Memoárová kniha B. Meijerové je otevřenou a znepokojivou zpovědí na téma, kdy vlastně, jak a zda vůbec skončila nejstrašnější válka. Autorka této knihy strávila půldruhého roku svého útlého dětství v koncentračním táboře Bergen-Belsenu.

První a jediný komplexní dokumentární román o největší česko-slovenské šansoniérce. Vznikl s jejím souhlasem, s podmínkou, že může být zveřejněn až po její smrti.

Střípky jednoho neobyčejného a inspirativního života. Talentovaná herečka a dokumentaristka Petra Nesvačilová píše v souboru krátkých příběhů a zamyšlení o svých vzpomínkách na dětství na vsi i nabitých dnech herečky z povolání, které jsou něčím vždy trochu nevšední.

Autor bestsellerů Leonardo da Vinci a Steve Jobs se vrací se strhujícím příběhem o tom, jak nobelistka Jennifer Doudnaová a její kolegové rozpoutali revoluci, která nám umožní léčit nemoci, bojovat s viry a mít zdravější děti. Když se Jennifer Doudnaová v šesté třídě jednou vrátila ze školy, našla na posteli ohmatanou paperbackovou knížku s názvem Dvoušroubovice, kterou jí tam táta nechal.

Kamill Resler proslul především po druhé světové válce jako advokát nacistického zločince K. H Franka před mimořádným lidovým soudem. Jeho profesní i osobní život však protínaly osudy mnoha dalších méně i více známých osobností.

„Radši na to děcko zapomeňte, beztak nepřežije…“ S touto větou byla matka Evy Umlaufové konfrontována na začátku roku 1945 po příjezdu do Osvětimi. Její dceři jsou dva roky, patří k nejmenším dětem v koncentračním táboře, je vyhladovělá k smrti a velmi vážně nemocná.

Osudy jsou rozšířenou verzí desetidílného cyklu vzpomínek F. X. Halase, který vysílala u příležitosti jeho životního jubileastanice Praha 3, Vltava.

Kniha úvah, vzpomínek a pozorování z pera básníka, zahradníka, saxofonisty a textaře The Plastic People of the Universe Vratislava Brabence. Čistá a přímá, autor při psaní nepomýšlel na zveřejnění textů.

Paměti Jana Vaňka „Odpustit můžeme, zapomenout nesmíme“ se v autorově podání stávají, odhlédneme-li od popisu událostí mezinárodního významu, jakým byla například pisatelova účast na bojích prvních světové války, především kronikou slezského venkova v období první poloviny 20. století. Popisem lidových zvyklostí, kontaktů s vrchností, pracovních postupů a zavádění technických vymožeností do zemědělství

„Už je to dávno a všechno se to zdá být strašně daleko. Stojím mlčky, nořím se do myšlenek před náhrobním kamenem se jménem Inge Bader a snažím se vzpomenout, jak všechno začalo.“ Paměti Hanuše Badera, Přežil jsem to, autenticky popisují životní příběh jednoho z mála pacovských přeživších holokaustu.

Věra Saudková nebyla zdaleka jenom neteř Franze Kafky, ale manželka a inspirátorka slavného překladatele Shakespearova díla E. A. Saudka, matka pěti dětí, talentovaná překladatelka, opora mnoha lidí, kteří se ocitli v nouzi, a hlavně moudrá a statečná osobnost. Žila bezmála sto let a její složitý a velice těžký osud se v nejednom ohledu podobal osudu naší země ve dvacátém století.

Druhý diel autobiografie najznámejšieho svetového evolučného biológa, skeptika a ateistu sa sústredí na dobu neskorších úspechov, kedy autor pokračuje na ceste intelektuálneho vývoja a vedeckého skúmania.

Istý nemecký vydavateľ ma požiadal o vykreslenie vývoja môjho ducha a charakteru a o niekoľko poznámok z môjho života. Tu mi napadlo, že by ma tento pokus pobavil a že by možno zaujal i moje deti alebo potom ich deti.

Jaroslav Hašek očima Radko Pytlíka \"den po dni\".

Páter Josefa Jílek pôsobil v odboji a bol v roku 1945 a jeho poprava bola vôbec posledná, ktorá sa uskutočnila v Brandenburskej veznici na konci vojny.

Kniha má dve časti. V prvej autorka spomína na detstvo prežité uprostred východného frontu v dramatických udalostiach druhej svetovej vojny.

Vzpomínky právníka, ekonoma a sociologa, narozeného v roce 1916, barvitě shrnují osudy autora a jeho nelehkou životní pouť, okořeněnou vězením v 50. letech. Devadesátiletý Jaroslav Krejčí patří k zcela mizejícím polyhistorům a zároveň k svým způsobem typickým představitelům českých intelektuálů 20. století.

Paměti významného politika, nakladatele a podnikatele, který se do dějin knižní kultury zapsal mimo jiné jako ředitel předválečného nakladatelství Borový.

Autor (vykonával lékařský dozor nad nacistickými vůdci souzenými v Norimberku) uvádí rozhovory s dvaceti třemi hitlerovskými pohlaváry. Kniha obsahuje nikdy nepublikované šokující fotografie, mj. zalátované Hitlerovy ponožky, Ribbentropova stříbrná stolní souprava, Kaltenbrunnerovy manžetové knoflíčky ozdobené umrlčími lebkami atd.

Svedectvo z otrasnej skúsenosti, ktorú Levi zažil v Osvienčime. Takmer s vedeckou rigoróznosťou, s mikroskopickoupresnosťou a navýsosť strohým jazykom autor opisuje život v Lagri v najmenších detailoch.