Rozvíjajúci sa rýchlo napredujúci svet v rozkvete demokracie, poznačený nezabudnuteľnou vojnovou históriou. Posunuli sme sa a vybudovali štáty, zdvihli ekonomiku, prijali zákony a veríme v demokraciu. V dnešnej uponáhľanej dobe, kedy určuje smer ekonomika a ľudskosť sa začína opäť strácať, kedy vojnové konflikty a útoky začínajú rapídne rásť, je nesmierne dôležité nezabúdať na minulosť a predchádzať

E kötet szerzője egy olyan személy, aki személyes tapasztalatai, élményei alapján írta le az Országos Keresztényszocialista Párt belső válságát 1924-25-ben. Ez a folyamat végül is oda vezetett, hogy a képviselőházi választások évében 1925-ben a párton belüli ellenzék megbuktatta a keresztényszocialista párt első elnökét, Lelley Jenőt és az addig legsikeresebb magyar politikai párt, mely az őslakos

V poradí štvrté priame prezidentské voľby na Slovensku priniesli prekvapujúceho víťaza a tiež množstvo porazených. Víťazom sa stal Andrej Kiska, kandidát bez akýchkoľvek predchádzajúcich skúseností s volenými politickými funkciami. Dokázal poraziť nielen kandidátov etablovaných opozičných strán, ale aj úradujúceho premiéra Roberta Fica. Publikácia Prezidentské voľby na Slovensku v roku 2014 skúma prípravu,

Začátek roku 2023 změnil českou politiku. Po dlouhých deseti letech skončil na Hradě Miloš Zeman a s ním i snaha orientovat západní Česko na Východ. Zároveň v prezidentských volbách velmi přesvědčivě prohrál druhý gigant, Andrej Babiš, muž, který totálně překreslil politickou mapu. Zeman i Babiš po léta posouvali hranice možného, představitelného a přijatelného. Čeští voliči byli ze zemanismu a babišismu

Kniha se zabývá mezinárodní migrací z Vietnamu do světa a do Česka od poloviny 20. století po současnost v kontextu politických zvratů na mezinárodní scéně a ekonomických reforem ve Vietnamu známých jako Đoi Moi. Autorka se vedle analýzy strukturálních faktorů podmiňujících migraci zaměřuje i na to, jak aktéři migrace tyto makroúrovňové vlivy interpretují.

Kniha mapuje vývoj Komunistické strany Řecka (KKE) od konce druhé světové války do roku 1956. Důraz je kladen na období po potlačení komunistické revolty v Řecku (1949), která vedla k přesunu vedení strany a jádra jejího členstva do socialistického exilu.

Knižní rozhovor Michala Stehlíka s Rudolfem Chmelem Střed Evropy mezi ideou a realitou vznikal na dálku během koronavirové krize. Zblízka se ovšem věnuje především posledním třiceti letům zemí dnešní Visegrádské čtyřky.

Bez komunikace není společnosti, bez kvalitní politické komunikace není demokratické společnosti. O médiích se dobře sní jako o prostoru veřejné diskuse nebo alespoň jako o poskytovateli informačního servisu pro kvalifikovanou volbu poučeného občana.

Publikace Bezpečnostní systém ČR: problémy a výzvy se zaměřuje na klíčové vnější vlivy ovlivňující bezpečnost ČR a její bezpečnostní systém, na jeho postupné vytváření, politické, ekonomické, sociální, legislativní a demografické aspekty jeho fungování. Napřípravě publikace se podílel tým zkušených expertů z české bezpečnostní komunity.

Jako dramatik, esejista a disident byl Havel považován za morální a myšlenkovou autoritu už za normalizace i na Západě. A po roce 1989 se s prezidentem Havlem pravidelně setkávali přední političtí, kulturní a duchovní představitelé z celého světa nejen kvůli státním povinnostem, ale i proto, že o to mnohdy sami stáli.

