Tvorba básníka, prozaika a esejisty Jaroslava Durycha (1886-1962) je často oceňována za jazykové kvality, ale nebyla zatím po této stránce podrobněji interpretována. Kniha Básnický jazyk Jaroslava Durycha je pokus o soustavnější výklad z tohoto hlediska.

Výber z beatnickej poézie predstavuje to najlepšie z tvorby pätnástich amerických básnikov, najvýznamnejších predstaviteľov beatnickej generácie. Básnické ukážky dopĺňajú životopisy beatnikov, stručná charakteristika ich tvorby a bibliografia.

Tato publikace chce postihnout stěžejní momenty a směry hispanoamerických literatur od konce 19. století do počátku 21. století. Každou epochu zastupují klíčoví autoři a jejich zásadní díla.

Monografia Evy Urbanovej ťaží z osobného zaujatia poetkou Evou Lukou, ktorej podmanivá poézia sa stáva fenoménom posledných rokov. Urbanová komponuje monografiu ako sprievodcu po skutočnom a fikčnom svete Lukinej poézie a v chronologickom poradí sprevádza čitateľov od počiatkov k najnovším knihám poetky.

Kniha přináší tři univerzitní přednášky, jež Jan Mukařovský ve třicátých letech věnoval epice v literatuře. První dvě, „Epika, její podstata a druhy“ a „Román a novela“, na sebe v univerzitní výuce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy ve školním roce 1932–1933 navazovaly: Mukařovský se v nich zabývá podstatou a charakteristickými znaky epiky a později také jazykovými, vypravěčskými a kompozičními

Monografia Martina Navrátila Neznáme dielo Vojtecha Mihálika: Rekonštrukcia zbierky Ruža dopĺňa ďalšie „biele miesta“ v autorskom profile básnika Vojtecha Mihálika (1926 – 2001). Autor na podklade Mihálikovej rukopisnej pozostalosti rekonštruuje neznámu zbierku Ruža, s ktorou sa v básnickej časti literárneho súbehu vydavateľstva Tranoscius v roku 1946 umiestnil na druhom mieste, ďalej načrtáva tematický

Série studií českobudějovického germanisty Jürgena Edera se zaměřuje na prostor střední Evropy, na vztah literatury a politiky a na střetávání mezi českou a německou kulturou. Historické rozpětí studií sahá od Výmarské republiky až po naši současnost, přičemž významná pozornost je věnována tématu exilu — ať už vnějšímu, nebo „vnitřnímu“. Kniha jako celek nabízí pohled na velkou část 20. století, ovšem

In his book Josef Hrdlička opens the question of what exactly constitutes Exile Poetry, and indeed whether it amounts to a category as fundamental as Romantic or Bucolic lyricism. He covers the intricately complex and diverse topic of exile by exploring selected literary texts from antiquity to the present, giving due attention to writers that have influenced the exile discourse; from Ovid, Goethe

Ján Zambor, básnik, prekladateľ a literárny vedec interpretuje slovenského básnika, folkloristu, prekladateľa, jazykovedca a predstaviteľa mesianistickej línie v slovenskom romantizme Sama Bohdana Hroboňa. V Hroboňovej poézii dominujú mystické ambície a unikátna slovotvorba.

Kolektivní monografie zprostředkovává akademickou diskusi vedenou na sympoziu Umění a kultury střední Evropy, které se konalo v roce 2018 na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Záměrem sympozia bylo po sto letech reflektovat epochální změnu, která se ve střední Evropě odehrála z různých pohledů a bez oslavných gest a cílů.

Čtení o T. G. Masarykovi zahrnuje devětatřicet textů z období 1910–1938, kdy byly identifikovány důležité masarykovské otázky a výzvy. Podtitul Literatura – člověk – svět upozorňuje na komplexnost Masarykova estetického myšlení, na jeho mezioborovou souvztažnost.

Jakým způsobem je narativní text schopen pojmout, zprostředkovat a vynalézt fenomén beztvarosti, doposud spojovaný výhradně s oblastí výtvarného umění? A co stojí za schopností literárního jazyka rozehrát tento akt tvořivé deformace a událost metamorfózy, jež vizuální i textuální formy umísťuje na hranici viditelného a neviditelného, známého a neznámého, přítomného a nepřítomného?

Způsob fungování literární kritiky v éře tzv. normalizace česká literární historie dosud spíše opomíjela, anebo ji paušalizovala jako jednolitý celek, který je přímým a prvoplánovým důsledkem společenské „deformace“. Autor monografie Vybírat a posuzovat. Literární kritika a interpretace v období normalizace od pojmu „deformací“ vychází.

Knižka azda najproduktívnejšieho literárneho kritika – výber z literárnej publicistiky (z obdobia rokov 1995 – 2004) – sa skladá z troch častí. Prvú časť tvorí Halvoníkov pokus o syntetizujúci pohľad na charakter vývinových tendencií v slovenských kultúrnych, ale najmä literárnych dielach.

Angelika Corbineau-Hoffmannová (1949), profesorka srovnávací literatury na univerzitě v Lipsku, je uznávaná komparatistka, která zvláštně v posledních letech vydala četné a významné publikace. Cílem je seznámit začínající studenty srovnávací literatury s nejdůležitejšími otázkami a koncepty oboru.

Obsáhlý literárněvědná esej o dílech Milana Kundery doplněný podrobnou bibliografií světových prací věnovaných Milanu Kunderovi a jeho knihám. Svět románu je zvláštní věc, stačí škrt pera romanopisce, stačí, aby zazvonil telefon, čtenáč doložil knihu - a tento svět je zrušen.

Prvou část knihy tvoří čtyři studie, v nichž může čtenář sledovat autorův výklad poutě díla Karla HynkaMáchy českým literárním světem se zvláštním důrazem na léta 1836-1858. P. Vašák se v nich věnuje i způsobu a proměnám recepce básníkova díla, vzniku a vývoji máchovské symboliky a podrobně pak zde rozkrývá i vliv dobové recepce Máchovy tvorby na proces geneze literárního programu skupiny májovců.

Druhé, doplnené a aktualizované vydanie slovníka prináša úvodné prehľadové state jednotlivýchnárodných literatúr, abecedne radené heslá básnikov, prozaikov, dramatikov, esejistov fínskej, švédskej, frískej, islandskej, nórskej, faerskej literatúry.

Čtvrtý svazek Kritické řady přináší tentokrát průřez recenzní tvorbou kritika a literárního teoretika ErikaGilka. Středem zájmu Gilkovy kritické publikační činnosti je česká próza dvacátého století - meziválečná a vzniklá po roce 1989.

Kniha mapuje život a dielo G. K. Chestertona i široké spekturm interpretácií, ktoré vyvoláva - od atribútov revolučnosti až ku konzervativizmu, od iracionalizmu až k prepiatemu racionalizmu.