Výbor z Golosovkerova díla otevírá práce Imaginativní absolutno, která obsahuje jádro autorovy filosofie. Absolutno zde není představeno jako metafyzická, statická entita, nýbrž jako proces imaginativní tvorby, která je věčným základem lidské existence. Další dva eseje věnované obrazotvornosti antického mýtu odrážejí myšlenkovou strukturu úvodní studie a jsou praktickým vyjádřením autorova filosofického

Acta Moralia Tyrnaviensia IX, vychádza už ako deviaty zborník v poradí, vydávaný Katedrou etiky a morálnej filozofie Filozofickej fakulty TU. Jeho témou je: Dráma slobody v slovanskom svete 20. storočia. Zborník vznikol ako publikačný výstup medzinárodnej vedeckej konferencie s rovnomenným názvom, ktorá sa uskutočnila dňa 25. októbra 2018 na pôde Filozofickej fakulty TU. Obsah zborníka tvorí 25 príspevkov,

Kniha se zabývá vznikem a vývojem antropologického myšlení na pozadí expanze západní civilizace, od vrcholného středověku po soumrak viktoriánské éry, s přihlédnutím k širším historickým, sociálním a kulturním souvislostem. Autor se pokusil vystihnout svébytnou povahu západní společnosti, utvářenou od prehistorických dob, a porozumět klíčovým epizodám setkávání a střetávání s mimoevropskými civilizacemi

Proroctví o Nadčlověku je epicko-filosofické dílo opisující poslední dny Proroka sedícího před branami Zlatého města a ohlašujícího člověka nového věku - Nadčlověka, jenž se má zrodit skrze VŮLI K POZNÁNÍ. Vůle k poznání je stavěna do ostrého protikladu k slepé víře a nevědomosti, díky nimž se člověk stává otrokem svého každodenního žití, svých nízkých vášní, svých vládců, a v neposlední řadě svého

Jehuda Leva ben Besalel, pražský Maharal (asi 15251609), je v obecném povědomí znám jako tvůrce golema. Legendy jsou ovšem odrazem jeho významu jako náboženského filozofa. Maharal za svého života vydal více než deset spisů, v nichž formuloval svébytnou náboženskou filozofii, pojednávající o zásadních konceptech judaismu a chápání stvořeného světa. Jako jeden z mála židovských autorů se zabýval i tématy

Filozofické koncepcie, ktoré obvykle súhrnne charakterizujeme ako novokantovstvo, vznikom ako i vrcholom svojho pôsobenia podstatne určovali spôsob filozofického myslenia na väčšine európskych elitných univerzít pred prvou svetovou vojnou. To znamená, že sotva možno plne pochopiť dynamiku vývoja filozofického myslenia v 20. storočí bez priamych alebo nepriamych odkazov na mysliteľov novokantovských

Kniha podáva komplexný pohľad na ženskosť a jej úlohu vo vývoji ľudskej spoločnosti a jej filozofický základ najlepšie vystihuje pojem fundamentálny genderizmus. Obsah publikácie poskytuje zároveň možnosť mladým ženám usporiadať si svoju budúcnosť tak, aby bola čo možno najšťastnejšia, preto bude text tejto knihy neoficiálnym povinným čítaním mladých žien. V súčasnosti je možné predpokladať, že jej

Az elhívásra válaszolva Smith Wigglesworth szaván fogta Istent – ez a döntése drámai eredményekkel járt. A vakok újra láttak, a süketek hallottak, a betegek egészségesek lettek, a mentális betegségekben szenvedők meggyógyultak. Még halottak is feltámadtak. A hited növekedni fog, ahogy olvasod Wiggleworth téged is tettekre sarkalló megértéseit a hittel teljes életről. Wiggleshworth-höz hasonlóan te

Text se zabývá prózou dvou současných francouzských autorů. V jejich dílech je zajímavým způsobem zpracován pohled na společensko-ekonomické změny, kterými prošla Francie během dvacátého století. U Jeana Rouauda je to zejména první polovina dvacátého století a její válečná traumata, ale i přerod Francie z rurální země v moderní industriální společnost. U Françoise Bona se zase hlavní pozornost soustřeďuje

Tato kniha je první českou monografií pojednávající o myšlení ruského filosofa Nikolaje Berďajeva (1874–1948). Berďajevova filosofie je zde představena jako specifický proud křesťanského existencialismu. Důraz, který Berďajev klade ve svém vrcholném díle na eschatologický význam své metafyziky, vede autora knihy k tomu, že o Berďajevově variantě existencialismu hovoří jako o eschatologickém existencialismu.

