Knihovna augustiniánské kanonie v Třeboni je největší dochovanou středověkou klášterní knihovnou v Čechách. Knihovna augustiniánů v Borovanech s ní byla institucionálně úzce propojena. Oběma knihovnám se důkladně věnuje nová třísvazková publikace. První svazek přináší první detailní katalog rukopisů a inkunábulí obou knihoven včetně kodexů, které se do jejich vlastnictví dostaly až v novověku. Druhý

Knížka přináší přehled panovníků našich zemí od Velkomoravské říše po současné prezidenty. Stručné životopisy a hlavní charakteristiky panovníků doplňují portréty, které jsou z počátku jen dílem fantazie ilustrátora, novější už odpovídají skutečné podobě. Přehled panovníků a prezidentů doplňuje časová osa, na které je přehledně vidět doba vlády jednotlivých panovníků a soudobé významné události u nás

Na samém rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny leží město s výrazně nečeským názvem Tábor. Další svazek edice Zmizelé Čechy pojednává o proměnách tohoto jihočeského sídla, které je nejčastěji historiky spojováno s obdobím husitských válek, ale také například s úspěchy mladé Československé republiky ve druhém desetiletí 20. století. Tábor tak zůstává živým městem ale i svědkem staré i novější

Odborná štúdia venovaná dejinám českej spoločnosti v priebehu prvej a druhej svetovej vojny. Práca je koncipovaná najmä ako komparácia vybraných oblastí politického, hospodárskeho a každodenného života v podmienkach svetových konfliktov.

Série knih o zříceninách od renomovaného kastelologa profesora Tomáše Durdíka a fotografa Viktora Sušického navazuje na řadu předchozích dílů, opět výpravnou publikací, tentokrát mapujících zříceniny na území východních Čech. Kniha představuje na více než 400 barevných fotografiích 50 známých i málo známých lokalit, obsahuje množství odborných perokresbových nákresů, detailní popis přístupu a samozřejmě

Monografie na základě rozhovorů s tehdejšími faráři a rozsáhlého bádání v církevních a státních archivech popisuje různé strategie, jimiž si tehdejší církev, po osvobodivých 60. letech násilně utlumená, ostrakizovaná a zahnaná do ghetta sborového života, pokoušela uchovat svobodného ducha. Aniž by hodnotila politicko-občanské angažmá jednotlivců, přeceňovala rozkol mezi oficiální linií a disentujícími

Pátá část přehledu panských sídel v Čechách zahrnuje okolo sto třiceti objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako Východní Čechy. Heber popisuje sídla, jež v jeho době byla ještě rozsáhle dochovaná, stejně jako ta, která byla porůznu přebudována, či je bylo možné odhalit pouze podle nepatrných stop, anebo již zcela zanikla a nezbyly po nich mnohdy ani listinné zmínky

Druhé, upravené a rozšírené vydanie, kde v jednotlivých kapitolách autori rozoberajú a hodnotia pramene Štúrových sociálno-politických názorov, základné otázky jeho národnej filozofie a jej aplikácie na slovenské podmienky. Ďalej sa venujú miestu štátu v programovom koncepte Ľudovíta Štúra, miestu a významu práva v myslení Ľudovíta Štúra.

Předmět nevyčíslitelné kulturní hodnoty, po korunovačních klenotech druhá nejvzácnější památka svého druhu u nás – a přesto jsme o ní donedávna neměli ani tušení. Nechybělo mnoho a relikviář mohl navždy opustit naše území.

Je to už sedmdesát let, co vzniklo Státní nakladatelství dětské knihy. Od dubna 1949 je hlavním pilířem naší literatury pro děti a mládež a za těch sedm desetiletí k sobě přitáhlo mnoho zajímavých autorů a ilustrátorů, ale taky poutavých příběhů.

První díl souboru kratších textů Petra Pitharta přibližuje třicetileté období šedesátých až osmdesátých let 20. století. Po ukázkách z mladických básnických pokusů shrnuje autorovu polemickou publicistiku v Literárních listech roku 1968, samizdatové texty a záznamy debat v disentu, stati z exilových periodik i „zprávu o stavu společnosti“ z října 1989, která předpověděla to, co si z minulosti poneseme

U příležitosti 450. výročí Vědecké knihovny v Olomouci byly vydány zcela nově zpracované dějiny knihovny. Přibližují osudy instituce od příchodu členů jezuitského řádu v roce 1566 až do dnešních dnů.

V letech 1919–1922 byla Podkarpatská Rus ožehavou otázkou vnitřní i zahraniční československé politiky. Příslušnost Podkarpatské Rusi k ČSR ovlivňovala podobu bilaterálních vztahů s bezprostředními sousedy, Maďarskem i Polskem.

V knihe z histórie kultúry v rázovitom slovenskom regióne Začiatky bigbítu na Kysuciach ide o zachytenie vývoja hudobnej avantgardy, o spomienky a svedectvá. Autor sa vracia k obdobiu, ktoré sa odohralo zhruba pre 40 – 45 rokmi.

Autor na příkladech konkrétních osob a jejich životních příběhů zobrazuje formou drobnokreseb osudy romského etnikaod jeho vstupu do země na počátku 15. století, přes jeho pronásledování a vyhošťování, pozvolnou toleranci a usazování, vznik prvních romských osad a málo ochotné přijímání usedlíků do domovského svazku příslušných obcí až po postupnou integraci, která byla násilně přerušena masovými deportacemi

Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV. (1378 dec.-1419 aug. 16.) je ediční řadou, která zpřístupňuje listinný a listový materiál archivů z doby Václava IV.

Denník Rudolfa Komanderu (1921-1953) je významným dokumentom o ideovom a politickom zápase mladej slovenskej generácie v povojnovej Európe. Zároveň je kronikou Slovenského revolučného odboja, predstavuje autentické svedectvo o počiatkoch formovania slovenskej politickej emigrácie v Rakúsku a Nemecku, vývoji názorov mladej generácie nielen na otázky exilu, ale ja na aktuálny vnútropolitický vývoj na

Album resp. katalog písma provázený přepisy a fotografiemi ukázek, možno použít též jako paleografickou pomůcku.