Zamýšlení nad tím, do jaké míry je člověk ovlivněn prostředím, do něhož se narodí,¬ a je-li schopen změnit své postavení pouze svou vlastní aktivitou. Ve Směřování života hrdinů se autorka snaží najít odpovědi na otázky, zda je člověk měřítkem všech věcí a zda je hybatelem všech událostí. Zatímco ve své předešlé knize Polárník, panovnice a prezident popsala a charakterizovala chování zástupců různých

Vitorazsko. Zapadlý kout jižních Čech s řadou temných míst a zaniklých obcí. Dějiště událostí, jež měly být raději zapomenuty. Ale nebyly. Celá desetiletí přežívaly v myslích a srdcích lidí, kteří byli jejich hybateli či svědky, a zanechaly řadu otazníků. Tato kniha je příkladem takového otazníku. Dokáže syn splnit otci před smrtí jeho poslední přání? Podaří se mu rozkrýt okolnosti tragických krvavých

Román o návratu dvou emigrantů po čtyřiceti letech do rodné země je naplněn zajímavými fakty, která se v příběhu ekonoma Loma a architekta Hromka dostávají do ironického kontextu s domácími představami o tom, co bylo a co bude, jak se vyrovnat s minulými křivdami, a při pokusu odčinit jednu dávnou hanebnost dojde až k neskutečné zápletce, která připomene trikové akce tajných služeb.

Hédonismus je filozofický směr, jehož představitelé považují slast za hlavní motiv lidského jednání. Hédonistou je i hlavní hrdina knihy. Poznává společenství, které ho uchvátí svým abnormálním přístupem k životu. Jeho součástí je i Meluzína, žena, která hrdinu nezodpovědně vtáhne do nebezpečné hry Zření vymyšlené geniálním psychologem. Jenže hédonista postupně zjišťuje, že s Meluzínou ani s utajovanou

Tak jako má každá mince dvě strany, tak má život Rebeky Kalendové dvě tváře. Jednu, která světu ukazuje spokojenou manželku a šťastnou matku a pak tu bolestnou, která je ukryta kdesi uvnitř jí samotné. Ve své mladické naivitě uvěřila sladkým slibům Luboše Kalendy, tomu však víc než o život s ní šlo o vítězství. Chtěl ukořistit to, po čem jiní muži prahli, ale neměli úspěch. Byla tím Rebečina náklonnost,

Oblíbená autorka řady populárních knih (Důchodkyně nestřílejte, V padesáti na začátku, Asi nejsem ženská, Z lodiček do holin aj.) přichází s novým titulem. Opět v něm vypráví nenapodobitelným stylem o svých pozoruhodných příhodách, o dobrodružných cestách po naší domovině i cizích krajích, o životních vrcholech, pádech a zvratech. Autorka potvrzuje, že není podstatný věk, ale přístup k životu, a navzdory

Kniha Koukej, bude to oukej nenavazuje na první povídkovou knihu Mysli na nesmysly, ale v lecčems jsou si podobné. Jde především o nás, obyčejné lidi postavené před zásadní životní rozhodnutí. Osud se s nimi nemazlí a budoucnost je pro ně všechno, jenom ne růžová. Nedaří se jim v práci, rodinném ani milostném životě. Tahle kniha je o tobě. O nás všech. O vztazích, které máš, o situacích, které denně

Na podzim roku 1934 se v malém hotýlku Záhoří u Svatojánských proudů ubytuje německý inženýr Rudolf Formis a z vlastnoručně vyrobené tajné vysílačky zahájí pravidelné protinacistické rozhlasové vysílání do své někdejší vlasti. Přímo z nejvyšších kruhů zazní jednoznačný rozkaz vypátrat a umlčet. Rozběhne se dramatický hon na osamoceného člověka, který se postavil velkému zlu. Takřka o osmdesát let později

Hordubal, Povětroň, Obyčejný život tvoří volnou (tzv. noetickou) trilogii spojenou podobnými filozofickými myšlenkami a závěry. jednotlivé příběhy nemají spolu související děj ani společné postavy, nejsou spojeny v čase, ani prostředí nebo stylem. To, co je spojuje jsou společná témata jako je strach z osamělosti, ze smrti, potřeba lásky, touha po nedosažitelném. Trilogie patří k vrcholů Čapkovy t

Román Žert, podle nějž natočil režisér Jaromil Jireš v roce 1968 stejnojmenný film. „Po dlouhá léta mne nic netáhlo do mého rodiště; říkal jsem si, že jsem k němu zlhostejněl, a zdálo se mi to přirozené: vždyť v něm už patnáct let nežiji, zbylo mi tu jen pár známých či kamarádů (i těm se raděj vyhnu), maminku tu mám pohřbenou v cizí hrobce, o kterou nepečuji. Ale klamal jsem se: to, co jsem pojmenovával

Vyprávění šumavského zoologa a fotografa, dlouholetého přítele Václava Chaloupka, kterému pomáhal s oblíbenými večerníčky.