V pořadí již druhý soubor esejů filosofa Petra Bláhy opět představuje pestrou skladbu témat, nad nimiž tento autor dlouhodobě uvažuje. Předmětem jeho výprav do dějin myšlení jsou některé aspekty politické filosofie, mezi nimiž lze objevit například problémy moci, revoluce či utopie. Do některých esejů proniká autorova fundovaná orientace ve filosofii dějin či v otázkách filosofie výchovy. Vedle významných

A késő kapitalista társadalom patológiáinak újabb területét tárja fel Byung-Chul Han ebben a könyvében: a szerelem mára - a fetisizált individualizmus és a technológiai közvetítéssel létrejövő kommunikáció világában - puszta szexualitássá vált, amely alá van vetve a teljesítmény diktátumának, Erósz \"pornóvá profanizálódott\". Han a nárcizmus fenyegető depressziójával, a kiüresedő, Erósz nélküli létezéssel

Autorovo klíčové filozofické a psychoanalytické dílo, v němž představuje svůj revoluční model člověka opřený především o novou teorii pudu smrti. Definuje základní pojmy (ego, psýcha, gender, schizofrenie, paranoia, autismus, deprese ad.), ale věnuje se též mystickým fantaziím či psychologii orgasmu. V oblasti sociální teorie ustavuje nové pojmy jako \"ontologická levice\" či \"kromaňonský komplex

V této knize se píše o touze najít hlubší smysl života, o hledání, jež započala před čtvrt stoletím a stále pokračují.

What do we think about when we think about football? Football is about so many things: memory, history, place, social class, gender (especially masculinity, but increasingly femininity too), family identity, tribal identity, national identity, the nature of groups. It is essentially collaborative, even socialist, yet it exists in a sump of greed, corruption, capitalism and autocracy. Philosopher Simon

Idiocy is all around us, whether it\'s the uncle spouting conspiracy theories, the colleagues who repeat your point but louder, or the commuters who still don\'t know how to use an escalator. But what is the answer to this perpetual scourge?Here, philosopher Maxime Rovere turns his attention to the murkiest of intellectual corners. With warmth, wit and wisdom, he illuminates a new understanding of

Francúzsku filozofku, mystičku, odborársku aktivistku Simone Weilovú (1909-1943), ktorej celým dielom preniká túžba po „poznaní celou dušou“, označil Albert Camus za „jediného veľkého ducha našej doby“. Filozofia podľa nej „nenapreduje, nevyvíja sa“, to, čo je v nej najpodstatnejšie, je jednota a totožnosť skutočnej múdrosti naprieč časom, čiže dotyk s večnosťou. Preto Weilová môže odmietnuť konceptuálne

Rozmlouvat o víře, aniž bychom se kdy dotkli sebereflexe, pochybností a bytostné úzkosti, aniž bychom se co jen přiblížili pochopení paradoxu života a stali se Jedinci, je jako rozmlouvat o kružnici bez znalosti jejího středu. Člověk ovšem rád tlachá; vícenež vědět, záleží mu na tom, aby měl nějaký názor, s nímž by mohl vést diskuze a šermovat ve vzduchu se stejně „plodnými“ hlavami.

Hlavním cílem této knihy je navržení tranzitivně-topologického modelu fenomenologie, vhodného pro deskripci spletitých fenoménů a výklad vztahu člověka k jejich spletitosti. Spletité fenomény se „jeví” tak, že zároveň zahrnují toho, komu se „jeví”. Tak vytvářejí komplikovanou vztahovou strukturu, která ovšem charakterizuje většinu prožitků člověka na počátku 21. století.

Súbor zostavený z kritických štúdií vznikajúcich od polovice osemdesiatych rokov reflektuje myšlienkové zázemie disentu a exilu až do ranných rokov deväťdesiatych,.