Kniha je výborem esejů z let 1990 - 2007 na téma undergroundu, chaosu, feminismu a transgenderu.„Společnost je ovládána staronovou logikou mužského vyprávění, které upřednostňuje politiku stejnosti.“ Tak popisuje naši současnost přední český feminista Mirek Vodrážka v reprezentativním souboru esejů s názvem Decivilizace, mapujícím jeho tvorbu v posledních patnácti letech. V oddílech nazvaných Underground,

Confession Fraternitatis neboli Vyznání Bratrstva Kříže s Růží, je druhým z trojice slavných Rosekruciánských manifestů, jež vyšel poprvé tiskem v roce 1615. Kniha obsahuje vedle původního textu rozsáhlou esoterickou analýzu od Jana van Rijckenborgha, který popisuje toto dílo následovně: při bližším studiu Confessia si čtenář začíná uvědomovat, že tento starý spis nemá nic společného s vyznáním víry

Kniha je rozdělena na čtyři části. V první autor popisuje sny, zkušenosti a schopnosti mentálně postižených dětí. V druhé části se věnuje problému dvou generací, dětem a jejich rodičům. Třetí část přínáší nevšední příběhy a čtvrtá se věnuje světu pen ěz. Čtenář se může dobrat k podobným příběhům i sám.Preklad: Daniela Králíková

Charles Hartshorne (1897-2000) je vedle Alfreda N. Whiteheada nesporně nejvýznamnějším procesuálním filosofem dvacátého století. Jeho zájmem byl především filosofický pojem Boha, který by byl filosoficky konzistentní a zároveň odpovídal obecné náboženské intuici. Kriticky domýšlel i Anselmův ontologický argument pro boží existenci a pokoušel se o dialog s theologií. Česky vyšla jeho Přirozená theologie

Filozofia na základoch diela J. Ch. Korca

Jak vážná je současná krize pravdy? Trawnyho stejnojmenná kniha nepřizvukuje hlasům varujícím před alternativními pravdami, nepanikaří a nemoralizuje, nýbrž věcně analyzuje, jak se to s pravdou má. S oporou hlavních postav filosofické tradice (Sókratés, Kant, Nietzsche, Arendtová) ukazuje, že to s pravdou dnes není o nic horší než v minulosti: pravda byla problémem vždy, lidé se o ni přeli a vždy také

Jednoduchost je pro filosofii to nejdůležitější, bez ní by nebyly vhledy do komponované pravdivosti. Žijeme však ve světě, kde lež se od pravdy téměř nedá odlišit. Zmatky se nedají oddělit od řádu. Nedá se často odlišit ani mír od války, dobro od zla. Vědy popisující svět dneška mluví o postmoderně, postfakticitě atd. Kniha sleduje, jak jsou lidé proměňováni na pouhé vykonavatele příkazů.

Moderní politologie se rozvinula v 19. století, kdy důraz byl kladen na studium politických systémů. Je to moderní politická věda s odklonem od formalismů k empirickým přístupům. V pojetí autora se jedná i o jakýsi průsečík v civilizačním procesu a reziduální, analytickou a syntetickou vědu a nadstavbu ostatních společenských věd. Přístup Václava Ryneše je i pokusem o metodologii v oblasti geopolitiky,

Filozofia náboženstva sa zaoberá filozofickou reflexiou a výkladom náboženských fenoménov. Vymedzuje zároveň i vzťah filozofie a náboženstva. Autor sa v knihe zaoberá vybranými problémami súčasnej kontinentálnej filozofie náboženstva. Všíma si otázky, prístupy a metódy dnešných \"filozofií náboženstva\". Spoločným znakom vybraných autorov - J.-L. Mariona, G. Vattima, O. Fundu, T. Halíka, J. Polákovej,

Pociťovali jsme, že vstupujeme do výsostného hájemství, a těšili se, že dostaneme odpovědi na vtíravé a intimní otázky lidského bytí. Poznávání činnosti mozku bylo jednou z nich. Bylo nápadné, že jsme od našich učitelů nikdy neslyšeli slovo duše. Do sytosti se mluvilo o paměti, vědomí a v době uctívání učení I. P. Pavlova o vyšší nervové činnosti. Nejmilovanější učitelé nás nevtíravě vedli k respektu

Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích a za konkrétních sociálních, geografických a náboženských podmínek Ve starší době znamenala konverze buď obrácení od odlišného náboženství ke křesťanské víře, nebo návrat heretiků zpět k ortodoxii, případně

Kniha Rozhovory o mnohosti světů (1686) francouzského filozofa Bernarda de Fontenella (1657–1757) je považována za jedno z prvních děl orientovaných na popularizaci vědy. Text je stylizován do podoby galantních rozhovorů mezi zvídavou markýzou a učeným filozofem. Ten během rozprav markýze srozumitelně vysvětluje základní prvky heliocentrického systému a kosmologickou teorii francouzského filozofa a

Žiť v modernom svete nie je ľahké. Trápia nás nízke platy, vysoké ceny v obchodoch, sme prepracovaní, máme problémy s duševným zdravím a dokonalé fotografie zo sociálnych sietí v nás vyvolávajú úzkosť.

Nový, moderní překlad klasiky filosofie i filozofie v bilingvním česko–německém vydání.

Dílo vydané roku 1923 představuje jednu z raných prací proslulého právního a politického filosofa Carla Schmitta. Německý myslitel se v tomto po stylistické a literární stránce brilantním textu, v němž prostřednictvím rozmanitých aluzí dokládá šíři svého rozhledu, zaměřuje na specifickou povahu racionality spojené s katolickou církví, kterou staví do kontrapozice vůči myšlení ekonomicko-technického

Tato kniha obsahuje eseje a studie biologa a filosofa Zdeňka Neubauera (1942–2016) s náboženskou problematikou z let 1979–1983. Jeho jádro tvoří nová edice dvou souborů s tituly Deus et natura (1979) a Nový Areopág (1983).

Osobní, intimní vědomí, že všechno, co se děje kolem nás má svůj smysl, že člověk není samoúčelný, to je společné bohatství seriózního věřícího i seriózního ateisty. Na tomto základě je postaveno filozofické dílo německého myslitele, které bylo již přeloženo do 25 jazyků.

Fenomenologie animality, jejíž východiska představuje kniha Florence Burgatové, neusiluje o etická řešení týkající se statusu zvířat v západní společnosti. Cílem knihy Svoboda a neklid zvířecího života je analyzovat způsoby, jakými k životu zvířat přistupovali dědici karteziánského myšlení, odprostit se od vnímání zvířete jako protipólu lidství a položit základy skutečné ontologie animality.

Newyorský kazatel a spisovatel Timothy Keller využívá Ježíšovo podobenství o starším a mladším bratrovi k ilustraci dvouzákladních cest, po nichž se lidé pokoušejí jít za naplněním: cesty mravního konformismu (starší bratr) a cesty sebeobjevování (mladší bratr). Každá z nich působí jako brýle se specificky zabarvenými skly, skrze něž pozorujeme život, nebo jako paradigma, na jehož základě obecně formujeme

Moderní evangelický pohled na problémy a souvislosti dnešního světového hospodářského řádu, který hledá cestu ke spravedlivému a humanistickému uspořádání. Druhý díl.