Rozsiahly knižný projekt mapuje v dvoch dieloch založenie a rozvoj Slovenského národného divadla od roku 1945 a dokumentuje umelecký život a prevádzku prvej scény.

Kniha autorského týmu, vedeného prof. Janem Vedralem, dramatikem, šéfdramaturgem Divadla na Vinohradech a vysokoškolským pedagogem, nabízí – i razancí prominentních autorů formátu Vladimíra Justa, Radmily Hrdinové, Lenky Jungmannové, Vladimíra Procházky ad.

Je skutečně s podivem, že české prostředí prozatím dílo a působení Antoina Viteze do značné míry ignorovalo. Estetika jeho inscenací a jeho myšlení o divadle přitom přesahují ryze francouzský kontext a rozvíjejí otázky spjaté s evropskou činohrou a její tradicí obecně: podvojnost divadla dramatu a divadla hereckého mimování a tzv. velké a malé činohry; divadlo jako umění konvence a stylizace, které

Publikace pojednává o současné situaci loutkového divadla v České republice. Pojmenovává a definuje, co může dnes znamenat loutka jako objekt, a jak se na ni dívá odborná i laická veřejnost.

Od založení Divadla Járy Cimrmana uběhlo neuvěřitelných 55 let. V této knize je zaznamenán kompletní vývoj legendárního souboru od počátků v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka přes normalizační nucené přesuny, změnu režimu a odchod Ladislava Smoljaka až po nucené přestávky v účinkování v době koronavirové pandemie.

Predložený rukopis je z pohľadu slvoenského písomníctva jedinečným zhrnutím najnovších poznatkov z anatómie a fyziológie pohybového systému s aplikáciou do každodennej praxe tanečného pedagóga. Autorka sa v diele zameriava najmä na možnosti prevencie poškodenia oporno-pohybového systému tanečníkov, ktoré môže byť spôsobené tak dlhotrvajúcim chronickým stresom, ako aj náhlymi úrazmi.

Dvaadvacet v češtině dokončených komedií V. K. Klicpery (1792–1859) inspirovalo Milana Šotka nejen k napsání hravé variace Mlynářova opička (premiéra 25. května 2017 ve Stavovském divadle, režie Štěpán Pácl), ale také ke zkoumání „klicperovského rezervoáru situací, postav a motivů“, které pojednává o základních elementech Klicperova veseloherního světa – jako jsou jazyk, herectví, způsob vedení zápletky

Miroslav Horníček – umělec, jehož lze jen těžko charakterizovat jedním slovem, byl zkrátka výjimečný. Jeho nadčasový smysl pro humor, přirozenou noblesu, pronikavý intelekt, pracovitost a vzácné herecké nadání připomíná výpravná publikace, která vychází u příležitosti stého výročí umělcova narození.

Loutkářská, kostýmní a scénická výtvarnice Irena Marečková, jíž je věnován 9. svazek edice Osobnosti české scénografie, absolvovala obor výtvarnictví a technologie na Katedře loutkářství pražské DAMU, kde později také vyučovala (1990 – 2003, Katedra Alternativního a loutkového divadla, 2003 jmenována docentkou). Jako pedagožka též spolupracovala se studenty Katedry nonverbálního divadla HAMU v Praze

V najnovšej útlej knihe s názvom Eseje o bábkovom divadle (Brno, 2018) sa Dagmar Inštitorisová venuje existenciálnym otázkam, ktoré sú späté s bábkarským umením. Práca je súborom ôsmich esejí s názvami Bábka a tajomstvá textu (polemická rozprava na tému bábka, interaktívnosť a hranice zneužitia divadelných postupov), Prečo sa bábky pri klaňačke nedržia za ruky, Bábka sa nikdy nechce meniť, Bábka sa

Kniha je věnována památkám na osobnosti českého divadla ze sbírek Národního muzea. Po úvodní historické stati přináší obrazový katalog vybraných sbírkových předmětů, dále soupis všech památek na osobnosti spjaté s českým divadlem a medailony těchto osobností.

Původ německé truchlohry (tiskem 1928), nejrozsáhlejší souvislý text Waltera Benjamina (1892–1940), podává unikátní výklad barokní jevištní i výtvarné alegorie – a činí tak jazykem plným aluzí, vnitřní dynamiky a neočekávaných obratů, nutících čtenáře nahlédnout hloubku povrchu a umění neumělosti. Walter Benjamin dnes bývá nejčastěji označován za filosofa kultury či teoretika médií; sám se ale možná

Kniha věnovaná dramaturgickým rozborům pěti her Karla Čapka (Loupežník, RUR, Věc Makropulos, Bílá nemoc, Matka) vznikla ze dvou podnětů, které spolu úzce souvisejí. Tím prvním je autorčino přesvědčení o vrcholné kvalitě, kterou má české divadlo ukryto v dramatické tvorbě Karla Čapka – a ze které přitom netěží, ze které se netěší, kterou se nepyšní.

O pestré historii Divadla Rokoko dosud nebyla vydána žádná publikace. Proto se Městská divadla pražská rozhodla oslovit renomované divadelní historiky a k významnému jubileu připravila knihu, která popisuje nejvýznamnější éry tohoto kulturního prostoru.

Monografie scénografa a malíře Jana Vančura sleduje jeho divadelní tvorbu od sedmdesátých let po dnešek. Publikace v českém a anglickém jazyce obsahuje stručný Vančurům umělecký životopis, studie k jeho významných uměleckým obdobím a především řadu reprodukcí Vančurových scénografických děl.

Skriptum je shrnutím technologií prostoru, stavby, světla azvuku od divadla řeckého až po současnost. Zabývá se také pronikáním technických vynálezů do divadelního prostředí a důvody jejich využívání.

The third volume of the edition initiated by four partner theatre institutes form the four Visegrad countries- Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia. Each of the four institutions selected for publication one play.

Portrét významného divadelníka, ktorý spolu s P. Léblom a J. A. Pitínským najvýraznejšie profilovali ponovembrový divadelný vývoj v Čechách.

Knihu O hercích a herectví píše zkušený divadelník. Spoluzakladatel a první umělecký šéf Činoherního klubu v jeho slavné éře 60. let, autor jedné z nejhranějších českých komedií Tři v tom, dramaturg, režisér a divadelní pedagog, který dokáže nahlížet na herce a jejich umění z různých úhlů: V době, kdy jsme všichni takříkajíc na scéně, sledováni kamerami a nejrůznějšími „novými technologiemi“, se herectví

Známý historik-pragenzista nám zprostředkovává opět jednu z kapitol pražského kulturního života. Tentokrát se jedná o historii karlínského varieté od jeho počátků na konci 19. stol. až po \"zlatá\" meziválečná léta.