Pomocí kritiky současných dominantních politických a hospodářských doktrín hledá příčiny rozštěpení světové pospolitosti, strmého růstu všestranné nerovnosti, úpadku potřeby demokracie a krize demokratického vládnutí, jež ohlašují nezbytnost systémové změny západní kapitalistické civilizace.

Osmdesát let od inaugurace Edvarda Beneše prezidentem první Československé republiky, které uplynuly v prosinci 2015, je výročím, které si zasluhuje i dnešní reflexi. Celoživotním tématem Edvarda Beneše bylo úsilí o prosazení, obhájení a zajištění naší nezávislosti, suverenity a svobody.

Publikace si klade za cíl odpovědět na otázku, zda není opravdu přípustné a možné změnit či pozměnit podstatné náležitosti demokratického právního státu (liberální demokracii). Tato otázka, jež se mimo jiné věnuje tzv. klauzuli „věčnosti“ a ústavním změnám, je jednou z klíčových otázek ústavněprávní teorie. V první řadě se kniha pokouší vymezit obsah pojmu demokratický právní stát, poté se zabývá hrozbami

Táto knižná publikácia je dielom kontinuity myslenia a bádania, s ktorou Tibor Pichler už desaťročia sleduje slovenské politické myslenie devätnásteho a dvadsiateho storočia. Deväť štúdií v nej venuje autor koncepcii slovanstva ako európanstva u Štěpana Launera, otázke \"Západu\" a \"Východu\" v etnickom romantizme Ľudovíta Štúra, štátnej idei Uhorska a Eötvösa, Grünwalda a Mudroňa, Milošovi Štefanovičovi

Kniha představuje v šesti samostatných kapitolách vývoj parlamentních institucí na území českých zemí ve 20. století. Dynamika historických procesů, které česká společnost prodělávala v minulém století, se nezbytně odrážela rovněž v pojímání a roli parlamentních orgánů.

Práca je historickým prehľadom, či skôr mozaikou turbulentných čias odzačiatku tzv. \'priemyselnej revolúcie\' v 18. storočí, ktoré vyústili a nakoniec aj uviedli komunizmus začiatkom 20. storočia na scénu Európy. Kniha je pokusom zmapovať toto obdobie v kontituite času a priestoru v súvislosti a spojení s geografiou východnej Európy a oblasti Slovenska.

Monografie navazuje na autorovu knihu Kmeny a klany v arabské politice (Praha, Karolinum 2004). V pěti kapitolách analyzuje politický vliv kmenových, klanových, městských a venkovských elit v zemích arabského Maghribu (Lybie, Tunisko, Alžírsko, Maroko, Mauretánie). Qadhdháfího elitní „vnitřní kruh“ byl tvořen příslušníky privilegovaných libyjských kmenů. V Tunisku byl Burgibův autoritativní prezidentský

Samozvaní autoritáři – od Trumpa, Putina a Bolsonara až po Erdogana, Siho či Módího – se v poslední době stali jedním z nejvýraznějších rysů globální politiky. Na domácím poli se tváří jako ochránci obyčejných lidí před strašlivým vlivem globalistů, v zahraničí vystupují coby hrdé ztělesnění vlastního národa.

Současný politický vývoj ve světě stále názorněji ukazuje, že fenomén totalitarismu není uzavřenou dramatickou kapitolou z dob studené války, zajímavou pouze pro historiky, ale aktuální hrozbou a výzvou, která na sebe bere novou, často nečekanou a nepředvídatelnou podobu. Katedra antropologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni se snaží prostřednictvím pravidelných odborných setkání

Three-quarters of Americans believe that a group of unelected government and military officials secretly manipulate or direct national policy in the United States. President Trump blames the \"deep state\" for his impeachment. But what is the American \"deep state\" and does it really exist? To conservatives, the \"deep state\" is an ever-growing government bureaucracy, an \"administrative state\"