Co je to vlastně vědomí? Kde se v těle nachází?

Autor, sociálny psychológ D.G.Myers, zhŕňa vo svojej práci výsledky vlastných rozsiahlych výskumov o povahe a príčinách ľudského šťastia.

Oliver Sacks je dnes snad nejslavnější neuropsycholog na světě. Jeho „klinické povídky“ nejsou jen nezúčastněné kazuistiky kuriózních případů.

Prečo sa na cestách správame tak, ako sa správame, a čo to o nás hovorí? Správajú sa ženy odlišne od mužov?

Po klasicích Sigmundu Freudovi a C. G. Jungovi přichází James Hillman s originálním pohledem na sny a práci s nimi. Vychází z klasických teorií, ale netradičně je obohacuje o nový přístup čerpající z poetiky mytologie.

Rozumné sebeovládání je klíčem ke svobodě, lepšímu zdraví, dobrým vztahům a úspěchu. Tato kniha je čtivá, srozumitelná a praktická.

Sebaporaňovanie ako symptóm vývinovej poruchy subjektívneho sveta u mladistvých púta v posledných rokoch stále väčšiu pozornosť. Sebapoškodzujúce správania majú paradoxnú funkciu sebaopatery.

Už vás někdy napadlo, k čemu vlastně máme mozek? Známá neurovědkyně Lisa Feldman Barrettová přináší nejnovější poznatky neurovědeckého výzkumu.

Mít občas špatné svědomí je v pořádku, protože je důkazem, naší zodpovědnosti, ať už v jakékoli oblasti. Tato kniha se primárně zaměřuje na zodpovědnost ve vztazích, v nichž jsme na sebe někdy přísní až příliš.

Publikácia sumarizuje poznatky o cirkadiánnych rytmoch a analyzuje význam i možnosti skúmania cirkadiánnych preferencií u jednotlivcov s depresívnou symptomatológiou, pričom poukazuje na cirkadiánne rytmické abnormality rozličných biologických príznakov, ktoré sú asociované s depresiou vysokoškolských študentov. Publikácia prezentuje aj výsledky kvantitatívneho výskumu, ktorého hlavným zámerom bolo

Téma transgeneračního přenosu se v moderní době začalo šířeji řešit v souvislosti s výskytem symptomů traumatu u netraumatizovaných potomků obětí holocaustu. Předci však hráli významnou úlohu už v prastarých či „primitivních“ kulturách.

Prvotným impulzom pre napísanie tejto knihy bolo autorovo zistenie, že hoci sú jeho pacienti psychicky chorí, jedná sa spravidla o priateľských a citlivých jedincov. Ak nie je niečo v poriadku, je to svet mnohých příčetných a zdravých: zlodejov, podvodníkov, diktátorov a egomaniakov, o ktorých sa dozvedáme vo večerných správach.

Publikace je souborem úvah, fejetonů, příběhů a sebereflexí. Autor, zkušený psychoterapeut a supervizor, někdy s lehkou nadsázkou a mírným cynismem, jindy vážnějším tónem, pojednává o různých tématech, s nimiž se setkává ve svém profesním i soukromém životě.

Kniha volně navazuje na autorův předchozí titul (Můj šéf, můj nepřítel?, 2003), více se však zaměřuje na skutečné příběhy z pohledu psychologa–antimobbingového poradce. Základ tak tvoří 10 kazuistik, které autor komentuje a vysvětluje.

„Kniha mi veľa prezradila o sebe samej a o mojom vlastnom jazyku lásky. Prinútila ma tiež zamyslieť sa nadjazykom lásky iných ľudí v mojom okolí, a či s nimi „hovorím“ ich jazykom lásky – či tak napĺňam ich nádrž lásky, alebo nie.

Autoři sympatickým a rozhodně nikoli mentorským způsobem upozorňují na stále nedostatečné znalosti vývoje alkoholismu a jeho osudové nebezpečí při ztráte kontroly. Je známo, že tato nemoc stále uniká pozornosti, jak lékařů, kteří pozdě poznávají pravou příčinu některých a to velmi častých a různých somatických potíží svých pacientů,jež jsou konečným důsledkem jejich zatajeného alkoholismu, tak laické

Publikácia sa zoberá využívaním naratívnehoprístupu v psychologickom poradenstve, ponúka teoretický základ danej problematiky.

Úsměv ve správnou chvíli dokáže prolomit ledy v mezilidských vztazích. Často je to právě úsměv, který stojí na počátku přátelství, spolupráce nebo i manželství.

Kniha Sally Goddard Blythe je strhujúce čítanie o našich ďeťoch a o tom, čo je dôležité na ich „vyvážený“ vývin. Na vysokej odbornej úrovni a zároveň vo forme prístupnej i laickému čitateľovi sa zaoberá problematikou spojitosti porúch učenia s fyzickým vývinom.

Publikace je zpracována jako metodika práce u lidí s Aspergerovým syndromem, která obsahuje pracovní listy rozdělené do pěti tematických celků – emoce, neverbální a verbální komunikace, vztahy s druhými lidmi, společenské chování. Jedná se o pět základních oblastí, ve kterých mají lidé s AS největší potíže.