Intenzivní setkávání kultur je pro dnešní dobu příznačným rysem a je zdrojem jak obohacení, tak konfliktů. I u nás roste zájem o sociální a kulturní antropologii jako o vědu zkoumající různé kultury, tedy způsoby života sdílené členy určité společnosti.

Knižka sa venuje duchovnému svetu Indiánov z kmeňa Goahiro, ktorí žijú na pomedzí Kolumbie a Venezuely. Vraciasa k výskumu, ktorý prebiehal pod vedením známeho francúzskeho antropológa Clauda Lévi-Straussa.

Nejnovější svazek ediční řady Etnologické studie je věnován fenoménu kameniny na Moravě jako významnému rukodělnému odvětví, které sehrálo důležité místo v produkci keramiky v 19. století jak z hlediska kulturně historického, tak i hospodářského. Publikace přináší přehled výroby kameniny na Moravě, jejíž počátky jsou spojeny manufakturou v Bystřici pod Hostýnem.

Kniha Jarmily Navrátilové přístupnou formou přibližuje vývoj odívání v nejstarších dobách. Zachycuje ranou fázi výroby oděvů, techniku jejich zpracování, postupné formování různých tvarů oděvu i měnící se způsob oblékání – od tepelně ochranného krytí těla přes jednoduché typy šitých oděvů až k často luxusní starověké módě.

Jedná se o rozšířené vydání knihy Amendar. Původním záměrem prvního vydání knihy Amendar bylo dokončit poslední autorský záměr prof.

Kniha je vůbec prvním monografickým zpracováním tématu v české historiografii. Čelední služba přitom v raném novověku (16.–18. století) představovala významný socioekonomický fenomén, kterého se účastnila zhruba polovina dospívající části tehdejší populace.

Kniha se zaměřuje na význam náboženství jako identifikačního prvku při integraci muslimů do západních společností. V jednotlivých kapitolách si autor klade otázky, zda mohou náboženské aktivity muslimských organizací v Německu, Rakousku a Švýcarsku přispívat k integraci jejich členů a ke komunikaci mezi příslušníky různých národností.

Komplet

Byliny o bohatýru Svjatogorovi jsou nedílnou součástí tradice ruské folklorní epiky. Popisují setkání mladého hrdiny Ilji Muromce s jeho starým mentorem, umírajícím obrem Svjatogorem.

V dňoch 4.-6. novembra 2015 sa v Bratislave uskutočnil Druhý kongres slovenských slavistov, ktorý zorganizoval Slavistický ústav Jána Stanislava SAV v spolupráci so Slovenským komitétom slavistov. Kongres sa realizoval v súlade s harmonogramom projektu Centra excelentnosti SAV s názvom Dejiny slovenskej slavistiky 19.-20. storočia.

V dnes již klasické práci Tuhami: Portrét Maročana líčí Vincent Crapanzano výsledky svého setkávání s negramotným Maročanem, jenž se živil jako dělník v továrně na výrobu kachlů a věřil, že se oženil s Ajšou Kandišou, démonkou s velbloudíma nohama, která si jej zcela uzurpovala, a on se musel podřizovat její vůli. Za nocí jej pronásledovali démoni a navštěvovali svatí.

The book describes traditional folk culture in Moravia from the mid-18th century to the end of the 19th century with six thematic axes: Autochthony, External Influences, Stability over Time, Fluidity over Time, Territorial Unity, and Territorial Differentness. Using examples of specific cultural phenomena, the authors illuminate the processes that formed folk culture and influenced its creators and

Publikácia sa zaoberá možnosťami konštituovania filozofickej antropológie a jej väzbami na niektoré antropologické a filozofické disciplíny. Autor sa pokúša pomenovať úskalia, ktoré tomuto úsiliu stoja v ceste, a tým poukázať aj na príčiny stroskotania doterajších projektov budovania unitárnej teórie človeka filozofickými prostriedkami.

Cieľom publikácie je priblížiť čitateľom obraz o roľníckej výšivke na Slovensku v čase jej najväčšieho rozkvetu - v 19. a prvej polovici 20. storočia. Z úvodu: \'Výšivka ako kutlúrny výtvor zaujímala v ľudovej výtvarnej tradícii na Slovensku výsadné postavenie.

Kniha se zabývá vznikem a vývojem antropologického myšlení na pozadí expanze západní civilizace, od vrcholného středověku po soumrak viktoriánské éry, s přihlédnutím k širším historickým, sociálním a kulturním souvislostem. Autor se pokusil vystihnout svébytnou povahu západní společnosti, utvářenou od prehistorických dob, a porozumět klíčovým epizodám setkávání a střetávání s mimoevropskými civilizacemi

Kniha je věnována civilizaci starých Slovanů, kteří se na sklonku starověku dostali na historickou scénu, aby záhy ovládli značnou část Evropy. Autorka sleduje jejich etnogenezi a územní expanzi přes vytvoření států až na práh 13. století.

Antológia arménskej ľudovej a trubadúrskej poézie, prvýkrát v češtine.

Po Abecedě Vánoc a Abecedě Velikonoc nabízí naše autorka Abecedu, která nás zavede do světa maškar, vydlabaných dýní, rakviček se šlehačkou, svíček, vzpomínek na mrtvé, smutku i veselí… Dozvíme se, do jaké míry byl předobrazem těchto svátků (anglosaský Halloween, jihoamerický Den zemřelých, španělská Noc čarodějnic, západokřesťanské Dušičky) svátek Samhain, který byl slaven v předkřesťanských dobách

Kniha prostřednictvím fotografií uznávaného antropologa Leopolda Pospíšila vypráví příběh o papuánských Kapaucích a výzkumech, které mezi nimi začal uskutečňovat zhruba od poloviny 50. let 20. století. Význam jeho výzkumu lze z hlediska antropologického studia člověka přirovnat k přistání člověka na Měsíci.

Objevte zapomínaný svět našich předků a prožijte koloběh roku ve zvycích, písních a obyčejích. Od ledna do prosince ubíhá rok za rokem, století za stoletím.