Neodkladnosti, o kterých se mluví nejasně a mlčí přesně. Od sebe přes svět zpátky k sobě. Neustrnout, ale udržet si klid, nejvíce nestabilní věc. Nebýt tu zbytečně, ale nepřevážit se, ať to občas trochu groteskně a ironicky popíchne. A ostatní? To je jedno, to je jejich věc. Tohle je úryvek z člověka.

Spisovateľka Hana Košková je autorkou viacerých básnických zbierok, napríklad Pod teplom krvi (1976), Spojitosť (1978), Tvár pri tvári (1988), Náhrdelník z hrdličiek (2001), Súrodenci zo sna (2006), Robotnica na poslednú chvíľu (2012). Píše aj kníh pre deti. Jej najnovšia básnická zbierka je preniknutá stratou blízkeho človeka, čo sa odzrkadľuje vyjadrením osamelosti a hľadaním novej rovnováhy. Ako

Debut Viliama Nádaskaya je básnickým sitcomom. Má množstvo postáv, spomedzi ktorých je tou hlavnou Urban, a predvádza nám celú plejádu naratívnych mikrosituácií, urbánnych obrazov a bytových scén, z ktorých sa naraz stáva akási groteskná urbánna symfónia. Autorova poetika môže na prvý pohľad pôsobiť cynickým dojmom. Zároveň však spopod jeho básní presvitá hlboké znepokojenie nad stavom sveta, ktorý

\"Nikdy som nenapísal krajšie básne venované láske, ako tie, ktoré sú uverejnené v tejto zbierke,\" vyslovil sa autor. Knihu ilustrovala Sofia, Hiraxova sestrička, ktorej obrázky len tak žiaria ľúbosťou...

Paměť s námi hraje svoje hry – a má v nich vždycky navrch. Nabízí se otázka: nežijeme vlastně jiné životy, protože si minulost pamatujeme špatně? Stalo se to přece jinak – ale to už nevíme, přeznačila to paměť i všechno, co následovalo. A co někdy následovalo právě proto, že jsme si minulost zapamatovali špatně. Sbírka o pasti paměti, vzpomínce jako přibližné mapě času i o „zlaté lásce zkratek“ a období

Nakladatelství Volvox Globator představuje reprint zásadního díla české literární a výtvarné avantgardy. Bezmála před sto lety, roku 1924 byl poprvé publikován soubor čtyřverší Vítězslava Nezvala – Abeceda, a to v rámci sbírky Pantomima, která byla koncipována jako básnický manifest poetismu. O dva roky později vyšla Abeceda samostatně s podtitulem: „taneční kompozice Milči Majerové“ v typografické

Kniha Pozastavené stmívání přináší dva poslední básnické počiny Stanislava Dvorského (1940-2020). Autorem dlouho připravovanou skladbu Někde někdy něco a posmrtně zveřejněnou báseň Počínali jsme si jako těkající dobrodruzi. Obě básně patří k tomu nejlepšímu, co v české poezii vzniklo v uplynulých deseti letech.

V dílech Ilse Tielschové, úspěšné rakouské autorky s jihomoravskými kořeny, se zpravidla objevuje motiv vykořenění a vyhnání. Nepřekvapí proto, že autorka sní o návratech.

Pozdní básnický debut brněnského psychologa Ludvíka Běťáka. Běťákovy verše jsou velmi lidské - klukovsky dychtivé, inteligentní a vnitřně poctivé.

Expresionistická poezie Geo Mileva je bytostná snaha o probuzení čehosi přirozeného a dávno zapomenutého. Soustředí se na erotickou divokost, archetypální primitivnost, přírodní živelnost a vášnivou instinktivnost, v níž se odráží autorův spor s představami o cudnosti, střízlivosti a racionalitě.

Zbierka Popamäti má bilančný charakter. Marián Reisel (nar. 1951) sa ňou pripomína po dvoch zbierkach: Odpoveď (1986) a Po pýtaní (1995) v kontexte životného jubilea.

Řecká tragická poezie je bytostně politická, neboť život v polis i jeho inverze je ústředním tématem tragického dramatu. V této knize si proto autor klade za cíl pojednat o politických aspektech athénského tragického divadla a odpovědět na několik otázek: 1. Co nás opravňuje hovořit o athénském tragickém divadle jako o politické instituci? 2. Jakými různými způsoby můžeme číst athénskou tragickou poezii

Kniha aforizmov a miniatúrnych básní v próze. Róbert Gál je autorom dvanástich publikovaných kníh na pomedzí filozofie, poézie a prózy, napríklad Nihil sub sole novum (1995), Epigraffiti (2001), Znaky a príznaky (2003), Krídlovanie (2006), Agnómia (2008) a Uzly (2013). Niektoré z jeho kníh vyšli aj v prekladoch do češtiny a do angličtiny.

Výber z Novakovićovej poézie vychádza v preklade významného prekladateľa Karola Chmela s ilustráciami Mateja Fabiana. Tak ako v nejakom spletitom spoločenskom románe spoznávame vo veršoch pôsobivý obraz sociálnej reality našich čias, píše v doslove k jednej zo zbierok Novakovića básnik a redaktor časopisu Reč Gojko Božović.

70. svazek Edice současné české poezie přináší sbírku básní Pavla Novotného „Zevnitř“. Novotného poezie zde zřetelně navazuje na experimentální tendence, které se významně prosazovaly v padesátých a šedesátých letech 20. století. Rovněž tak je zřejmé, že je informován o podnětech, které přinášela tzv. Vídeňská škola, např.

Ďalšia básnická zbierka Stanislavy Repar je pokračovaním autorkinho básnického výskumu mnohotvárnej identity ženy – ten sa síce naplno prejavil až v zbierkach Nahá v tŕní (2006) a Tichožitia (2011), no jeho stopy sme mohli zaznamenať už v 90. rokoch – v básnickom debute Zo spoločnej zimy (1994) a zbierke Na hranici jazyka (1997, 2000). Trojité Echoechoecho v názve predznamenáva rozčlenenie zbierky

Výbor zo zbierok slovinského básnika Cirila Zlobca.

Osmý svazek Díla Karla Šiktance shrnuje básníkovu poezii z let 2002 - 2012. Jde o sbírky Řeč ve stoje, Vážná známost, Nesmír a Čistec.

Půvabné vzpomínky na dětský svět a na maminku, která dokázala udělat domov krásným, oslovily nejednu generaci. Prosté a jednoduché verše (např. Maminčina kytice, Mlýnek na kávu, Všední den, Dědečkův pohřeb, Vijío, Krabice na čaj, Domov... ) opěvují nejen dětství, ale především dobrotu, krásu, práci i únavu maminky a mluví ústy básníka za mnohé z nás. Tentokrát je doprovázejí ilustrace Jany Kiselov

Sbírku poezie Břetislava Dytricha doplňuje 30 původních fotografí Jindřicha Štreita.