Kdo by tušil, že si někdo vybere za nástroj vzniku nového světa třináctiletou dívku, aniž by se kohokoli ptal? Světa, který má být lepší než ten dosavadní. Ale utéct z bolesti a utrpení není tak snadné. Zvláště když existují lidé, kteří bez ostychu šlapou po štěstí druhých, zatímco hledají to své. A vůbec, byl by svět bez zla dobrý? Do barvitého příběhu vstupuje několik bohatě prokreslených a nezapomenutelných

Karin stojí na rozcestí. Dostala výpověď v práci a doma si připadá především jako posluhovačka, protože laskavého slova se dočká, jen když některé z jejích tří dětí něco potřebuje. S přítelem si dávno nerozumí. Když navíc zjistí, že se zdravotní stav její matky začal zhoršovat, rozhodne se z města alespoň načas přestěhovat do rodné vesnice a o mámu se postarat. Co se zprvu jeví jako beznadějný útěk

Vodáčtí hrdinové knih Zdeňka Šmída za sebou mají dlouhou cestu. Žádná česká řeka zrovna není v dohledu - v pralese na Borneu kolem nich teď tančí domorodci a vodáci Bongo, Sumec a Keny zjišťují, že i když zdejší lovec lebek sem tam někoho sežere, neznamená to ještě, že by to nemohl být slušný člověk. Tanec lovců lebek aneb Proč bychom se nevrátili je posledním z vyprávění o vodácké partě, kterou Zdeněk

Kniha odhaluje osobnost záhadného autora na základě šifry ukryté jím samým do textu proslulé kroniky. Zařazuje tak první osobnost česky psané literatury do historických souvislostí dějin a umožňuje tím lépe poznat a pochopit stěžejní dílo pojednávající o české minulosti.

Flying foxes je niternou, lehce ironickou zpovědí mladé ženy, která se po zhroucení osobního i profesního života pokouší nalézt ztracenou rovnováhu. Děj novely se odehrává na trase Toronto - Praha - Sydney. Když létající lišky, jak se říká australským netopýrům, v hejnech vzlétnou nad Sydney, zdá se, že na svých křídlech přináší první odstíny noci… Kdysi úspěšná, emancipovaná Karin, která do Austrálie

Pokračování legendárního seriálu z 80. let minulého století. Po třiceti letech se znovu setkáme se starými známými lékaři a záchranáři, kteří sice o něco zestárli, ale stále se věnují tomu, co je naplňuje – záchraně lidských životů. Přestože se technika za tu dobu neuvěřitelně posunula, i nyní bojují s nedostatkem peněz, a především času. Do toho musí bojovat i ve svém osobním životě. Práce na záchranné

Nová knížka socioložky Jiřiny Šiklové, koncipovaná jako dopisy staromilské babičky dospívající vnučce, je poučenou a přitom dokonale srozumitelnou formou dialogu mezi generacemi. Dopisy jsou sice adresovány mladým lidem, ale jsou určeny i lidem starým, tedy „babičkám“. Cílevědomě ukazují na kontinuitu generací a snaží se vytvářet mezi nimi porozumění: aby mladí trochu chápali, jak uvažuje stará generace,

Šest záhadných a volně propojených povídek a novel o tajemství srdce, snů, zrcadel i záhadách minulosti. Tajemství je věčné, kulisy se mění. Dramatický příběh lásky a nenávisti v titulní novele Listy Markétě nás zavede nejprve do šedesátých let minulého století, kdy se na rekreačním zámečku setkávají dvacetiletí vrstevníci Tony, Shane a Markéta i její stárnoucí muž, lékař Vilém Ryba. Jejich osudy se

Zmije v garáži je o tom, jak je důležité, aby svět byl v rovnováze a každý přístroj v domácnosti vyvažovala nová kočka či pes nebo alespoň sýkorky nebo ježek na zahradě. Také o tom, jak dekorativní kosmetika pomohla zamaskovat okousanou lištu příborníku, jaké bylo navštívit místo, jímž prochází nultý poledník, o smetišti, kterým se stala posvátná, nejvyšší hora světa… A o radosti při zavedení obecního