Arcibiskup Jan Fridrich (Bedřich) z Valdštejna (1642–1694) patří k významným postavám českých dějin 17. století. Ve jeho druhé polovině představoval právě on nejvyšší autoritu českého duchovenstva – organizoval rekatolizaci, mj. prostřednictvím spolupráce s církevními řády, rekonstrukce farní sítě, literárního mecenátu a dalšími metodami. Tato stránka působení Jana Fridricha z Valdštejna je velmi důležitá

Dne 20. října 2011 se v Ústavu pro studium totalitních režimů konal druhý ročník studentské vědecké soutěže Vysokoškoláci o totalitě. Studenti historie a příbuzných oborů z různých vysokoškolských pracovišť v ní předložili výsledky své badatelské práce.

Kniha připravená týmem předních historiků a historiček pod vedením Martina Čapského otevírá v české historiografii dosud málo prozkoumané téma: počátky institucionalizované sociální kontroly v pozdně středověkých městech. Předkládaná interpretace městských nepokojů v 15. a 16. století spojuje přístupy moderní urbánní historiografie s rozsáhlou archivní heuristikou.

A. H. Škultéty, správca Prvého slovenského evanjelického gymnázia, vo svojich Pamätiach zaznamenal dobové pomery od vzniku gymnázia v roku 1862, cez obdobie pôsobenia až po zánik tejto jedinečnej vzdelávacej inštitúcie v roku 1874. Dielo je svedectvom dnes priam neuveriteľného osobného nasadenia, obetavosti a zápalu za veci verejné, za kultúrne povnesenie slovenského národa.

Tak hladký průběh převratu v roce 1948 nečekali ani komunisté. Prezident Beneš se nakonec veškerému nátlaku podvolil a většina zákonodárců, včetně členů demokratických stran, nové pořádky posvětila.

Praha rudolfínská přivádí čtenáře do časů vlády Rudolfa II. (1576– 1611), kdy se Praha stává metropolí Svaté říše římské a pražský císařský dvůr vyhledávaným místem učenců, umělců i mágů a dobrodruhů.

Příběh Edice Expedice přibližuje čtenářsky velmi přístupnou a zároveň badatelsky poctivou formou „život“ jednoho z nejvýznamnějších samizdatových nakladatelství tehdejšího Československa, u jehož zrodu stál Václav Havel. První část knihy, doprovozená řadou dokumentárních fotografií, popisuje nejen výrobu knih, jejich tuzemskou a zahraniční distribuci, ale též perzekuci, které byli tvůrci i čtenáři

Kniha Fenomény dejín je pútavou výpravou do minulosti. Trinásť historikov mapuje v rozhovoroch s Jaroslavom Valentom rôzne epochy ľudských dejín.

Monografie Řád tvaru na základě analýzy čtveřice periodik, jejichž prostřednictvím vstupovala katolická inteligence v období první Československé republiky do nejenom uměleckých debat, zachycuje vývoj vztahu tradicionalisticky zaměřených autorů k dobové společnosti. Ve středu zájmu se přitom neocitají pouze estetické či společensko-politické debaty, ale také způsob, jak se autoři uvedených časopisů

Jakub Krčín z Jelčan proslul jako architekt rybniční sítě na Třeboňsku. Ve službách Rožmberků vybudoval některé z nejproslulejších a dodnes obdivovaných rybníků: Svět, a zejména největší z nich, Rožmberk.

Titul „Na Vltavě v Praze – jak bylo a jak je“ vyplňuje mezeru mezi naší publikací o lodích aplavbě na střední Vltavě z roku 2008 a knihou o staré plavbě na Vltavě dolní z roku 2006 a to vylíčením dění na pražském úseku Vltavy od 19. století do současnosti. Popisuje nejen nejznámější plavbu osobní, ale i nákladní a sportovní a různá plavidla stojící trvale u vltavských nábřeží.

„Kdo je pánem Čech, je pánem Evropy!“ Takhle to prý kdysi řekl pruský kancléř Bismarck a dějiny mu v zásadě daly za pravdu. Habsburská veleříše, zbořená v závěru světové války (té první), nemohla bez naší země přežít a po jejím uchvácení zatoužili poté jak Hitlerovi Němci, tak Stalinovi Rusové...

V archivech na historickém území Čech je uloženo téměř dvě stě iluminovaných rukopisů, počítaje v to i památky, které jsou zde pouze deponovány, ale jsou majetkem jiných subjektů, zejména církevních. V odborné literatuře byly doposud podchyceny nesystematicky a z tohoto důvodu byly předmětem badatelského zájmu jen nahodile.

V monografii Mezi Východem a Západem autorka zkoumá krátké, avšak politicky i společensky významné období mezi koncem druhé světové války a převzetím moci komunisty v únoru 1948. Ony tři „dlouhé“ roky nepojímá jako jednoznačný zápas mezi demokracií a totalitarismem.

Neobvykle koncipovaná kniha sestavená ze zpráv dobového tisku, policejních vyhlášek, výslechových protokolů gestapa a krátkých prozaických útvarů se touto kombinací snaží čtenáři přiblížit atmosféru protektorátu Čechy a Morava. Pro bližší vhled do atmosféry Prahy v těžkém roce 1942 je kniha doplněna bohatým obrazovým materiálem.

Nový, už 14. díl Toulek českou minulostí líčí složitou, avšak překvapivě úspěšnou cestu mladého českého společenství až k ustavení samostatného státu Čechů i Slováků. Kromě bolestných dramat první světové války na evropských frontách i v týlu rozkládající se habsburské říše věnují Toulky hlubší pozornost osobnosti a historické roli Tomáše G. Masaryka a jeho osvoboditelské zahraniční misi.

Kniha Luďka Březiny je zásadním příspěvkem k poznání vztahů a vazeb jednotlivých vedlejších zemí České koruny na konci středověku a v raném novověku – až k historickému mezníku, třicetileté válce, která přinesla odtržení této země od České koruny. Na příkladu Dolní Lužice zkoumá proměny vztahů mezi pražským centrem, zemským správcem a místními stavy a tím i zároveň míru integrity celého soustátí.

Ve čtvrtém dílu \"Erbovní mapy\" navštívíme krajinu hradů, zámků a tvrzí severovýchodně od Prahy. Od Mělníka proti proudu Labe se přes Brandýs a Lysou dostaneme k Nymburku.

Kniha Michala Přibáněje výsledkem autorova pátrání po životních příbězích dvou výrazných osobností našeho poúnorového exilu. Vydavatel a redaktor Antonín Vlach i jeho jmenovec, básník a nakladatel Robert Vlach, v padesátých letech zásadně ovlivnili exilový literární život: vydávali časopis, knižní edici a založili reprezentativní zastřešující organizaci.

Vzájemná korespondence dvou vynikajících historiků, Josefa Jirečka a Václava Vladivoje Tomka, která jako celek nebyla ještě vydána, mapuje zlomovou dobu v habsburské monarchii (italské tažení, pád \"Bachova absolutismu\", únorová ústava z roku 1861), v české společnosti (první fáze diskusí o pravosti Rukopisů, příprava obecních voleb, voleb do zemského sněmu i říšské rady) i obou vědců a politiků osobně