Název tvoří paralelu k první autorově knize, vydané v Triádě, a zatímco Sedimenty Magmatity odkazují k přírodninám, název Bastiony Kasematy míří k lidským stavbám, ve výšinách i podzemních hloubkách. Podobně jako v první sbírce i v této je záznam opřen o pozorování krajiny a světa. Drobné a úsporně vystavěné lyrické útvary zachycují spatřené „stíny v rozvalinách / fontány bříz // protínané lesy ...

Je to krátké a je to ze života. Co je to? Bás-nicka. Titěrná sloka o ničem, či dotěrná slova o všem? Záleží na tom, s jakou dávkou nadsázky a fantazie budete tuto básnickou sbírku pročítat. Některé Básnicky vás dovedou k zamyšlení, jiné jsou jen tak pro radost, všechny však spojuje život (a knižní vazba).

Básnická sbírka.

Třetí svazek výhradně erotické poezie autorů sdružených v Klubu poetických sprosťáků, tedy x-krát o jednom a tomtéž, leč stále odvážně a zajímavě. V tomto sborníku našli zastoupení tito autoři: Milan Valenta, Miroslav Demel, Rudolf B. Beran, Pavel Svoboda, HW Anonyma, Jana Chalupová Hlávková, Michal Růžička, Josef Valenta a Pavel Kašpar.

Básnická sbírka inspirovaná Dalmácií, na březích dalmatských sepsaná. Voda a slunce, které vždy byly a budou dobrými léčivými prostředky, tvoří tu své divy. Vliv mořských a slunny´ch lázní jest skutečně blahodárný a má zázračné účinky. Lidé znavení neb churaví, po odpočinku a zotavení toužící, naleznou zde žádaného osvěžení, rozrušené a oslabené nervy z přepracování se tu utiší, mysl se uklidní, zemdlený

Publikace Japonský šerm veršem přináší komentovaný překlad starodávné básnické tradice, kterou samurajové školy Hasegawa Eišin využívali při výuce umění meče. Součástí knihy jsou dále kapitoly zaměřené na dějiny japonského šermu a rovněž glosář souvisejících termínů osvětlující historické a kulturní reálie samurajské epochy. Kniha je určena českým praktikantům japonských bojových umění, jakož i všem

Autor vystudoval Filmovou akademii múzických umění, kromě poezie píše i divadelní hry. Jeho poslední sbírku Znamení aneb kázání rybám lze zařadit k proudu, nebo k hlasatelům toho, čemu se dnes říká tradiční hodnoty. Považuje je za základní kameny smysluplných lidských životů, za střed evropské kultury. Vyslovuje se proti jejich zničení, mluví však o nich řečí soudobou, civilní. Odmítá různé módní kejkle,

V pořadí desátá básnická sbírka Františka Dryjeho představuje v celku jeho díla odlišnou poetickou polohu: vedle textů první části, tradičně uplatňujících vedle intimně lyrických evokací agresivní a kritické polohy básnické imaginace, rozsáhlejší druhý oddíl obsahuje výrazově úsporné, tematicky vyostřené imaginativní portréty jedinečných věcí či reflexe asociovaných vzpomínkových stop a věcných konstelací.

Sto let od vzniku Einsteinovy obecné teorie relativity evokuje nová básnická sbírka Václava Daňka. Stance pro Einsteina jsou autorovým rozhovorem s velkým myslitelem, směřují k němu a jeho myšlenkám, současně mají však velký zobecňující přesah - Daněk v nich vyslovuje vedle díků a obdivu i pochybnosti a úzkosti současného člověka. Sledujeme autorovu formální virtuozitu, hltáme verše, současně jsme

Autor (nar. 1987) je básník a prozaik. Doposud publikoval v časopisech Host, Tvar, Pandora, Protimluv aj. Do kulturních magazínů píše recenze na knihy a komiksy. Na FF MU v Brně studuje bohemistiku a estetiku. Jeho první sbírku uvozují verše Louise Aragona: „Všechny hrozné pohromy hrozí tomu, kdo se ožení s vílou / a chce s ní jít do krajin, jež nenajdeme na žádné mapě“; a skutečně - meziměstí je u

