V práci Evy Kalivodové se prolíná několik jejích dlouhodobých zájmů, a to o oblast české a anglické literatury 19. století s některými přesahy do století dvacátého, o problematiku překladu a o rodová čili genderová studia. Právě hra mnohostranných vzájemných působení, mezi kterými autorka nachází neočekávaná spojení, a dokáže tak nabídnout nové vnímání koncepcí, pojmů a tvrzení, tradičně ukotvených

V letech 1992 a 1993 Umberta Eca pozvali na Harvardovu univerzitu na šest přednášek o literární teorii. Čekal-li tehdy některý student suchopárný výklad, pamatuje si své překvapení pravděpodobně dodnes.

Antologie Čtení o Boženě němcové s podtitulem Hommage Boženě Němcové a jejím následovnicím je malým výborem z velmi rozsáhlé literatury o spisovatelce Boženě Němcové, rámovaným zhruba lety po její smrti a z druhé strany rokem 1945. Začíná velkým portrétem, jejž v roce 1870 Němcové věnovala Sofie Podlipská, a končí pracemi dvou mimořádných osobností – archeoložky a estetičky Růženy Vackové a filoložky

Kniha přináší tři univerzitní přednášky, jež Jan Mukařovský ve třicátých letech věnoval epice v literatuře. První dvě, „Epika, její podstata a druhy“ a „Román a novela“, na sebe v univerzitní výuce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy ve školním roce 1932–1933 navazovaly: Mukařovský se v nich zabývá podstatou a charakteristickými znaky epiky a později také jazykovými, vypravěčskými a kompozičními

Monografie představuje výsledky průzkumu více než pěti desítek německy a česky vydávaných časopisů, a dalších soudobých médií, v nichž se v letech 1770–1805 vyhraňovaly představy o literatuře a její sociální roli. Zabývá se pravidly literární komunikace, jak je pro své čtenáře v českých zemích vnášeli první, často zvnějšku přicházející kritikové.

Jak číst texty žánru autobiografie, když v nich autoři na jednu stranu referují ke skutečným událostem, současně ale čtenáři prezentují svůj – často idealizovaný – obraz? Máme se zaměřit na historickou věrohodnost, výraz psychologie autora, nebo na vyprávění samotné?

Publikácia Rozličnosti o slovenčine je voľným pokračovaním knižky Spytovali ste sa (2017) zostavenej z kratších príspevkov, ktoré vychádzali vo vedecko-popularizačnom časopise pre jazykovú kultúru a terminológiu Kultúra slova od jeho založenia (v r. 1967) v rubrike Spytovali ste sa. Tentoraz editorky vybrali a upravili z vyše päťdesiatich ročníkov časopisu mierne rozsiahlejšie príspevky prevažne z

Obsah i zaměření knihy Korpus a korpusová lingvistika vystihuje v zásadě její název. Zabývá se korpusem, v moderní lingvistice teprve nedávno začínajícím, ale dnes už mohutným a vlivným jevem, jeho aspekty i navazující lingvistickou disciplínou, korpusovoulingvistikou.

Příběh doktora Johanna Fausta, který se upsal ďáblu, aby s jeho pomocí dosáhl poznání všech tajemství života a světa, je jedním ze základních témat evropské kultury a existuje nespočet zpracování literárních, hudebních i výtvarných. Zmínky o tomto kouzelníkovi, lékaři, filozofovi a černokněžníkovi se objevovaly od počátku 16. století v německé literatuře, v dopisech, v městských knihách, v kázáních

Anna Housková představuje trochu jiného Borgese, než jaký je znám z četby povídek. Odkrývá Borgesovu umanutou zálibu v argentinských reáliích a jeho vztahování se ke gaučům z literatury a zabijákům z předměstí.

Publikácia Rytier a pevec Viliam Turčáry vychádza k 90. narodeninám tohto významného slovenského básnika a prekladateľa, vedeckého pracovníka SAV na poli literatúry, PhDr. Viliama Turčányho, CSc., Dr.h.c., ktorého si svet aj Slovensko uctili mnohými oceneniami za jeho skvelú a mnohorakú prekladateľskú, odbornú a umeleckú tvorbu. Úvodnú časť publikácie tvoria reminiscencie a zdravice vinšovníkov - rodákov

Jana Pácalová (1979) pochádza z Nitry. Je absolventkou Trnavskej univerzity, v súčasnosti vedeckou pracovníčkou v Ústave slovenskej literatúry SAV.

Peter Ackroyd je jedním z předních současných britských „londýnských“ spisovatelů, který se zaměřuje na tuto metropoli, jeho historii, vývoj a identitu jak ve svých prózách, tak literatuře faktu. Jeho románový Londýn je silně idiosynkratický konstrukt, který vychází z autorových myšlenek o povaze tohoto města, ale také z jeho pojetí anglické literární senzibility obecně tak, jak je rozvíjí ve svých

Ve své nové knize shrnul jeden z nejvýznamnějších současných českých literárních historiků studie Společné juvenilie bratří Čapků, O skryté roli knihy Hovory s T. G. Masarykem, Čapkovské drobinky 6: Chudák Karel, Byl Karel Čapek básník?, O Čapkově vztahu k Bohu a náboženství, Čapkovské drobinky 7: Kdo byl a je Karel Čapek? a Škola Lidových novin. Klíčová studie svazku, neobyčejně podnětná, objevná

Vhodným zvoleným východiskom reflexií A. Timkovej Lazurovej je ukotvenie skúmaného problému (zla) ako fenoménu súvisiaceho so súčasnými globalizačnými a postmodernými spoločenskými trendmi. Na tomto pozadí koncipovania svoju monografiu ako logicky a štruktúrne vzájomne korešpondujú súčinnosť teoreticko-metodologických východísk výskumu problému a jeho empirického preskúmania.

Heterocosmica II (Fikční světy postmoderní české prózy) je samostatná kniha, ale je vnitřně spjatá s publikací Heterocosmica (Fikce a možné světy), jejíž český překlad vydalo Nakladatelství Karolinum v roce 2003. Znamená završení mého úsilí, jemuž jsem se věnoval od svého návratu z kanadské emigrace – včlenit do kontextu soudobé české literatury a české literární vědy teorii fikčních světů.

Prvý diel dvojzväzkového knižného projektu obashuje literárnovedné state o modernej literatúre a jej autoroch.

Titul knižky znamená nielen návrat k žánru, ale aj k viacerým slovenským autorom, s ktorými autor pred rokmi uverejnil interview. Sú to spisovatelia Milan Augustín, Anton Baláž, Ladislav Ballek, Jozef Banáš, Dezider Banga, Jaroslava Blažková, Ján Buzássy, Jozef Bžoch, Ján Čomaj, Rudolf Dobiáš, Pavel Dvořák, Etela Farkašová, Ľubomír Feldek, Oľga Feldeková, Daniel Hevier, Anton Hykisch, Rudolf Chmel,

Publikácia ponúka osem textovz oblasti filozofie, teológie, žurnalistiky a teórie vedy, ktoré sa snažia ukázať, či jazyk môže byť platformou porozumenia a komunikácie vedy a náboženstva.

Monografický text o antropismu, vydávaný z pozůstalosti literárního vědce profesora Jana Blahoslava Čapka, je výrazně filosofického charakteru. Znalec odkazu J. A. Komenského a T. G. Masaryka v něm podal poměrně podrobný a ucelený projekt nového lidství v poválečné epoše dehumanizace a dobově reflektovaného odcizení, způsobeného meziválečnou krizí demokracie, historickou prohrou liberalismu a ofenzivním