Není pochyb o tom, že hrdinkou románu Pýcha a předsudek, Lízinkou, je sama Jane Austenová (1775–1817). Přestože prožila tak typicky nekonfliktní život (nikdy se neprovdala a jediné nabídnutí k sňatku prý během hodiny odmítla), neodráží se v jejím díle žádná osudová hořkost. Zdá se, že se ze své pozice dcery bez věna, a tudíž dívky bez zvláštních šancí na lepší sňatek, spíš nesmírně bavila – asi jako

David Pennington a saját szabályai szerint él: sikeres író és öntörvényű alak, aki mindenkit távol tart magától, a bátyját, Christ kivéve. David élete azonban teljesen felborul, amikor Chris, a sikeres manhattani ügyvéd öngyilkosságot követ el a saját lakásában. Látszólag semmi sem indokolja a szörnyű tragédiát, hiszen a testvére mindig rendezett életet élt, sikeres volt a munkában és a magánéletben

Symbolizmus a expresionizmus v spojení s filozofickými náhľadmi na ľudský osud sa spájajú do celistvého celku v diele slávneho ruského spisovateľa Leonida Andrejeva. Múzami obdarený skeptik čelil celý život depresívnym stavom, a pretože neveril ani v Boha, v silu rozumu, ba ani v mravné hodnoty, veľmi bolestne prežíval svoje neľahké rozpoloženie. Ovplyvnený Schopenhauerovou teóriou životného pesimizmu

Harmincéves sem volt még Emily, a középső Brontë nővér, amikor - egy esztendővel a halála előtt - megírta ezt a regényt, a világirodalom egyik legkülönösebb szerelmi regényét, mely romantikus meseszövése dacára talán az első modern angol regény is. A mű Anne, a fiatalabb Brontë húg Agnes Grey című kötetével egy időben, és a Charlotte tehetségét dicsérő Jane Eyre előtt alig néhány hónappal jelent meg.

Rozprávačom románu Sérotonín je štyridsaťšesťročný poľnohospodársky inžinier Florent-Claude a jeho príbeh je o Francúzsku, ktoré dupe po svojich tradíciách, ničí svoje mestá a búriaci sa vidiek. Deprimovaný rozprávač odchádza z Paríža a spoločne s bývalým spolužiakom - farmárom s aristokratickým pôvodom chodí po francúzskom vidieku hľadajúc nádej a svoje \"mŕtve\" lásky. Sérotonín je románom o pustošení

Řadou cen ověnčený a do mnoha jazyků přeložený zpola autobiografický román Bílý král popisuje očima jedenáctiletého chlapce život v komunistické diktatuře poloviny osmdesátých let. Hrdina dětsky naivním tónem vypovídá o všednostech každodenního života a v jeho spontánním a překotném projevu vnímáme směs strachu a naděje, krutosti, lásky, vzdoru a bezbrannosti. Do jeho vyprávění, kdy chlapec konkrétními

Profesor Challenger a jeho spoločníci, starí známi z románu Stratený svet, sa opäť stretávajú za neobyčajných okolností. Profesor, arogantnejší a výbušnejší než kedykoľvek predtým, sa so zvláštnou žiadosťou obráti na svojich (pravdepodobne jediných) priateľov a pozve ich do svojho domu na vidieku. Už samotná cesta sa začína pomerne podivne. Ešte o tom nevedia, ale svet sa rúti do záhuby. Celá Zem sa

Edita Steinová (1891– 1942) bola významná nemecko-židovská katolícka filozofka a rehoľníčka. Od roku 1932 prednášala na Pedagogickom inštitúte v Münsteri, ale po nástupe nacistického režimu musela učiteľské miesto opustiť. Začiatkom augusta 1942 ju Gestapo odvlieklo z kláštora do koncentračného tábora Auschwitz-Birkenau, kde o niekoľko dní zahynula v plynovej komore. Vo svojom výnimočnom a zásadnom

\'If you\'re the sort of guy who raids the refrigerators of silent kitchens at three o\'clock in the morning, you can only write accordingly. That\'s who I am.\' Hear the Wind Sing and Pinball, 1973 are Haruki Murakami\'s earliest novels. They follow the fortunes of the narrator and his friend, known only by his nickname, the Rat. In Hear the Wind Sing the narrator is home from college on his summer

