Náboženství je důležitým a trvalým fenoménem, jímž se zabývala řada významných osobností české vědy. Tato práce sleduje nejen jejich badatelský přínos v této oblasti, ale také ideologické (světonázorové) pozadí, které je ovlivňovalo.

Hlavní tezí knihy je tvrzení, že ačkoliv orientalistické či religionistické bádání zdánlivě předkládá nezkreslené, objektivní interpretace indických tradic, ve skutečnosti jde o pokřivené obrazy odkazující především k vlastní evropské kultuře badatelů. Přidůkladném zkoumání se ukazuje, nakolik jsou orientalistika i další humanitní obory stále ještě ovlivněny teologickým předporozuměním.

Hlavní tezí knihy je tvrzení, že ačkoliv orientalistické či religionistické bádání zdánlivě předkládá nezkreslené, objektivní interpretace indických tradic, ve skutečnosti jde o pokřivené obrazy odkazující především k vlastní evropské kultuře badatelů. Při důkladném zkoumání se ukazuje, nakolik jsou orientalistika i další humanitní obory stále ještě ovlivněny teologickým předporozuměním.

Studie zařazené v této knize představují reprezentativní průřez mnohostranným dílem předního českého orientalisty Luboše Kropáčka. Časovým rozpětím svého vzniku (od šedesátých let do současnosti) a tematickou šíří pokrývají velkou část Kropáčkova života i všechny významné oblasti jeho badatelského zájmu (islamologie, arabistika, afrikanistika). Většinu tvoří již uveřejněné práce – rozptýlené a mnohdy

Kniha ve svých třech částech prezentuje současný kontext debaty mezi judaistickými mysliteli a křesťany o postavě Ježíše z Nazareta, historii prvních staletí, kde se objevují různé proudy židokřesťanství, a následně pojednává o problematice mesiánských židů, s nimiž je autor řadu let v příímém osobním kontaktu. V české odborné literatuře se jedná o téma naprosto nové.

Santería – u nás prakticky neznámé náboženství má ve světě více jak sto miliónů vyznavačů. Je velice komplexním náboženským systémem s jasnou představou o fungování světa, lidském osudu i o roli dobra a zla.

Během nemnoha let se islám ze vzdáleného a exotického předmětu rozprav odborníků a publicistů stal tématem vskutku celonárodním. Diskuse o muslimech často představují pouhou část širších střetů, bez jejichž mediálních i politických přesahů si současné dění dokážeme jen stěží představit.

Kniha nabízí úvod do teologické reflexe vztahu křesťanství k jiným náboženským tradicím v katolické perspektivě. Představuje dějiny tohoto vztahu a definuje teologický základ křesťanského přístupu k náboženské pluralitě.

Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí. Na studiu vybraných témat (spekulace o míře Těla a Božím oděvu, metatronovská mystika atd.) se věnuje jejich interpretaci uvnitř judaismu, která je nakloněna spíše

Úlohou publikácie je predstaviť významné nábožensko - spoločenské systémy Ázie. Prvý diel sa zameriava na náboženské systémy Blízkeho a Stredného Východu.

Stručné uvedení hlavních myšlenkových pozic, jak se váží k jednotlivým dějinným etapám Izraele. Přepracovaná verze samizdatového vydání, doplněná o eseje V. Tydlitátové.

Sborník, vydaný k významnému životnímu jubileu nestora české vědecké obce, obsahuje pestrou směsici statí tak či onak se vztahujících k odbornému zájmu doc. Václava Huňáčka.

Sborník Smrt a umírání v náboženských tradicích současnosti obsahuje články pěti předních českých odborníků, kteří představují pojetí smrti a umírání v náboženských tradicích hinduismu, islámu, křesťanství, judaismu a buddhismu. Texty jsou písemně zpracované přednášky Lubomíra Ondračky, Luboše Kropáčka, Tomáše Halíka, Milana Lyčky a Marka Zemánka, které byly předneseny na přednáškovém cyklu Cesty domů

Kniha významného teologa, autora více než třiceti knižních titulů věnovaných křesťanské teologii, křesťanské amezináboženské ekumeně a náboženské situaci dnešní doby, vychází z projektu, v němž autor s televizním štábem navštívil významná centra světových náboženství po celém světě. Cílem bylo zachytit nejen nauku různých náboženských systémů, ale i aktuální podoby života jejich vyznavačů.

Autor, jeden z největších světových znalců Tibetu a jeho civilizace, přináší po úvodnístati abecedně členěný výklad rozličných aspektů náboženských systémů: vedle specifické formy buddhismu známé také jako lamaismus s jeho sektami či odnožemi (Červené, Žluté čepice) je to i domácí synkretické náboženství bönismus. Text se věnuje i dodnes živé a vžité praxi (rituály, obřady, kláštery) a v neposlední

Publikace věnuje pozornost literární produkci soustředěné na prohloubení znalosti věrouky a kultivaci zbožnosti recipienta náležejícího především k nižším měšťanským a venkovským vrstvám. Sleduje její nárůst od 2. pol. 16. století v souvislosti s rostoucí gramotností obyvatelstva i publikačními možnostmi zvětšujícího se počtu tiskáren, zejména však díky schopnosti stát se účinným nástrojem realizace

Posledný diel encyklopédie pojednáva o mystike v náboženstvách Ďalekého Východu.

Otázka Boha patrí už od antických čias k najvýznamnejším systematickým oblastiam filozofie.Kniha vznikla na základe prednášok, ktoré autor máva už niekoľko rokov na Hoschshule für Philosophie v Mníchove.

Jednotlivé kapitoly (předmět theologie, zjevení, Písmo svaté, vztah Starého a Nového zákona, víra a rozum, problémkánonu, otázka biblické hermeneutiky, theologie jako věda aj.) mají stejnou strukturu: Joest nejprve klade zásadní otázky k danému tématu, poté v kritickém rozhovoru nastiňuje reprezentativní pokusy o jejich řešení v dějinách evangelické theologie. Nakonec připojuje formou delší řady tezí

Alan Schreck je profesorom teológie na Františkánskej univerzite v Steubenville, USA. Je odborníkom na cirkevné dejiny rímsko-katolíckej cirkvi, rímsko-katolícke cirkevné učenie a teológiu.