Publikácia obsahuje tri samostatné časti: dejiny rozhlasu v dátumoch, dejiny televíziev dátumoch a vývoj mediálneho práva v dátumoch.

Povídáme si často, povídáme si o všem možném a obvykle na tom nenacházíme nic zvláštního. Ale i v takovém běžném povídání někdy narazíme na neporozumění, na střety v názorech, které mohou vést až ke sporu a konfliktu.

Co měl váš nadřízený tím e-mailem skutečně na mysli? Je to s vaším vozem opravdu tak zlé, jak tvrdí automechanik?

Kniha hodnotí stav současného zpravodajství, analyzuje jeho praktické postupy a teoretické základy a zamýšlí se nad obsahem základních pojmů objektivita, nestrannost a vyváženost. Autor se zevrubně zabývá procesem transformace reality při tvorbě zpráv a definováním zpravodajských profesních pravidel.

Patříte mezi introverty? Cítíte se nepříjemně, když máte vstoupit do místnosti plné neznámých lidí nebo prezentovat ostatním své úspěchy?

Autorskému rozhlasovému dokumentu se v současné době až překvapivě dobře daří, navzdory stále sílící konkurenci audiovize a internetových platforem. Jaké trendy v něm panují a jak na něj nazírají sami tvůrci?

Už jste to sami zažili: pojišťovákovi jste sympatičtí, proto vám zkusí vyjednat speciální nabídku. Lékárnici však moc sympatičtí nejste: co vás to napadlo, chtít jiné vitaminy než ty nejdražší?

Zdá se, že v současné politické atmosféře je nemožné vést rozumnou konverzaci s někým, kdo zastává odlišný názor. Ať už zveřejňujete svoje postoje na sociálních sítích nebo mluvíte se spolužáky ve škole či s kolegy v zaměstnání (nebo jen doufáte, že přežijete ve zdraví rodinnou večeři s tvrdohlavým příbuzným), dialog skončí ve chvíli, když se vaše názory zkříží.

V knize Jak vést (zdánlivě) nemožné rozhovory autoři Peter Boghossian a James Lindsay seznamují čtenáře s přímočarými a praktickými konverzačními technikami, které jsou nezbytné k vedení rozhovorů na různá kontroverzní témata jako jsou klimatická změna, náboženské přesvědčení, genderová identita, rasová otázka, chudoba, imigrace nebo otázka kontroly prodeje střelných zbraní. Boghossian a Lindsay vás

JEDNODUCHÉ VYSVETLENIA NAMIESTO KOMPLIKOVANÉHO SVETA . Korona je výmysel farmaceutického priemyslu! Ľudia, ktorí na ňu ochorejú, takto platia daň za svoje hriechy! Alebo: vírus bol umelo vytvorený v tajných laboratóriách v Číne! Konšpiračné teórie sa šíria rýchlosťou blesku nielen na internete a už dlhší čas nepatria medzi žiadne okrajové fenomény.

Obraz diváků televizních seriálů a dalších pořadů jako pasivních konzumentů je zakořeněný i dnes, v éře internetových televizí, streamování a obsahu dostupného kdykoli „na přání“. V době, kdy americký kulturní a mediální teoretik Henry Jenkins psal svou knihu Pytláci textů (1992), však byla tato charakteristika přijímána takřka bez výhrad i odborníky z oblasti mediálních studií. Jenkins svůj odborný

Literatura – tak jako další umění – patří ke skupině toho, co dnes nazveme „tradičními médii“. Přesto mediální uvědomění literatury a jejího zkoumání po staletí zastírala absence a latentní status pojmu média. Kniha Za obrysy média z pera devíti autorek a autorů přináší genealogii „média“, příběh mediálního sebeuvědomování literatury a literární vědy, jež jde ruku v ruce s jejich zdánlivým zastaráváním

Média dnes doslova hýbou společností. Víte, jak se v nich orientovat?

Kniha čtenářům představuje velmi kontroverzní téma mediálního pokrytí jaderného testování a jeho vliv na americkou společnost čtyřicátých, padesátých a šedesátých let dvacátého století. Zároveň dokazuje, že zástupci americké administrativy úmyslně manipulovali s médii, aby rizika jaderného zbrojení bagatelizovali, nebo naopak v Američanech vyvolávali pocit strachu, když to pomáhalo naplnit jejich osobní

Monografie zachycuje, jak se v 90. letech vyvíjely vztahy mezi politickou a mediální sférou v Česku, jak politická sféra ovlivnila transformaci ČTK. První tři kapitoly se týkají procesu tvorby institucionální legislativy (zákony č. 123/1965 Sb., č. 310/1991 Sb. a č. 517/1992 Sb.), další dvě pak aplikace právních norem: na příkladu volby první Rady ČTK (1993) a pokusu vlády vrátit do zákona povinnost

Jak jsme manipulováni a nevíme o tom? Co jsou to hoaxy?

Slovník žurnalistiky vysvětluje pojmy z oblasti tisku, rozhlasu a televize, včetně digitalizace a internetizace médií. Obsahuje rovněž podrobnější hesla z kulturní žurnalistiky a publicistiky a postihuje širokou nakladatelskou problematiku.

Práce zdůvodňuje zařazení předmětu Moderní rétorika do osnov vysokých škol, osvětluje hlavní cíle a význam předmětu pro budoucí praxi absolventů, ozřejmuje pedagogická východiska vyučujícího a jeho metodiku, pojmenovává praktické potřeby studentů moderní rétoriky a předkládá relativně podrobný popis studijního plánu dvousemestrálního kurzu „Kultura mluveného projevu“ na Husitské teologické fakultě

V posledních zhruba dvaceti letech sílí varovná až panická tónina politicko-mediálního diskurzu, která – byť v podstatě nevyřčeně – operuje s představou hluboce dysfunkčního stavu veřejné diskuze a oslabení, či snad dokonce ochromení možností demokratického rozhodování. Konstitutivním rysem tohoto výkladu současné situace je právě zmíněná nesmiřitelná polarizace (a neochota se angažovat). Předkládaná

Autor je dlouholetýzkušený novinář, takže ví, jaké metody a přístupy jsou úspěšné a které naopak vedou k jistému neúspěchu. pomůže vám vyvarovat se chyb a snadněji dosáhnout výsledků.