Maddie-nek egész életében megmondták, hogy ki ő. Ghánai szülei számára ő Maame, a nő: az, aki gondoskodik a családról. Az anyja helyettese. A Parkinson-kórban szenvedőédesapja fő gondozója. Aki megőrzi a békét - és a titkokat. Itt az ideje, hogy beszéljen! Amikor végre megkapja a lehetőséget, hogy elhagyja az otthonát, Maddie elhatározza, hogy olyan nő lesz, amilyen szeretne lenni. Olyan, aki élénksárga

Tri dcéry Číny Divoké labute predstavujú príbeh troch generácií žien žijúcich v Číne dvadsiateho storočia, kde sa intimita memoárovej prózy prelína s panorámou národných dejín. Vplyv Maových fantazmagórií na Čínu, neobyčajný pohľad do ženského prežívania modernity a modernizácie, ale aj dojímavé rozprávanie o odvahe a láske. Jung Chang opisuje úžasné životy a zážitky vlastnej rodiny: babičky, ktorá

Životním pocitem hrdiny románu, pětapadesátiletého britského profesora indického původu Malika Solanky, proniká zuřivost hned v několika podobách: jako zdroj tvůrčí energie i násilných činů, jako motiv politických zvratů i důsledek zklamaných nadějí. Příběh Solankova osudového newyorského léta roku 2000 v prostředí milionářské prosperity, duchovní vyprahlosti a vykolejených citových vztahů je mistrným

Klaun\'s band II (známý také jako Londýnský most) v návaznosti na Klaun\'s band I (Atlantis 2001) vypráví o Célinově londýnské zkušenosti v době první světové války. Chronologicky navazuje na Cestu do hlubin noci a následující Smrt na úvěr z let 1933 a 1936 (Atlantis 1995, 1999). Klaun\'s band I i Klaun\'s band II patří k nejhumornějším Célinovým prózám, najdeme v nich však jasné názvuky událostí let

Mit tehet egy házaspár Kínában az egykepolitika időszakában, ha úton van a nem várt második gyerek? Vagy elvetetik a magzatot, vagy a következményekkel – pénzbírság, munkahely elvesztése – együtt vállalják a jövevényt. Létezne más lehetőség is? A feleség, Li Xuelian szerint igen, s úgy dönt, elválik férjétől, aztán ha megszületik a második gyerek, újra összeházasodnak. De egyvalamivel nem számol, ami

Sbírka povídek mladého italského spisovatele, který mimo jiné vystudoval slavistiku a učí na několika evropských univerzitách. Jeho texty ovšem nejsou povídkami v pravém slova smyslu, jde spíše o jakési niterné výpravy do stále častěji zapomínaných zákout

Hodváb je poetický príbeh o nenaplnenej láske. Dej sa odohráva vo Francúzsku a exotickom Japonsku devätnásteho storočia. Hrdina Hervé Joncour sa živí neobyčajným remeslom – pre potreby pestovateľov prenáša z ďalekých krajín do Francúzska larvy hodvábnika. Pri jednej z ciest do neznámych končín Japonska zažije očarenie, ktoré ho poznamená na celý život... Kniha bola preložená do vyše tridsiatich jazykov,

Bezvýchodnost zkostnatělé rodové společnosti a děděné nenávisti, to je temná strana, kterou objevují mladí lidé nových a nových generací toužících po lásce. Jedním z nich je i Rafíq Šámí, syrský autor, který od počátku sedmdesátých let žije v Německu a okouzluje čtenáře i literární kritiky nevysychajícím pramenem orientálního vypravěčského umění. Jeho předposlední román Temná strana lásky (2004) představuje

Daniel Defoe, bol agentom, často menil identity a cestoval rovnako ako jeho hlavná postava. Ten v románe navštívi rôzne krajiny, nevyhne sa potopeniu lode, zajatiu pirátmi, predaniu do otroctva, stroskotaniu, pri ktorom ako jediný prežije. V jeden deň však na pláži nájde odtlačok ľudského chodidla, dôkaz, že na ostrove nie je sám.

Noc v Lisabone, ktorá vychádza v novom vydaní, patrí k Remarquovým najznámejším dielam. Podobne ako v ostatných autorových románoch s tematikou druhej svetovej vojny aj v nej pred čitateľom ožíva vzrušujúci a napínavý príbeh nemeckého emigranta, ktorý po strastiplných zážitkoch vo fašistickom Nemecku v roku 1942 rezignuje a vzdáva sa poslednej nádeje na záchranu. Pod vplyvom tragédie, čo v ňom uhasila