Tak pravil Zarathustra Proslavené tvrzení o tom, že „Bůh je mrtev“, pochází z této, zřejmě nejproslulejší knihy německého filozofa a básníka Friedricha Nietzscheho. Formou filozofické básně tu autor vypráví o perském prorokovi Zarathustrovi, který sestupuje z hor a vrací se k lidem, aby jim ve svých promluvách a úvahách předestřel teorie a myšlenky a podělil se s nimi o svoji moudrost. Naráží však

Louise L. Hay, mezinárodně uznávaná autorka a lektorka, vám přináší knižního průvodce ke svému bestselleru Miluj svůj život. Využívá zde techniky sebelásky a pozitivního myšlení v řadě témat, která nás všechna denně ovlivňují: Zdraví, emoce strachu, návyky, peníze a prosperita, sexuality, stárnutí, láska a důvěrnosti, práce a jiné. Louise říká: „Tato cvičení vám přinesou nové informace o sobě samých,

Príbeh kultúry, tak ako ho podáva autor tejto knihy osloví aj širšie vedecké i laické spoločenstvo, a to svojou dôslednosťou a zmyslom pre detail. Vychádzajúc z antropologických predpokladov kultúry a jej historicky zakotvených koncepcií, interpretuje ju ako rámec pre ľudské bytie-vo-svete, skúma variácie spoločenskosti a genézu kultúrnych noriem.

Moderní myšlení vzniklo z přesvědčení, že člověk sice je součástí světa a je na něj odkázán, že však svět jako svět je zde teprve a pouze s člověkem. Člověk tak začíná vystupovat jako světatvorný.

Vnitřním popudem k napsání Ustavující průběžnosti čar bylo to, co jsem nazval stigma počátku. Tedy schopnost čáry popřít svou jsoucností nicotu plochy, z níž povstává.

Tanec Slnka je najvýznamnejším obradom prérijných Indiánov. Je vrcholom duchovného úsilia, skúškou sily, viery, odvahy, lásky, zodpovednosti.

Kniha začíná pohledem na vázu stojící na stole. Jak je možné, že vidím vázu, a ne barevné skvrny?

Friedrich Schiller byl nejmladším z tzv. výmarských klasiků a jedním z posledních velkých představitelů německého osvícenství. Jeho tvorba, přervaná předčasnou smrtí a vyvzdorovaná na těžkých životních podmínkách, sahá od medicíny přes historiografii či estetiku až po poezii, jejím svorníkem a fundamentem je však filosofické myšlení.

C. G. Jung (1875–1961) patří k nejvýznamnějším psychologům 20. století a jeho dílo se i dnes po zásluze těší velkému zájmu. Kniha odkrývá tu stránku jeho díla, která v českém prostředí zůstává téměř neznámá.

Publikace navazuje na Dějiny etických teorií od Kanta po pragmatismus (2020) a společně s Dějinami etických teorií I (od antiky po konec 18. století) (2004) postihuje vývoj evropského etického myšlení od antického Řecka po konec 20. století. Vlastním obsahem knihy jsou etické systémy těchto autorů: Bergson, Buber, Camus, Dilthey, Gadamer, Heidegger, Jaspers, Jonas, Lévinas, Lipovetsky, MacIntyre, Marcel,

Dílo C. S. Lewise zůstává zahaleno tajemstvím. Ačkoliv má stamiliony vděčných čtenářů, jeho způsob myšlení je zvláštní a ojedinělý.

Nejznámější Brownovou prací je nepochybně životopis jednoho z nejvýznamnějších křesťanských myslitelů – sv. Augustina.

Osobní, intimní vědomí, že všechno, co se děje kolem nás má svůj smysl, že člověk není samoúčelný, to je společné bohatství seriózního věřícího i seriózního ateisty. Na tomto základě je postaveno filozofické dílo německého myslitele, které bylo již přeloženo do 25 jazyků.

Již sám název publikace Západočeské univerzity autorů Věry Tydlitátové, Zbyňka Taranta a dalších odborníků zabývajících se antisemitismem se nevracejí do vzdálené minulosti a nezkoumají kdy a kde slovo antisemitismus vzniklo, ale vědí, že je až do současnosti slovem nebezpečným, přinášejícím zlo a nenávist. Přínosem publikace je, že není dílem určeným jen odborníkům, spíše široké laické veřejnosti,

SENECA (4 pred Kr.–65 po Kr.) V období hegemónie Rímskej ríše, v časoch jej najväčšieho rozmachu došlo k určitej stagnácii vývoja filozofického myslenia. Rimania recipovali do svojho myslenia učenie gréckych filozofov, a zachovávali tak po stáročia budované hodnoty z čias najväčšieho rozkvetu Grécka.

Zámerom uvažovania v tejto práci je hľadanieodpovede na otázku, či by sa epistemológia mala naturalizovať. Odpoveď je však iba podmienená a hovorí, že ak chceme v epistemológii dospieť k pravdivým odpovediam na naše otázky o poznávaní, tak by sme mali epistemológiu naturalizovať.

Výklad celkové intence Wittgensteinovy první a vlastně jediné knihy, známé pod názvem Tractatus logico-philosophicus, vedla autora ke snaze postupovat po linii, kterou sám Wittgenstein doporučil nakladateli Fickerovi, když se mu snažil přiblížit, proč by mu měla být blízká odborná kniha z oblasti, v níž byl Ficker naprostým laikem Kniha tak nakonec představuje raného Wittgensteina především jako schopenhauriána,

Při každé opravdové filosofické tematizaci se zároveň naskýtá otázka, proč a k čemu filosofie? Filosofie není žádnou licencí ani zárukou jistoty nebo blaženosti.

Výbor z Foucaultových článků a rozhovorů, který dokládá proměny jeho myšlení od 60. let až do jeho smrti. Zahrnuje tedy i rané statě věnované literatuře a těm spisovatelům, kteří inspirovali jeho generaci (Bataille, Blanchot), důkladnou recenzi dvou knih Gillese Deleuze, ale stejně tak i články a rozhovory, v nichž Foucault stručně shrnuje své pojetí politického rozumu, moci a moderní racionality.

V monografické studii Dobro a ctnost pohledem etických a náboženských koncepcíjsou jednotlivé kapitoly vykresleny jako tematické portréty vybraných myslitelů, z nichž krystalizuje jasnější představa o tom, jak se etika jako filosofický obor konstituovala v průběhu dějin západní filosofie a jak se její klíčové termíny dobro a ctnoststaly centrem její pozornosti. Leitmotivem studie, jak už bývá v této