Steve Stern je kritikou považován za mistra moderní židovské povídky, autora, který dokáže originálně zprostředkovat židovskou tradici i nesčetné příběhy s ní spojené. Vyučuje literaturu na Skidmore College v Saratoga Springs (New York). Ve svém psaní neskrývá vliv jidiš autorů, jako čtenář obdivuje Franze Kafku a skrze něj i Prahu (kde krátce pobýval). Napsal několik povídkových souborů, dále publikoval

Rebecca Solnit v komickej, ostrej eseji s názvom Muži mi to vysvetlia pomenúva častý problém rozhovorov medzi mužmi a ženami. Píše o mužoch, ktorí mylne predpokladajú, že niečo vedia a ženy to nevedia; píše o tom, kde táto domnienka pramení a ako funguje v praxi.

Kolik zármutku je už příliš? A jak daleko můžeme zajít, abychom se vyhnuli bolesti?

Odvážné převyprávění klasického Cervantesova příběhu a současně svérázná reflexe televizní kultury. Tak by se ve zkratce dal charakterizovat nový Rushdieho román, jenž byl, tak jako celá řada autorových dalších děl, nominován na prestižní Man Bookerovu cenu.

Dvě desetiletí čekali američtí i čeští čtenáři na pokračování příběhu otce Eliáše. Druhý díl, v němž drama vrcholí, se odehrává během pouhého jednoho týdne na omezené ploše palestinských autonomních území a státu Izrael.

Ludo, portugalská žena jménem Ludovica Fernandes, si jednoho dne postaví zeď oddělující její angolský byt od zbytku domu. Dále ale vyhlíží ze svého balkonu, sleduje každodenní události, naslouchá zvukům, pálí knihy, a především si příběhy zaznamenává.

V románe August sa dostávame do Brazílie päťdesiatych rokov, keď Rio de Janeiro bolo hlavným mestom krajiny a zároveň strediskom politických intríg a korupcie. Rubem Fonseca, brazílsky majster detektívneho románu, sa v dvadsiatich šiestich kapitolách predstavujúcich dvadsaťšesť búrlivých augustových dní roku 1954, zaoberá katastrofickými udalosťami, ktoré sa rozpútali po pokuse o vraždu Carlosa Lacerdu,

„Můj deník je tou částí mého já, která by jinak přetekla přes okraj a přišla by nazmar.“ Americký spisovatel a přírodovědec Henry David Thoreau si vedl deník čtyřiadvacet let. První český výbor z rozsáhlého díla ukazuje celou šíři autorovy osobnosti.

Říká se, že existují jen dva druhy příběhů: muž se vydává na cestu a do města přijede cizinec. Je však ještě třetí: žena poruší pravidla.

Napínavý a čtivý román inspirovaný skutečnými událostmi, zradou a vraždou vysokého představitele strany Sinn Feín, který byl odhalen jako britský agent. Jak se z uctívaného hrdiny stane zrádce?

Tematicky i stylisticky různorodé povídky souboru Nesnadné idyly, jenž v českém překladu vychází poprvé, spojuje soustředěná vnímavost ke všemu, čím člověk o sobě vypovídá a čím věci vypovídají o člověku. Úvodní texty jsou vzpomínkami na krajinu dětství, na Ligurii – magický prostor mezi mořem a skalami.

Všetko sa začalo výletom teplovzdušným balónom na počesť Allanových stoprvých narodenín a štyrmi fľašami šampanského. Allan a jeho priateľ Julius sa tešili na nádherný výhľad, lenže balón bez pilota a s odtrhnutým ventilom sa nečakane odlepil od zeme a vzlietol.

Claude Simon (1913–2005), nositel Nobelovy ceny za literaturu, je řazen do osobitého, i když značně rozrůzněného hnutí tzv. „nového románu“. V naší literatuře (původní i překladové) Simonovo dílo v podstatě nemá obdoby. Český čtenář se s ním doposud mohl seznámit díky dvěma publikovaným překladům – Vítr (1980) a Příběh (1985). Tato kniha předkládá česky doposud nevydaný román Flanderská cesta, neboť

Na Srí Lance zuří občanská válka. Dineš přišel o rodinu i veškerý majetek a mechanicky, bezmyšlenkovitě se pohybuje od jedné utilitární činnosti k druhé.

Toto není příběh o autismu. Je to příběh o malém chlapci s autismem, o jednom tátovi a o jednom malém chlapci.

Tento výbor se snaží být reprezentativním vzorkem Singerovy povídkové tvorby a jsou tu zastoupeny jak jeho \"duchařské\" povídky, tak ty, které líčí obyčejné - třebaže neobyčejné - lidi. Setkáme se tu tedy s takovými postavami jako s prostou Tajbele a jejím záhrobním nápadníkem, s jurodivým newyorským impresáriem Šlojmelem, s nenapravitelným rouhačem Chazkelem, s krásnou, ale smutnou štamgastkou bistra

Laurence Tardieu patrí k výrazným a nádejným mladým francúzskym talentom so zmyslom pre dramatický a dynamický dej. Píše jednoduchým a zároveň strhujúcim štýlom, bez zbytočného pátosu, aj keď spracováva pálčivý námet a udiera na citlivú strunu.

Povídky enfant terribla jihoslovanské moderny bez zábran a kompromisů obnažují hlubiny lidské duše, její rozpolcenost, temné vášně, animální instinkty a traumata podvědomí. Problematičnost společenských konvencí, složité rodinné vztahy, toposy kaváren a nevěstinců zaznamenávají rejstříkem smutné grotesky a zaměřují se na mezní situace, paradoxy, absurdity a rozkladné psychicképrocesy.

Po rozvodu a roce putování světem s Lékaři bez hranic se dr. Orville Rose dozvídá o matčině úmrtí a je opouští spokojený život v Evropě a čerstvou lásku.

Román Borisa Viana, hodnotený Michalom Kaščákom ako \"najkrajšia kniha o láske\", vydáva Agentúra Pohoda v oku aj dotyku lahodiacom prevedení.