Rýchle dodanie
Po celej SR
Dějiny medicíny Roye Portera jsou mimořádným dílem, jež shrnuje a hodnotí celý dosavadní vývoj praktické medicíny i lékařské vědy. Autor se snaží zachytit stále rychlejší a dynamičtější pokrok medicíny, uvědomuje si však i její současné limity a nově vznikající problémy – například měnící se podobu vztahu mezi lékařem a pacientem, hrozbu nových chorob či dosud pouze velmi omezené úspěchy v boji s onkologickými onemocněními. Vývoj medicíny a lékařské vědy představuje na širším náboženském, vědeckém, ekonomickém, sociálním i politickém pozadí – na pozadí dějin lidské kultury vůbec. Celou historií medicíny, tak jak je v knize vylíčena, prolíná touha po poznání skutečných příčin nejrůznějších chorobných stavů, možností je léčit a předcházet jim, což Porter považuje za hlavní hnací sílu pokroku lékařské vědy. Kniha se věnuje především medicíně západní od starověku po současnost, ovšem pro srovnání nabízí stručný vhled do tradic medicíny východní (arabské, čínské a indické); ve zkratce také připomíná hlavní proudy a představitele novověké alternativní medicíny. Potřeba pochopit, proč a jak nemoci vznikají, jak se před nimi chránit a jak lidské tělo přesně funguje, přinesla revoluci v postavení i možnostech medicíny a zásadně změnila náš život oproti minulým staletím. Na tomto základě popisuje Porter celý vývoj lékařské vědy – od prvních objevů v oblasti anatomie a fyziologie až po vznik specializací jako psychiatrie, neurologie, endokrinologie, bakteriologie či genetika. Kromě vědeckých objevů sleduje také zdokonalování lékařské praxe – ambulantní i klinické, rozvoj veřejného zdravotnictví od prvních nemocnic a prvních snah zabraňujících šíření epidemií až po vznik důmyslných zdravotnických systémů a jejich financování na počátku 20. století. V závěrečných kapitolách knihy otevírá Roy Porter etické otázky současné medicíny: zredukování člověka na pouhý soubor orgánů, marnou snahu zachovat si „věčné mládí“ a uniknout smrti, bolestnou skutečnost osamělého umírání v nemocnicích a problém eutanazie. Porter se rovněž zamýšlí nad budoucností medicíny právě při vědomí jejích současných hranic. Nové poznatky a překvapení čekají v knize i na ty, kteří se považují za znalce dějin medicíny. Mohou se dozvědět staroegyptský recept na mast proti plešatosti nebo to, jak neznámá epidemie postihla Atény; jak obyčejné citrony přispěly k Napoleonově porážce či jakou neblahou roli sehrály infekční choroby zanesené z Evropy do Nového světa a na další kolonizovaná území. Autor nezamlčuje ani černé stránky z dějin medicíny – hrůznou kariéru nacistického lékaře Josefa Mengeleho a jeho japonského protějšku Šira Išii. Množství vzájemně propojených informací i podnětů, jež Porter ve své práci shromáždil, je určeno k přemýšlení jak pro lékaře, mediky, historiky vědy a kultury, tak pro pacienty-laiky, kteří popisované skutečnosti mohou konfrontovat s osobními zkušenostmi a postřehy. Roy Porter (1946–2002) byl profesorem sociálních dějin medicíny na Wellcome Institute for the History of Medicine v Londýně. Je autorem mnoha studií i encyklopedických publikací zabývajících se dějinami lékařství. Porterova kniha Mind Forg’d Manacles. A Social History of Madness (Mysl v okovech. Sociální historie šílenství, Londýn 1987) získala cenu Lea Gershoye, titul London. A Social History (Londýn. Sociální historie, Londýn 1994) se stal bestsellerem podobně jako The Cambridge Illustrated History of Medicine (Cambridgeská ilustrovaná historie medicíny, Cambridge 1996). Jednou z posledních vydaných Porterových prací je kniha s názvem Quacks. Fakers and Charlatans in English Medicine (Felčaři. Podvodníci a šarlatáni v anglické medicíně, Stroud 2000).
Táto podkategória sa zameriava na prepojenie matematiky a logiky s inými oblasťami medicíny, ktoré nezapadajú do špecifických podkategórií tejto kategórie. Medicína je vedná disciplína, ktorá sa zaoberá štúdiom ľudského tela, chorôb a liečby. Matematika a logika sa v medicíne uplatňujú viac, než by sme si možno mysleli. V medicíne je veľmi dôležité správne pochopenie a interpretácia dát. Matematické modely a štatistické analýzy sa používajú na identifikáciu vzorcov, tendencií a predikciu rizík v závislosti od rôznych faktorov. Napríklad pri štúdiách účinnosti liekov alebo epidemiologických analýzach matematické modelovanie a logika pomáhajú určiť, aký vplyv má daný faktor na výsledky. V oblasti bioinformatiky, ktorá je spojením biológie a informatiky, matematika a logika majú zásadný význam. Tu sa využívajú algoritmy a matematické modely na analýzu DNA sekvencií, predikciu proteinového skladania a identifikáciu genetických faktorov v rôznych ochoreniach. Taktiež sa využívajú logické operácie na analýzu vzťahov medzi rôznymi biomolekulami. V matematike sa používajú geometrické a algebraické modely na navrhovanie a tvorbu špecifických implantátov alebo protéz. Napríklad pri tvorbe 3D tlačených protéz sa matematika a logika aplikujú na vytvorenie komplexných dizajnov, ktoré zapadajú do unikátnych tvarov pacientových orgánov. V tejto podkategórii sa bude tiež skúmať spojenie medicínskych vied s teóriou informácie a komplexnosťou systémov. Používanie matematických a logických modelov tu pomáha pri vývoji nových diagnostických metód a terapeutických prístupov. Celkovo je táto podkategória zameraná na štúdium prepojenia medzi medicínou a matematikou/logikou a ich vzájomný vplyv na zlepšenie diagnostiky, liečby a predikcie v medicínskych disciplínach, ktoré nezapadajú do špecifikácií iných podkategórií. Tým pádom prispieva ku znalosti a porozumeniu týchto disciplín a ich vzájomnej spolupráci.
Po celej SR
100% zabezpečenie platby
Jednoduchá reklamácia tovaru
Podpora na telefóne a emaile