Päť filmov, traja režiséri (E. Kusturica, S. Dragojević a G. Paskaljević) v optike Jany Dudkovej sú svedectvom o pohnutých časoch na balkánskom priestore nielen v období tragického vojnového rozpadu bývalej Juhoslávie, ale aj v širšom kontexte.

Mexický režisér Carlos Reygadas patří mezi vůdčí osobnosti současného autorského filmu. Za Tiché světlo (2007) získal Cenu poroty v Cannes a za Post Tenebras Lux (2012) Cenu za nejlepší režii tamtéž.

Rodinné filmové striebro predstavuje súbor 60 esejí o vybraných 60 dielach z dejín i súčasnosti slovenskej kinematografie, ktoré napísali 60 autori zo Slovenska, Čiech i ďalších krajín pri príležitosti osláv 60. výročia založenia Slovenského filmového ústavu (1963 – 2023), jedinej štátnej inštitúcie u nás, ktorá sústreďuje, uchováva, skúma a sprístupňuje kinematografické dedičstvo. Súčasťou SFÚ je

Holandsko, 1944. Zatímco Evropou otřásá druhé světová válka, mladá Audrey Hepburnová nachází lásku k tanci.

Když se dají dohromady dva fanoušci japonského animovaného filmu, nemusejí z toho být jen hodiny strávené s pop-cornem – či stylověji se suši – u obrazovky. A diskuse o filmech nemusejí zůstat jen mezi nimi – zvlášť když mají takový talent sbírat informace i dojmy jako Michael Leader a Jake Cunningham.

Monografia Slovenský štát vo filme. Dokumentárna a hraná tvorba po roku 1945 vznikla spojením dvoch autorských pohľadov na „Slovenský štát po Slovenskom štáte“. V prvej časti Eva Filová skúma zobrazovanie minulosti prostredníctvom nehraného, dokumentárneho filmu, v druhej časti Eva Vženteková rekonštruuje ten istý obraz v hraných kinofilmoch.

Stephen King je nepochybně největším americkým vypravěčem – díla žádného jiného spisovatele nejsou adaptována tak často a pravidelně jako ta jeho. Kingovy romány, novely a povídky se staly předlohami celkem pětašedesáti celovečerních filmů a třiceti televizních filmů a seriálů, které leží v samém srdci hollywoodské zábavy.

Jedinečný životní příběh divadelního umělce, který se jako první z českých herců ve dvacátých let uchytil a uspěl v Hollywoodu. Dosud nepublikované vzpomínky operního a operetního pěvce Antonína Vaverky (1868–1937) přibližují osudy herce, který se ve svých 52 letech vydal zkusit štěstí v Americe.

ľadanie nového priestoru - peripetie kritika, teoretika a historika Petra Mihálika (1945-1987) je zborníkom textov o významnom filmológovi, ktorý zostavili Eva Filová a Václav Macek. Publikácia pripomína, komentuje i hodnotí všetky aspekty činorodej práce autora stoviek recenzií, desiatok štúdií, mnohých kníh i filmov.

Čo môže o filme prezradiť filmová veda, disciplína, ktorá ho uchopuje kriticky, historicky aj teoreticky? Film sa vplyvom technológií aj diváckych nárokov neustále premieňa a s tým sa menia spôsoby jeho vnímania, interpretácia a skúmanie.

Na začiatku nového tisícročia došlo na filmovej scéne v Buenos Aires k explózii experimentálnej tvorby a v hojnom počte sa začali objavovať tvorcovia, ktorých diela k sebe upútali pozornosť na svetových festivaloch. Kniha Buenos Aires Experiment sa v siedmich textoch rôznych autorov snaží nahliadnuť na podmienky tvorby experimentálnych filmárov a reflektovať ju v kontexte širšej umeleckej scény.

Ako učiť scenáristiku? Na čo sa zamerať?

John Huston, Billy Wilder, Joseph Mankiewicz, Roman Polanski, Miloš Forman a Wim Wenders v rozhovorech. Pas do Hollywoodu přináší obraz šestice režisérů, kteří stoprocentně komerčně uspěli a zároveň se stali ikonami filmového umění.

Kniha filmového historika Ivana Klimeše sleduje formování postoje státu ke kinematografii po dobu pěti desetiletí od vynálezu filmu, a to v rovině politické, hospodářské i kulturní. Časové ohraničení je na spodní hranici symbolicky dáno rokem 1895, kdy byl veřejnosti v Paříži představen kinematograf bratrů Lumierových a kdy v Praze na Národopisné výstavě českoslovanské čekal na návštěvníky Edisonův

Eva Zaoralová je filmová novinářka a překladatelka. Jejím vyprávěním procházejí velcí režiséři,ale také kolegové z redakcí, píše o tom, jak se žilo v Československu a jakého uznání dosahovala česká kinematografie ve světě, co se dělo v zákulisí, jak se i jí změnil život po roce 1989.

Kniha Jiří Brdečka představuje slovem a obrazem život a mnohostranné dílo jednoho z nejvýraznějších tvůrců českého filmu 20. století Jiřího Brdečky (1917–1982). Po obsáhlém úvodním autorově životopisu, doprovozeném množstvím unikátních fotografií a dokumentů, se čtenáři mohou v jednotlivých tematických kapitolách seznámit s Brdečkovým dětstvím a mládím, jeho kresleným humorem, poválečnými filmovými

Přátelé jsou jako hvězdy, nevidíš je pořád, ale přesto víš, že existují. Jedna z takových hvězd vysvitla panu Ulíkovi před několika desítkami let, když dostal za úkol udělat rozhovor s hercem Lubomírem Lipským pro týdeník Květy.

Kniha o filmovej verzii známej knihy.

Kniha sa zaoberá spoločnosťou Febio, pre ktorú pracovalo cez 150 českých i zahraničných režisérov, známa predovšetkým svojimi pôvodnými dokumentárnymi cyklami.

V monografii Diptych Štefana Uhra Organ a Tri dcéry od Evy Vžentekovej ide mimo iného o prehodnoteniedesaťročia ustáleného výkladu dvoch významných režisérových historických filmov, o rozlíšenie scenáristického podielu Alfonza Bednára a následného vkladu Štefana Uhra do výslednej realizácii oboch diel. Doteraz v hodnoteniach dominoval výklad a postoj scenáristu, ktorému odporuje Uhrov autorský zámer,