interpretácie hlavných literárnych diel tohto obdobia.

„Existuje mnoho spôsobov ako nečítať, spomedzi ktorých najradikálnejším je knihu vôbec neotvoriť.“ Poznáte ten pocit, keď sa vás v kníhkupectve zmocní nadšenie z toho obrovského množstva príbehov, ktoré na vás ešte len čakajú? Tak potom ste už určite zažili aj hrôzu z poznania, koľko málo z nich stihnete počas života prečítať.

Afirmáciu kultúrnej zmeny v prvej polovici 20. storočia autori a autorky hodnotia a interpretujú „zdola“, na základe kritérií a postupov, ktoré určujú skúmané texty. Berú do úvahy najmä progresívny vektor slovenskej kultúrnej tradície a všímajú si množstvo odlišných a často aj protirečivých dobových predstáv o pohybe „vpred“. Z viacerých strán sa snažia nazrieť na slovenské modernizácie a uchopiť podoby

V současnosti můžeme sledovat stále rostoucí popularitu dystopických příběhů, tedy temnějších vizí naší budoucnosti, ale také rostoucí intenzitu diskusí týkajících se podstaty nebo proměny současného ekonomicko-politického uspořádání, které často zobecňujeme jako kapitalismus. Kniha Dystopický realismus?

Monografie pohlíží na současnou americkou prózu v kontextu společenských a historických změn, které se odehrály po teroristických útocích 11. září 2001 v New Yorku. Autor analyzuje přístup amerických autorů k tématu 11. září a problematiku konce světa obecně: konec je zde chápán jako pozitivní událost, jako příležitost dozvědět se více o povaze světa, ve kterém žijeme.

Veršami Proglasu akoby zhora nadol prechádzal dlhý rez mečom. V texte sa tak možno stretnúť s odkazmi na biblický text, ktorý má vo všeobecnosti vysoký status a ich uplatnenie nás neprekvapí, zároveň s tým však aj so slovami evokujúcimi telesný rozklad, na ktorý je ťažké myslieť inak ako s nevôľou.

Pro rozpoznávání autorství básnických textů nabízí současná stylometrie řadu metod založených na analýze pestré škály textových rysů (např. frekvence slov, frekvence znakových n-gramů). Jeden podstatný aspekt těchto textů ovšem zůstává stranou, a to jejich stránka versologická. Tato kniha proto na třech korpusech básnických textů (českých, německých a španělských) analyzuje, do jaké míry lze versologické

Gendži monogatari (Příběh prince Gendžiho) je pravděpodobně nejznámějším dílem japonské klasické literatury. Vzniklo před více než tisíci lety a někdy bývá označováno za nejstarší román na světě.

Publikácia prináša nový pohľad na jednu z kľúčových postáv slovenskej poézie 20. storočia. Sústreďuje sa na prvé obdobie básnickej tvorby Jána Smreka, ktorú skúma v dosiaľ opomínaných kontextoch a súvislostiach, s ohľadom na dobovo aktuálne estetické, filozofické a spirituálno-náboženské koncepcie.

Publikace je výzkumným výstupem autorů, jejichž centrem badatelského zájmu byla problematika narace. Otázky spojené s narací se v poslední době neobjevují pouze v pojednáních literárních teoretiků, ale stále častěji se v souvislosti s narativním přibližováním sociálního (a živého) světa stávají předmětem zkoumání historiků i přírodovědců.

Dramatik Milan Uhde se tentokrát představuje jako čtenář. Dlouho se domníval, že za studií v padesátých letech minulého století odolal vlivům komunistických výkladů kultury a literatury.

Publikace vychází z materiálů shromážděných v rámci Polsko-českého a česko-polského překladatelského semináře realizovaného na Filozofické fakultě UK. Obsahuje originální i přeložené verze několika uměleckých textů (povídky, drama, reportáže) doplněné odborným komentářem shrnujícím nejčastější problémy spojené s překladem a způsob jejich řešení či nejčastější chyby a jejich analýzu.

Slovník literárněvědného strukturalismu představuje vůbec první takto tematicky vymezenou terminologickou příručku, která postihuje strukturalismus ve všech jeho podstatných dimenzích a podobách, jež získal v rámci literární vědy v průběhu dvacátého století. Kniha obsahuje více než tři stovky hesel, ve kterých se autoři snažili přístupnou formou vyložit základní teoretické a metodologické koncepce,

Publikace je dalším z výsledků systematického zájmu literární historičky Nelly Mlsové o českou cestopisnou literaturu věnovanou Itálii. Po knize I já jsem byl v Itálii (2009), v níž se věnovala obecně problematice italských cestopisů v moderní české literatuře, a vědecké edici Sbohem condottiere! (2014), zpřístupňující dosud nevydaný subjektivní cestopis Simonetty Buonaccini, nyní koncentruje pozornost

Monografie přibližuje osobnost Aloyse Skoumala (1904–1988), kterého autorka konfrontuje se všemi sférami kultury dvacátého století, do nichž během svého života aktivně vstupoval a zanechával v nich svou stopu. Na základě studia zdrojů, jež formovaly jeho duchovní svět, dochází k závěru, že vědomě přenesl nonkonformní pozici staroříšského Josefa Floriana do zcela odlišných podmínek prostředí i doby

Selský román a jeho specifická odnož - román hraničářský - náležely v závěru 19. a v první polovině 20. století k velmi oblíbeným žánrům, které se mohly chlubit širokou čtenářskou klientelou. Vedle obvyklých ambic literárně uměleckých a zábavně kratochvilných však měly i ambice neliterární, lidovýchovné či etnograficko-vlastivědné, ale především usilovaly o formování a upevnění stavovských a nacionálních

Prvý zväzok súborného diela prvého profesora všeobecnej jazykovedy a zakladateľa odboru ugfrofínskych jazykov na FFUK.

Prvé súborné české vydanie prednášok Ladislava Tondla zo šesťdesiatych rokov 20. storočia o problémoch logickej sémantiky.

Knížka Máchovské interpretace nově vykládá veršované a prozaické texty K. H. Máchy, které stojí tradičně ve stínu jeho klíčových děl, básnické skladby Máj a povídky Marinka. Výchozím bodem interpretace je vždy textologická problematika.

Literárny historik je zaujatý svojimi zdanlivo neaktuálnymi témami. Avšak aj dnes oživuje svoje dlhoročné poznatky a tiež dáva nahliadnuť do procesu bádania literárnych tém.