Živitelství představuje historicky a sociálně proměnlivý jev, který může nabývat podoby výhradního živitelství anebo spoluživitelství. Kniha se zaměřuje na praxi živitelství (ale i pečovatelství) a její vymezení z perspektivy rodičů.

Kniha se zabývá doposud opomíjeným tématem, jímž je dopad věznění rodiče na dítě (tzv. neviditelnou oběť trestných činů) a jeho prospívání (wellbeing). Její součástí jsou výsledky unikátního výzkumného projektu Rodičovství za mřížemi, který zpracoval autorský kolektiv, aby nám umožnil proniknout do křehkého světa dětí odsouzených rodičů. Tento výzkum poskytuje komplexní pohled na dané téma.

Pokud vše půjde dobře, historie lidstva se ocitá teprve na svém počátku. Náš druh přežije miliardy let, což je dost času na to, aby skoncoval s nemocemi, chudobou a nespravedlností a rozkvetl do podoby, kterou si dnes ještě neumíme představit.

Kniha pojednává o počátcích sociologie ve vybraných středoevropských zemích, konkrétně v Polsku, českých zemích, na Slovensku a v Maďarsku. Toto pojetí je objasněno v úvodní kapitole věnované problematice vymezení střední Evropy a středoevropské sociologie obecně.

Publikace pojednává o profesní etice policie. V první části seznamuje čtenáře se základními pojmy, filosofickými východisky a myšlenkovými souvislostmi, v jejichž kontextu byly a jsou kladeny v evropské tradici ty nejzákladnější etické otázky.

Sborník, jehož cílem je kritická reflexe posledních tří desetiletí české společnosti z hlediska demokracie, sociální nerovnosti, vztahu k minulosti a k Západu, ekologické udržitelnosti nebo digitalizace. Editory sborníku jsou politolog Petr Drulák a právník Petr Agha.

The book explores the issue of non-humans and their role and position within contemporary social sciences. Inspired by current trends of bridging the dichotomy of nature and culture, the authors use the „non-human“ as a prism that offers a different perspective of the world, society, culture and last but not least, deing(s). To start paying attention to non-humans has the potential to hybridize social

The methodology of science is of a crucial importance for the building of science as a whole as well as for the forming of the different scientific branches. That is, it seeks (among other things) to find out what is the nature of the “scientific image of the world,” what is the substance of the “scientific law,” what methods and procedures could and should be used within scientific research.

Myslím, že jsme opět velmi ohrožený národ, biologicky i kulturně. Dvacet esejí nevypráví příliš o tom, co by český národ měl dělat, jestliže chce přežít, a popřípadě se dostat dál; víc mluví o tom, co by dělat neměl.

Všichni mluví o vzdělání. Stalo se sekulární naukou spásy, od níž si slibujeme řešení všech problémů – od potírání chudoby až k integraci migrantů, od změny klimatu až k boji proti teroru.

V současném globalizovaném světě mísení kultur a světonázorů se již delší dobu ohlašuje nutnost hledat mody soužití zvláště tam, kde naráží na živé historické reminiscence konfliktů. Ulrich Beck, jeden z předních sociologů, se pouští na toto pole, aby jako hlavní kořen rozpoutávání i tišení konfliktů sledoval náboženství v jeho ambivalentní roli.

I když se „migrační krize“ České republice obloukem vyhnula, vedla zásadním způsobem ke kontaminaci veřejného diskurzu islamofobií, přestože je česká islámská komunita dobře integrovaná. Tato komunita však není zcela asimilovaná, protože si zachovává jisté prvky autochtonní populace, a to může být zdrojem napěti pro postoj většinové české populace.

Kniha nabízí nový pohled na zkoumání korupce a odhalování podvodů. Autoři ukazují na korupci jako komplexní sociální jev, který je možné zkoumat z různých interdisciplinárních pohledů.

V každodenním laickém vědění je vztah inovací a institucí chápán jako protikladný. Inovace sledují změnu a instituce stabilizují sociální poměry.

Theodore Roszak (1933-2011), patří k nejvýraznějším americkým historikům a sociologům. Pojmem kontrakultura vystihl v roce 1969 průsečík mezi Novou levicí a hippies, jímž byl boj proti tomu, co nazývá technokracií – režim založený na korporátní a technologické expertíze, který vládne v průmyslové společnosti.

Kniha analyzuje čtyři hlavní dimenze postojů k politickému režimu a jeho institucím a popisuje proměny těchto postojů v české veřejnosti v období let 1996 až 2006. Těmito dimenzemi jsou legitimita režimu, institucionální odcizení, individuální odcizení a politická nespokojenost.

Kniha se zabývá problematikou vzniku kapitalizmu v Evropě 16. stoletía jeho dalším vývojem z pohledu tzv. teorií světového systému. Tyto teorie vidí moderní svět jako celek propojený mocenskými a ekonomickými vztahy, vyznačující se hlubokými nerovnostmi a naplněný obtížně řešitelnými rozpory.

Studie je chronologicky dělena kolem témat - Religiozita svobodné společnosti a její studium, Kořeny české sociologie náboženství, Akademická sociologie zkoumá náboženství, Sociologie náboženství pod knutou marxismu, Období tkz. vědeckého ateismu...

Známý britský novinář a historik Misha Glenny provádíve své knize čtenáře světem organizovaného zločinu v éře globalizace. Autor ukazuje, jak globalizace přispěla k mezinárodnímu propojení celého spektra nelegálních aktivit od obchodu s bílým masem, drogami nebo zbraněmi ve východní Evropě, přes praní peněz na Blízkém východě, činnost drogových syndikátův západních zemích, pašování v Indii, Jihoafrické

Sborník textů k starořecké kosmologii (CH. H. Kahn, G. E. R. Loyd, H.-G. Gadamer, J. Patočka, F. Solmsen) sestavil a předmluvu napsal P. Rezek.