Moravského básníka Oldřicha Mikuláška, od jehož smrti uplyne letos třicet let, připomínáme jednou ze dvou sbírek „minisonetů“, jež jsou ukázkou básníkovy formální virtuozity. Nepatří sice mezi jeho vrcholné práce, jako třeba Agogh, ale jsou drobnými klenoty jeho lyrické tvorby

Báseň v próze Líčení odráží autorovu potřebu popsat konec děsivého dvacátého století, v němž se narodil. Pokud dříve spisovateli stačilo uchopit svět v jeho rozpadu, kdy ještě můžeme podobu právě zanikajícího světa z díla vytušit, jemu už nezbývalo nic jiného, než ukázat trosky, z nichž nejde vyčíst nic, dokonce ani příčinu všudypřítomného násilí. Útržkovité informace a symbolické zkratky však o to

Kniha \"Vemínko vzpomínek a vzpomínky vemínek\" je výběrem z Charlieho tvorby za posledních bezmála 15 let. Básně i obrazy, kterými je kniha ilustrovaná, jistě osloví každého z nás, neboť témata básní jsou něčím, s čím se setkáváme každý den - prožívání strastí i slastí, bolesti i štěstí, smutku, veselí, smrti i života, lásky i rozčilení. V mnohých básních nalezneme sami sebe, ale nalezneme v nich

Čtvrtá básnická sbírka Kláry Goldstein znovu rozeznívá melodii měst. Tentokrát nad jejích střechami neletí v podobě sokolice, ale stoupá a klesá v ulicích po jednotlivých tónech durových i mollových stupnic, které slyší v deštích, jež město pravidelně zalévají.

Básně Kristýny Svidroňové jsou komponované do celku, jemuž dominuje lyrická mluvčí v druhé osobě a bohatý svět rostlinné říše a životodárné vody, na níž TENTO SVĚT závisí: duby, břízy, olše, kaštany, smrk, zázvor, borůvky, karafiáty, pokojové rostliny, jejich tkáň a habitus, jejich listy, semena, květy, vůně a kořeny touto sbírkou prorůstají. Mluvčí se proměňuje v jejich soukmenovkyni – rozkvétá a

Třetí kniha volně navazující básnické trilogie je nejen o lásce, jako o nelehké cestě za štěstím, ale také o hledání odpovědi na otázku, co je vlastně láska? Pro autora je stromem života, zahradou hojnosti, každodenní touhou po naději, nacházením. Ilustrace akademický malíř Karel Šafář, doslov Pavel Jurkovič.

Novela Neobyčejný čtenář (The Uncommon Reader) oceňovaného britského dramatika Alana Bennetta (za svou hru The History Boys v roce 2006 obdržel šest divadelních cen Tony Awards) začíná popisem neobvyklé situace, kdy královna, když náhodou zabloudila do po

Až jednou budeme na automatické odpovědi v nepřítomnosti vzpomínat jako na nejkřehčí věty, které nás dokázaly rozplakat, možná si někdo vzpomene na květnatého vypravěče Lipára, jenž se toulal ulicemi a budovami a zpíval o lásce a přírodě. Používal dokonce deodorant (sbíral je), protože se jednou dvakrát do roka skutečně potil, a to, čemu říkal „odstup“ (tohle slovo míval v oblibě), se podobalo polibku.

Jedna z nejkrásnějších básnických sbírek dvacátého století od jednoho z nejvýznamnějších českých básníků, jehož knihy byly přeloženy do mnoha jazyků.

Hudební publicista Vladimír Kouřil (* 1944), činovník Jazzové sekce, politický vězeň, autor mnoha publikací o hudbě a její neúnavný propagátor, připravil souborné vydání své poezie. Základem knihy jsou texty psané během osmiměsíční vazby v Ruzyni (1986–1987), k nimž autor připojil další básně ze svého archivu a celou sbírku nazval Když jsme spolu pod hvězdami žili (poezií).¨ Vladimír Kouřil se nepovažuje