Praha jinak, Praha „jinohledem“. Praha poskládaná jako noviny z éry mezi dvěma válkami. Dramaticky i vesele. Informačně a zábavně. Slovem i obrazem. Kolážovaný dokument doby, kdy se dělaly moderní česk(oslovensk)é dějiny. Co se tehdy o městě psalo, co se tady dělo, jak se měnila řeč, jak se měnila vizualita míst? To všechno přehledně ve dvanácti třaskavě nabitých kapitolách: první strana, z domova,

Projekt známého historika a oblíbeného spisovatele. Kniha popisuje, jak se proměnil život všech vrstev tehdejší společnosti v 16. století. I nadále autor vychází z dostupných historických pramenů a spojením odborné erudice a svého vypravěčského umění vytvořil ojedinělé dílo, které všem zájemcům přehledně a současně zajímavě přiblíží jedno z nejvýznamnějších období českých dějin. Text opět doprovází

Kniha představuje obsah politické komunikace mezi českými zeměmi a zahraničními mocenskými centry stoupenců stavovského povstání (16181620), jeho spíše neutrálních pozorovatelů i odpůrců. Hlavní pozornost autoři věnovali politické komunikaci českých nekatolických stavů s říšskými knížaty různého náboženského přesvědčení. Zatímco falčtí kurfiřti Fridrich IV. a Fridrich V. se hlásili ke kalvínství, saští

Kniha přinášísvědectví Němců, kteří se narodili v českých zemích a oni sami nebo jejich rodiny se postavili nacismu. Pohled do takřka zapomenuté kapitoly českých dějin 20. století nabízejí životopisné rozhovory s pamětníky, svědky německého odboje proti fašismu.

Kniha se zabývá fungováním vesnických komunit na Moravě v druhé polovině 18. a první polovině 19. století na vzorku necelých čtyřiceti vesnic, které spadaly mezi tzv. privátní statky olomoucké kapituly. Autor si klade otázku, jak fungovalo vesnické společenství v době závěrečné fáze existence poddanského systému a na pozadí osvícenských reforem sleduje procesy vedoucí k zavedení obecního zřízení v

Kniha se věnuje zřejmě nejtajemnějšímu tématu z dějin města, které se týká internace kněží v semilské nemocnici v padesátých letech minulého století. Co je pravdy na zvěstech o tom, že zde byli v rámci komunistické Akce K řeholníci a kněží masivně mučeni?

Politický vývoj na Slovenku po februári 1948.

Ladislav I. ako uhorský kráľ je významnou historickou osobnosťou našich dejín s výrazným dosahom na stredovekú Európu. Odhliadnuc od jeho politických a vojenských úspechov je jeho blahorečenie za svätého založené najmä na jeho neprehliadnuteľnej zásluhe o rozvoj kresťanstva v stredovekom Uhorsku.

Příběh Edice Expedice přibližuje čtenářsky velmi přístupnou a zároveň badatelsky poctivou formou „život“ jednoho z nejvýznamnějších samizdatových nakladatelství tehdejšího Československa, u jehož zrodu stál Václav Havel. První část knihy, doprovozená řadou dokumentárních fotografií, popisuje nejen výrobu knih, jejich tuzemskou a zahraniční distribuci, ale též perzekuci, které byli tvůrci i čtenáři

Bratislava známa neznáma: Bratislava v 18. storočí očami Mateja Bela Kniha Bratislava v 18. storočí (očami Mateja Bela) je prekladom Belových Notícií o Bratislave tak, ako vyšli v latinskom jazyku v prvej polovici 18. storočia. Ide o historickú prechádzku mestom začiatkom 18. storočia, kde sa na základe textov a starých obrazov dozviete ako vyzerala Bratislava pred takmer 300 rokmi.

Období mezi dvěma světovými válkami v Československu je dodnes spojeno s představou rozkvětu demokracie, hospodářství a kultury. Tento idealistický pohled se střetává s řadou problematických jevů, které období tzv. první republiky doprovázely, o období po Mnichovu 1938 nemluvě.

Publikace přináší čtenářům nástin klíčových událostí československé politiky po konci druhé světové války, které vyvrcholily komunistickým převratem v únoru roku 1948, jehož důsledkem byla čtyřicetiletá vláda jedné strany. Autor analyzuje příčiny rozpadu demokratického systému v Československu a posléze se zaměřuje na detailní rozbor událostí kritických únorových dní.

„Kdo je pánem Čech, je pánem Evropy!“ Takhle to prý kdysi řekl pruský kancléř Bismarck a dějiny mu v zásadě daly za pravdu. Habsburská veleříše, zbořená v závěru světové války (té první), nemohla bez naší země přežít a po jejím uchvácení zatoužili poté jak Hitlerovi Němci, tak Stalinovi Rusové...

Zříceniny hradů, tvrzí a zámků - severní Čechy je závěrečným dílem série knih o těchto památkách na našem území. Svým rozsahem 388 stran je tato kniha nejobsáhlejší ze všech již dříve vydaných dílů.

Nový, už 14. díl Toulek českou minulostí líčí složitou, avšak překvapivě úspěšnou cestu mladého českého společenství až k ustavení samostatného státu Čechů i Slováků. Kromě bolestných dramat první světové války na evropských frontách i v týlu rozkládající se habsburské říše věnují Toulky hlubší pozornost osobnosti a historické roli Tomáše G. Masaryka a jeho osvoboditelské zahraniční misi.

Jádrem monografie je kritická edice dobového barokního životopisu sv. Jana Nepomuckého z pera jezuity Maxmiliána Wietrowského (1729), a to paralelně latinského originálu i dobového českého překladu.

Autorka zkoumá nepříliš známou kapitolu z dějin českého školství a vzdělanosti, a tou je snaha premonstrátského řádu kolem poloviny 17. století o založení vlastního učení - Norbertina, kde by se vzdělával premonstrátský dorost z celé české provincie, čímž se zde de facto vytvářela alternativa k pražské \"jezuitské\" univerzitě. Čtenář se tak může dovědět, jak tento plán vznikl, proč se ho nepodařil

„Ota Ulč je asi jediný soudce komunistického bloku, kterému se během studené války podařilo uprchnout do USA a žádat o politický azyl. Teplo soudcovského taláru a práci, kterou opovrhoval, vyměnil za nejistotu doktoranda slavné Columbia University – a raději se živil jako číšník. Jeho unikátní doktorská práce o komunistickém právu v Československu, kterou držíte v rukách, se s odstupem víc jak půl

Chatam Sofer (1762-1839) patrí medzi najväčšie autority ortodoxného judaizmu. Od jeho smrti uplynuli takmer dve storočia, dodnes je vďaka nemu Pressburg známy v celom židovskom svete. Paradoxne v jeho pôsobisku sa o ňom vie len málo. Kniha mapuje živ ot a dielo tohto významného rabína, ale aj osudy miesta jeho posledného odpočinku. Najstarší zachovaný židovský cintorín v Bratislave bol počas holokaustu