Ústav pamäti národa (ÚPN) vydal pri príležitosti 40. výročia okupácie Československa vojskami piatich krajín Varšavskej zmluvy obrazovú monografiu August ´68. Okupácia a občiansky odpor na Slovensku v obrazových dokumentoch Archívu ústavu pamäti národa zameranú na prezentáciu doposiaľ neznámych autentických ikonografických dokumentov z fondu Archívu ÚPN, ktoré zachytávajú okamihy invázie. Jedným z

Jadrom knihy Štátne symboly Slovenskej republiky sú základy praktického používania štátnych symbolov Slovenskej republiky, ilustrované početnými príkladmi ich správneho aj chybného aplikovania v každodennej praxi aj v slávnostných chvíľach. Kniha obsahuje aj erbovú a vlajkovú etiketu, ktorej podstatou je úcta k vlastným i cudzím symbolom. Autor uvádza aj históriu vzniku a vývoja štátnych symbolov SR

Príbeh o architektúre a meste, budovanom v zložitých časoch vojnovej a povojnovej konjunktúry. Je to mozaika poskladaná zo života vojnovej Bratislavy, osudov architektov a staviteľov, z tragédií, zlyhaní aj víťazstiev, ktoré mesto prežilo. Autori cez príbehy domov, námestí a celých štvrtí odkrývajú meniacu sa mapu histórie mesta počas najničivejšej vojny akú naša civilizácia zažila.

Noviny, časopisy a knižní publikace, které vycházely v letech 1939–1945 za tzv. Protektorátu a česky v zahraničí, charakterizuje literární historik Jiří Brabec v jejich základním směřování, okruhu spolupracovníků a na příkladech profilujících příspěvků. Knihu tvoří abecedně řazená monografická hesla. Duchovní klima válečné doby skládají denní listy, periodika zaměřená k politice, zábavě, vědecké nebo

Obsáhlá životopisná freska, mapující životní souvislosti výrazné osobnosti první republiky, bytostného křesťana a demokrata, sekretáře Akademické Ymky a účastníka protinacistického odboje. Práce zpřístupňuje dosud nepublikované dokumenty z pozůstalosti i záznamy rozhovorů s pamětníky.

Dagmar Podmaková, autorka myšlienky predkladanej publikácie, sa zameriava na desaťročie nazývané „zlaté 60. (roky) SND“. Napriek polarizácii sveta, zapríčinenej studenou vojnou na oboch stranách, v Európe v tom čase prichádzalo k nezvyčajnému ekonomickému a kultúrnemu rozvoju.

Autor, bývalý pracovník Vojenského historického ústavu v Praze, popisuje podrobně, jak se rodil zákrok proti Pražskému jaru v roce 1968 (jehož 45. výročí si právě letos připomínáme) a hlavně, jak se uskutečnil. Odhaluje chování jeho hlavních představitelů zejména po jejich únosu do Moskvy a v Moskvě, statečnost jedněch a zradu druhých, kde bychom ji nejméně čekali.

Skutočný politický triler. Toto nie je fikcia.

Nejdražší film v dějinách našeho národa. Tak by se dal definovat dvojdílný film Císařův pekař a jeho pokračování Pekařův císař.

Z třinácti milionů obyvatel Československa patřily v prvním dvacetiletí jeho existence více než 3 miliony k německé národnosti. Tito českoslovenští občané byli různého politického smýšlení, je však jisté, že mnoho z nich bylo ochotno za svůj stát a jeho demokratické principy položit i život.

Jak snadno se člověk mohl stát spolupracovníkem StB? Jakými prostředky vydíral bývalý estébák evangelické faráře?

Kniha je první souhrnnou syntézou dějin Církve československé (husitské) v období druhé republiky a nacistické okupace. Primárně se zaměřuje na perzekuci a rezistenci tohoto po římskokatolické církvi druhého nejpočetnějšího církevního společenství v Protektorátu Čechy a Morava.

Jak vypadal český knižní trh ve středověku? Co všechnose až do současnosti na jeho poli událo?

Josefa Náprstková patří k osobnostem české historie, kterým dosud nebyla věnována zasloužená pozornost. Předložená monografie vychází ze všech typů pramenů uložených převážně v Náprstkově muzeu - rukopisů, tisků, obrazových fondů i předmětů trojrozměrných.

Strhující dokument o excesech, kterých se dopouštěly tzv. Rudé gardy při nezákonných pogromech vyhánění Němců po osvobození v roce 1945. Kniha je literárním ekvivalentem stejnojmenného televizního dokumentu uváděného v České televizi.

Autorka nahlíží do života městečka u Orlice od začátku 20. století po rok 1945.

Kolektivní monografie pětice renomovaných historiků, reflektující krystalizaci politicko-kulturního klimatu české společnosti po roce 1989. Autoři zkoumali formování české politické kultury a politicko-kulturních identit po roce 1989 - a zjistili, že polistopadovou politiku neštěpí v první řadě různé ideologie, nýbrž že je \"rozdělena minulostí\". Mnohovrstevnatá role, již v české politice hrála a

Kniha zahŕňa všetky mestá a mestečká v Čechách, na Morave a Sliezsku. Prehľadne členené texty sprevádzajú mapy zo stabilného katastra z druhej štvrtiny 19. storočia, prípadne novšie mapy a plány a iné ilustračné materiály.

Co spojuje Karla Čapka, nakladatelství Borový a Lidové noviny s londýnským exilovým parlamentem, Tobrukem a boji čs. jednotky na Středním východě za druhé světové války? Jak do toho zapadá první úspěšná transplantace srdce ve východním bloku či vysílání Rádia Svobodná Evropa zpoza železné opony?

Stolní společnost kolem Vladimíra Macury (v první fázi Petr Čornej, Jan Lukeš, Petr Kovařík a Vladimír Novotný, posléze rozšířená o Jasnu Hlouškovou, Pavla Janouška, Antonína Kostlána a další) začala v osmdesátých letech na Macurův popud psát „stolní paměti“. Pod názvem Dopijem a pudem postupně vznikala originální memoárová próza, kterou Vladimír Macura jako jediný ze stolní společnosti nadále doplňoval