Hieronymus ze Stridonu čili svatý Jeroným napsal na sklonku 4. století podle modelu, zděděného od antických rétorů, první dějiny křesťanského písemnictví. Zahrnul do nich autory knih Nového zákona, teology pravověrné i heretické, i první autory duchovní poezie.

Publikácia analyzuje dielo spisovateľky Muriel Sparkovej.

Kniha Zdánlivé zbytečnosti se zabývá technikou psaní a vlastní potřebou psaní, stavbou dialogu a monologu a také postupem, jak napsat povídku nebo rozhlasovou hru. Spisovatel Jan Kameníček má v tomto směru bohaté zkušenosti a může čtenáři leccos sdělit.

Komplikovaným, mnohovrstevnatým literárním světem francouzského spisovatele, známého především jako autora Hledání ztraceného času, provází čtenáře v této knize Jiří Konůpek, překladatel, esejista, básník a znalý vykladač Proustova díla. Jde o první českou monografii na dané téma.

Jiří Bartholdus Pontanus z Breitenberka patřil k významným autorům předbělohorské latinsky psané bohemikální literatury katolické provenience na přelomu 16. a 17. století. Byl jednak významným a vlivným představitelem katolické církve, jednak neobyčejně plodným tvůrcem, který po sobě zanechal rozsáhlé literární dílo, jež však dosud zůstávalo spíše stranou pozornosti literárních historiků.

Jonathan Culler (* 1944) patří k nejvýznamnějším literárním teoretikům a jeho Krátký úvod do literární teorie (česky 2002, 2015) se těší trvalé oblibě v USA i u nás. Teorie lyriky si klade za cíl přistoupit k oblasti lyrické poezie pružně a nedogmaticky, přitom ale s vědomím bohatých vnitřních vazeb tradice básnického psaní, poslechu a čtení, které se osvědčují v autorské i čtenářské zkušenosti, a

Almanach shrnuje čtyřiadvacet příspěvků z konference a čtenářského setkání v tasovské sokolovně 16. a 17. září 2016 a tři přednášky zahraničních slavistů Xaviera Galmiche, Josepha Normona Rostinského a Alexandera Wölla, kteří se poetikou Demlova díla zabývají dlouhodobě a na jaře 2017 vystoupili na toto téma v Ústavu pro českou literaturu v Praze. Kniha se neobrací pouze k odbornému publiku.

Vladimír Svatoň ve své knize uvažuje o komparatistice jako o myšlení, které chce zachytit kontury širších kontextů, než jaké nabízí literatura jednotlivých národů. Důležitý je pro něho pojem „předpokladové půdy“ jako principu, kterým je kontext scelen.

Kniha přináší výbor latinských středověkých textů informujících o náboženství pohanských Slovanů z doby od 5. do 15. století. texty jsou vždy otištěny v originálu a moderním českém překladu, doprovází je medailonek autora a bibliografie. Výbor je rozčleněn do šesti okruhů: (A) texty z 5.–10. století věnované Slovanům na Balkáně, (B) texty o západních Slovanech sídlících mezi Labem a Sálou (zejména

Tato monografie je koncipována jako pomůcka pro vysokoškolské studenty, učitele a další zájemce, kteří hledají poučení o římské metrice. V první části seznamuje čtenáře s hlavními prozodickými zásadami, v části druhé pak se všemi důležitějšími veršovými a strofickými útvary.

Kniha pojednáva o štyroch kľúčových osobnostiach modernej anglickej literatúry: o T. S. Eliotovi, Jamesovi Joyceovi, Virginii Woolfovej a D. H. Lawrenceovi. Vo štvorici zasvätených esejí ukazuje Martin Hilský, čo jednotliví autori znamenali pre dobový britský i svetový literárny kontext, akým spôsobom sa vymedzovali voči existujúcej literárnej tradícii a ako ju naopak rozvíjali, a predovšetkým: čím

Název v češtině: Variace na téma venkovské sídlo v britské literatuře od Forstera po Hollinghursta Monografie se věnuje literatuře spojené s anglickým venkovským sídlem, a to zejména dílům autorů 20. a 21. století, jako jsou E. M. Forster, Evelyn Waugh, Iris Murdoch, Alan Hollinghurst a Sarah Waters. Venkovské sídlo je nahlíženo v širším společenském a kulturním kontextu, včetně soudobého vývoje a

Kniha je v polském i českém kontextu vůbec první komplexní monografií věnovanou české hrůzostrašné literatuře. Na téměř pěti stech stránkách mapuje její autor vývoj tohoto žánru v širším kontextu dějin české literatury 19. a 20. století i jeho balancování na pomezí populární a umělecky náročné tvorby, včetně řady přesahů do jiných vědních disciplín, například filozofie či filmové vědy.

Monografie přibližuje osobnost Aloyse Skoumala (1904–1988), kterého autorka konfrontuje se všemi sférami kultury dvacátého století, do nichž během svého života aktivně vstupoval a zanechával v nich svou stopu. Na základě studia zdrojů, jež formovaly jeho duchovní svět, dochází k závěru, že vědomě přenesl nonkonformní pozici staroříšského Josefa Floriana do zcela odlišných podmínek prostředí i doby

Zborník literárno-kritických článkov z 8 krajín západnej, strednej,južnej a východnej Európy od celkovo 22 prispievateľov. Práce založené na dlhodobej spolupráci s pánom Jánom Koškom vychádzajú k jeho 70. narodeninám.

První vydání této knihy, které vyšlo roku 2002, si kladlo za cíl doplnit studijní materiály pro naše studenty americké literatury, třetí vydání se snaží tento aspekt zdůraznit a zároveň rozšířit a prohloubit obecný přehled a zahrnout další významné směry a autory. Ve výkladu 20. století došlo i k podstatným změnám.

Soubor statí a překladů z literatur Dálného východu určený odborné i laické veřejnosti. Seznamuje čtenáře s počátky čínského písemnictví, s čínskými básnickými formami a osobností básníka Su Š´. Korejská část je zastoupena studií a překlady ukázek z kroniky Odkazy Tří království a s ukázkou tradiční korejské básně kasa.

Výklad tvorby Otu Pavla ukazuje, čím je autorova tvrba originálna, ako sa zaradila do súčasnej českej literatúry a aké sú dôvody čitateľského záujmu.

Sborník pěti rozsáhlých studií renomovaných odborníků představuje v českém a německém jazyce různé přístupy k dílu Johanna Wolfganga Goetha v současné literární vědě. Od tématu Goethe a Evropa (Paul Michael Lützeler) se obzor rozšiřuje přes vztah obrazu a textu v románu Viléma Meistra léta tovaryšská (Wilhelm Voßkamp) a srovnávací interpretaci tří zásadních Goethových děl (Král duchů, Prvotní Faust,

Nikdy sa nebude dať dosiahnuť, aby sa každému všetko páčilo, lebo nevyspytateľná oblasť vkusu, viazaná na individuálne črty osobnosti, jej odlišnú skúsenosť, pripravenosť a množstvo iných činiteľov bude spôsobovať diferenciáciu, no na tom, že štruktúra diela, jeho významovosť, veta, melódia, rytmus, farebnosť, kompozícia, miera, dikcia a množstvo ďalších faktorov a detailov má kvalitu, sa možno zhodnúť,