Zborník približuje osobnosť literárnej vedkyne Gizely Gáfrikovej (1945 2014), dlhoročnej pracovníčky Ústavu slovenskej literatúry SAV. Táto vynikajúca znalkyňa literárneho baroka, skvelá textologička a editorka prispela významnou mierou k vedecky objektívnemu poznaniu staršej slovenskej literatúry. Autori príspevkov, ktorí s ňou prešli väčší či menší úsek pracovnej cesty, ozvláštňujú svoje hodnotenia

Sborník Slovanské jazyky a literatury: hledání identity vznikl na základě referátů přednesených na čtvrtém ročníku Konference mladých slavistů, která se konala ve dnech 22. a 23. října 2008 na FF UK v Praze. Publikace je členěna do šesti oddílů - Jazyk politické propagandy Postavení dialektů a mikrojazyků v období globalizace Cizí elementy ve slovanských jazycích - progres, nebo dekadence? Národní

Publikace Yana Huanga představuje důkladný úvod do studia pragmatiky. Věnuje se klíčovým oblastem pragmatického bádání implikatuře, presupozici, řečovým aktům, deixi a referenci, rozebírá vztahy pragmatiky ke kognici, sémantice a syntaxi. Autor systematicky vysvětluje různé přístupy k uchopování složitosti lidské komunikace a ukazuje jejich přednosti a problémy na množství příkladů, k čemuž využívá

První oddíl knihy se zabývá prezentací Čapkova díla v učebních textech pro střední školy v období 19182018 ve vztahu k literárněvědné recepci a proměňujícímu se kurikulárnímu kontextu. Zvláštní pozornost je věnována Čapkovým románům (především Krakatitu, tzv. noetické trilogii a Válce s Mloky), autorským komen­tářům a dramatu R.U.R., problematice výkladu nebo metodickému aparátu k čítankovým ukázkám.

Česká publicistika mezi dvěma světovými válkami procházela obdobím nebývalého rozkvětu. Kniha se zaměřuje na významné publicistické žánry tohoto období (např. komentář, úvodník, fejeton, sloupek, reportáž, recenze) a sleduje i literární časopisy té doby. Představuje celou řadu výrazných kulturních osobností (např. bratry Čapkovy, E. Basse, K. Poláčka, F. Peroutku či B. Fučíka), které formovaly kulturní

Autorský kolektív kolektívnej monografie Literatúra v kognitívnych súvislostiach tvoria Jana Kuzmíková, Silvia Gáliková, Róbert Gáfrik, Lukáš Procháska a Zuzana Fonioková (ČR). Kniha je prvou publikáciou vydanou na Slovensku, ktorá v interdisciplinárnom presahu ucelene mapuje hlavné problémové okruhy kognitívnych skúmaní literatúry. Základné východiská predstavuje úvodná kapitola, ktorá objasňuje pozíciu

Sborník je výstupem workshopu organizovaného Židovským muzeem v Praze a Ústavem pro českou literaturu AV ČR v roce 2010, který konfrontoval znalosti, názory a metodologii literárních vědců a historiků zabývajících se židovskými dějinami a antisemitismem. Vybrané příspěvky představují Nerudovy postoje vůči Židům, zejména jeho antisemitský traktát Pro strach židovský, v kontextu doby a analyzují jej

Publikace Teorie sémiotiky představuje základní odbornou literaturu ve svém oboru. Eco toto dílo napsal přímo v angličtině a následně přeložil do mateřské italštiny podnázvem Trattato di semiotica generale. Eco vidí sémiotiku v širších souvislostech, především jako ekvivalent kulturní antropologie, neboť člověk jako tvůrce znakuje de facto samotnou podstatou znaku a znak je konsekventně podstatou veškeré

V každém vyprávění se ve větší či menší míře objevuje to, co literární teorie tradičně označuje místy nedourčenosti, prázdnými místy nebo mezerami. Čtenář na ně reaguje různě: domýšlí nevyřčené, formuluje hypotézy, zapojuje své literární i kulturní znalosti, reaguje ale také emocionálně a tělesně. Nadto může být vystaven zkušenosti prázdna, nejistoty, nevědění. Kniha reflektuje tyto problémy na pozadí

