Originální pojednání o struktuře židovské liturgie, vypracované katolickým odborníkem zabývajícím se vztahem židovství a křesťanství.

Témata duchovního života vycházejí ze současnosti. Synodální realita – nepřejeme si hovořit o skutečném Rupnikovi.

Poľský publicista a spisovateľ Jan Dobraczyński (1910 – 1994) je aj na Slovensku známy vďaka svojim románom s biblickou a náboženskou tematikou. V Dobrej knihe vyšli jeho diela Otcov tieň – o svätom Jozefovi a Svätý meč – o svätom Pavlovi.

Reformovaný farář František Šebesta poutavě líčí dějiny církve od jejího vzniku až do své současnosti, přičemž zvláštní zřetel klade na historii církve na našem území. Zatímco Rýn pozvolna odnášel vychladlý popel českého mučedníka do moře, v městech i na vesnicích, na hradech i v tvrzích Českého království se rychle rozhořel plamen reformační bouře.

Cílem této knihy je malé zamyšlení nad trojicí činností „věřit, modlit se a milovat“, jak nás tomu učí Ježíš Kristus a jak nás k nim vede ve své církvi. Není proti jídlu, ani proti rozumnému lidskému ponoru do vlastního nitra, ani proti lásce muže a ženy.

Kniha Odpoledne křesťanství pojednává o proměnách víry v lidských životech i v dějinách a využívá k tomu metodu kairologie – teologicko-sociologické interpretace změn v oblasti náboženství, kultury a společnosti. Současnou krizi církve představuje autor jako přechod do nové etapy dějin křesťanství.

Publikácia je prvým pokusom o zhromaždenie základných údajov o Mons. Jánovi Zentkovi.

Nečekejte plané řeči o Božích trestech a zlověstných znameních konce světa. Podobných laciných výkladů je všude plno.

Polarita dvou povah, činné a meditující osobnosti, je skloubitelná ve společném domově, v Betánii. Text načrtává plusy a minusy dvou duchovních typologií a rozvíjí pohled na místo, kde se vyhraněné osobnosti mohou setkávat: v domě, kde je stále zván Pán.

Lawlerova kniha je vyprovokována obtíží, kterou bolestně pociťuje řada lidí: papež František se pro ně stal obtížně srozumitelným. V úvodu knihy autor říká, že z počátku papeži velmi fandil a radoval se z něj.

Respekt k odlišnosti se stal jedním ze základních požadavků současného vzdělávání. Jakým způsobem však evropská kultura popisuje \"jinakost\" neevropských kultur a jakou roli v těchto popisech sehrává náboženství?

Kniha je volným pokračováním autorovy úspěšné a moudré knihy Exotem na této zemi. Příběhy z bohatého Heryánova života plného setkání s nejrůznějšími lidmi všech společenských vrstev se prolínají s jeho kněžskou službou a spojují se s výkladem biblických pasáží.

Záleží na Reformácii aj dnes? V roku 1517 nemecký mních pribil na dvere kostola tézy, svoje námietky voči kľúčovým doktrínam katolíckej cirkvi.

Autor nás v tejto knihe uvádza do mystického a spirituálneho rozmeru udalostí, legiend a príbehov Adventu a Vianoc.

Autor Poutníkovy cesty, jedné z nejoblíbenějších knih niterně zbožných křesťanů pietistického a probuzeneckého hnutí, uvažuje v tomto svém dalším spise nad zosobněným „tajemstvím nepravosti“, jak je vylíčeno v symbolech Zjevení Janova, poslední knihy Bible. Bunyan byl přímým svědkem náboženské občanské války, která v Anglii sedmnáctého století stála životy mnoha mučedníků, a sám se pro své náboženské

Německá barokní kázání vzniklá v českých zemích představují dosud jednu z méně probádaných oblastí filologie i dějin teologie. Tato edice bohemikálních tisků, dominikánských duchovních promluv z let 1715–1761, přibližuje téma prostřednictvím několika konkrétních ukázek.

Itinerarium Egeriae, v starších prácach známe pod názvom Peregrinatio Aetheriae, je správa o púti do Svätej zeme v listovnej forme, pochádzajúca pravdepodobne z roku 384. Ide o unikátne dielo z hľadiska textu, jazyka i obsahu a je tiež jedným z nepočetných starovekých spisov pochádzajúcich z ruky ženy.

Osobné autentické rozhovory s osobnosťami: Karol Mika, Róbert Bezák, Michal Valčo, Terézia Lenczová, Daniel Pastirčák, Miloš Kovačka, Štefan Hríb, Ľudovít Fazekaš, Branislav Škripek, Slavomír Slávik, Daniel Hevier, Ján Grešo. Kniha rozhovorov o viere.

Monografie na základě analýzya interpretace Tertuliánova spisu Apologeticum (2. stol.) sleduje změny v sebepojetí křesťanství, k nimž docházelo v dialogu s pozdně antickou latinskou kulturou a správními strukturami Římské říše. Klíčovou roli v tomto procesu sehrál pojem religio, který od druhého století proniká do jazyka křesťanské teologie a právě v Tertuliánově díle je poprvé vztažen na křesťans

Dvadsaťdva kázaní na základe prvej kapitoly Biblie - Genesis 1-11.