Tato publikace je pokusem o syntézu dlouhodobě udržitelného rozvoje, tedy o formulování a prosazování způsobu života, který by umožnil uspokojovat v rozumné míře potřeby všech lidí na světě (a to včetně budoucích generací), ale zároveň by byl šetrný k životnímu prostředí a nepřekračoval by únosnou kapacitu využívání ekosystémů. Kniha se zabývá jevy zřejmými a celkem snadno prokazatelnými (např. analýzou

Noam Chomsky, filozof, lingvista, společenský kritik a aktivista, a Robert Pollin v této knize mapují katastrofické důsledky nekontrolované změny klimatu a představují plán změny. Lidstvo musí přestat spalovat fosilní paliva a učinit tak způsobem, který zlepší životní úroveň obyvatel.

Andreas Weber (nar. 1967 v Hamburku), mezinárodně uznávaný biolog a filosof, se ve své knize Hmota a touha zabývá ekologií a dává jí nový rozměr. Pojímá ji jako něžné pěstování vztahů, touhu po spojení a vyjadřování těchto tužeb našimi těly.

Kniha pojednává o lidech, kterým není lhostejný stav planety a kteří se vydali cestou osobní změny. Reflektují to, že způsob jejich života má dopad na životní prostředí, a snaží se o změnu svého životního stylu i spotřebních vzorců.

Tmy není třeba se bát, je nutné o ni pečovat. Světlo je život, světlo je naděje… ale je tomu tak za všech okolností?

Jedna z nejvlivnějších knih dvacátého století, která odstartovala environmentální hnutí Přicházející krize životního prostředí se ohlásila nenápadně — tichem. Tam, kde se po tisíciletí ozývaly spousty ptačích hlasů, najednou neznělo nic.

Tato kniha je o fenoménu globální změna a jeho významu pro člověka z pohledu jak klimatického, tak i z pohledu společenského. Čtenáři pomáhá ujasnit si vymezení vlivu klimatických změn v rámci globální změny a přináší odborný pohled na historické klima v České republice, příčiny vzniku klimatických změn, současné projevy a důsledky klimatickým změn a v neposlední řadě také přináší možnosti řešení tohoto

Kniha sleduje vliv lidských aktivit souvisejících se zemědělstvím, lesnictvím, rybářstvím a lovem volně žijících živočichů na jednotlivé ekosystémy. Vychází z obecných ekologických principů a ukazuje, jak jsou aplikovány na výše zmíněné obory lidské činnosti, s ohledem na základní mechanismy jejich působení, ale i přírodní a společenské hybatele a globální aspekt jejich dopadů.

V roku 2050 bude vo svetových oceánoch viac plastov ako rýb. Naďalej však do morí prúdi každú minútu jedno smetiarske auto plné plastov, naďalej sa každú sekundu vyrobí 20 000 plastových fliaš.

Změna klimatu není problém, kterým by se měla společnost vážněji zabývat, tvrdí lidé jako Václav Klaus, Ivan Brezina nebo Luboš Motl. Považují jej za nafouknutou bublinu, která má vědcům a ekologickým aktivistům zajistit přísun tučných grantů a dotací.

V době, kdy si politici a ekonomové pochvalují rostoucí chuť občanů utrácet, žijí vedle nás lidé, kteří neradi nakupují. Dávají přednost ekologicky příznivému životu v takzvané dobrovolné skromnosti.

Vandana Shiva je přední aktivistkou v boji za globální spravedlnost. Ve světě je známá jako ekologická aktivistka a fyzička.

V posledních dvou stoletích se lidé stali dominantní silou na této planetě. Vzhledem k jejich závislosti na globálním ekosystému a službách, které lidstvu poskytuje, by měli vědět, do jaké míry ovlivňují klíčové přírodní procesy.

Kniha, ktorá spája v sebe úvahy, históriu, umenie, duchovno a to všetko vo vzťahu k lesom, stromom. Texty sú spojené s nádhernými maľbami.

Kniha profesora Univerzity Karlovy v Praze Bedřicha Moldana je druhým, rozšířeným a aktualizovaným vydáním úspěšné publikace, která za rok 2009 získala Cenu rektora Univerzity Karlovy za nejlepší monografii v oboru přírodních a lékařských věd. Základním konceptem knihy zůstává i nadále pojem antropocénu.

Výbor z článků, studií a rozhovorů prof. Františka Janoucha (* 22. září 1931), věnovaných jaderné energetice a budoucnosti lidstva.

Príbeh bratislavského ochranárstva chce byť inšpiráciou pri hľadaní odpovedí na v knihe nadhodené otázky a dilemy. Autor píše najmä o schopnosti nerezignovať na pozadí objektívne deprimujúcich čias.

Ze života dětí něco mizí. Potichu našlapující, neviděný, neslyšený lišák se skrývá venku, za okny pokojů, škol, aut.

Svet čelí ekologickým katastrofám – lesným požiarom v Kalifornii či topiacim sa ľadovcom v Arktíde a Antarktíde. Ľudia v niektorých krajinách si sneh už ani nepamätajú a iné sa stali pre horúčavu neobývateľnými.