Náš spisovný jazyk je živý fenomén, ktorý má za sebou dramatické dejiny, významné medzníky, obdobia ohrození i prudkého vývinu. Dvojica popredných jazykovedcov predkladá synteticky spracované výsledky najnovšieho bádania o zložitom historickom vývine spisovnej slovenčiny, jej východiskách a vplyvoch, ktoré spoluurčovali podobu nášho dnešného jazyka. Osobitnú pozornosť venujú autori rozvoju spisovnej

V knize Jiné texty, jiní autoři. [Mezi]prostory současné literatury se autorský kolektiv zaměřil na proměny žánrů a přístupů k literární tvorbě v současné ruské, běloruské, německé i české literatuře. Lenka Odehnalová sleduje transformaci tradičního žánru (románové kroniky) v současné ruské literatuře na příkladu děl dostupných i v českém překladu (Jákobův žebřík Ljudmily Ulické, Zulejka otevírá oči

Szállóigék lexikona

Malý slovník cudzích slov je určený širokej verejnosti. Obsahuje základnú slovnú zásobu takmer zo všetkých oblastí spoločenského života a niektorých vedných odborov. Slovník je usporiadaný abecedne, rozsah predstavuje asi 15 000 hesiel. Výklad jednotlivých hesiel je zameraný na stručnosť a slovník by mal pohotovo slúžiť používateľovi v každodennej jazykovej praxi.

Nový český etymologický slovník pro širší veřejnost se na rozdíl od svých předchůdců věnuje stejnou měrou slovům domácím i cizím a navíc zařazuje i některá dosud opomíjená slova nespisovná. Úsporným, ale hutným způsobem se snaží co nejúplněji postihnout historii slov i jejich etymologické souvislosti. Slovník přináší více než 11 000 základních hesel, přibližně 21 000 odvozených slov a téměř 64 000

Sborník 12 studií představuje směr, který v USA nabyl značného vlivu – zejména od 80. let 20. století. Dodnes jde jednu z nejpodnětnějších iniciativ v literární teorii, jakož i v humanitních a společenských vědách. Autoři nového historismu (např. S. Greenblatt, L. Montrose, C. Gallagherová) se vymezují především proti strukturalismu. Nezajímá je tolik, jak je dílo jazykově organizováno, ale daleko

Lyrický rytmus (O spojení zvuku a smyslu ve verši) se zařazuje do kognitivního proudu vědeckého bádání, vlastním iniciátorem lyrického rytmického pohybu je hodnotový systém s hodnotovou osou a východiskem tázání po lyrickém rytmickém bytí je eidetika vnímání. Hodnotová polarizace jednotlivých elementů lyrických rytmických kvalit je proto zjišťována rozsáhlými psychosémantickými výzkumy (různě specifikované

Kniha lausannského slavisty a historika vědy se zabývá souvislostmi díla představitelů ruské větve pražského funkčního strukturalismu, kteří zásadním způsobem ovlivnili moderní myšlení o jazyce - jazykovědců Nikolaje Trubeckého a Romana Jakobsona. Jejich koncepce euroasijství, osobitý konglomerát filosofických a lingvistických názorů, upoutaly pozornost až ve vědním kontextu konce 20. století.

Přední český lingvista a orientalista líčí své zkušenosti s osvojováním a užíváním mnoha jazyků v mladém i pokročilém věku. Jeho životní příběh dokládá, že ovládání více jazyků nesouvisí ani tak s vrozeným nadáním jako s příležitostmi, které člověku poskytují rodina a okolí. V tom se autor utvrdil, když pobýval v zemích jako Belgie, Singapur či Malajsie, kde je znalost více jazyků všeobecně rozšířena.

Nejen studentům určení kniha představuje v mnoha vrstvách devatenácté století ve francouzské literatuře od romantismu po symbolismus. Teoretické pasáže o směrech a autorech jsou prokládány úryvky z děl v nejlepších českých překladech. Vodítka a otázky k úryvkům, určené čtenářům i vyučujícím, jsou ideální cestou k interpretaci textu a správnému vnímání literatury. Přeložili Aleš Pohorský, Jiří Našinec,

Pravidla českého pravopisu , jedna z nejdůležitějších jazykových příruček pro širokou veřejnost, přinášejí úpravy zásad týkajících se především psaní velkých písmen, psaní s a z, označování délky (kvantity) samohlásek, psaní složených přídavných jmen a částečně též interpunkce. Ústřední část je pojata jako pravopisný slovník. Výběr hesel se řídí především potřebami pravopisnými, proto jsou do něho