Reedicí studie vydané v roce 1961 se naplňuje dlouhodobá snaha dát druhý život pracím významného českého filosofa Milana Machovce (19252003), které formovaly čtenáře v šedesátých letech 20. století. Machovec své tehdejší knihy o Františku Palackém a Josefu Dobrovském později označoval za masarykovské. Jejich napsání mu totiž bylo zároveň cestou, jak se pomalu přiblížit k Masarykovu myšlení a nastolovat

Antická svědectví o megarské dialektické škole, která v oblasti teorie poznání, logiky a jazykové filosofie významně ovlivnila hellénistickou filosofii, zvl. filosofii stoickou. Vydání zahrnuje některé nově identifikované zlomky, které ještě nebyly publik

Kniha se zabývá praktickými záležitostmi života praktikujících Židů jako je kašrut, manželství, modlitby, svátky atd. Nejde však jen o jakýsi \"návod\" či přehled halachického práva, vše je doplněno také zdůvodněními a komentáři této velké rabínské autority. Kniha obsahuje i texty věnující se specifikám judaismu a židovské ortopraxe, odpovídá ale i na mnoho běžných laických otázek, mj.: důvody nošení

Jak spolu souvisejí časo-prostorový a řečový charakter naší zkušenosti? Jakou roli hraje rozdílný „smysl“ času a prostoru při rozumění významu?

Monografia završuje trilógiu filozofických reflexií akademického sveta, jeho tradícií a súčasných problémov (Akademický svet a jeho tradície, Veda, 2021; Akademický svet a jeho súčasné problémy, Veda, 2022). V tejto časti sa autor venuje analýze akademických inštitúcií, ich dizajnu a spôsobom riadenia. Charakterizuje akademickú identitu, kultúru a hodnoty.

„Čo oprávňuje muža alebo ženu, aby učili inú ľudskú bytosť, čo je prameňom ich autority? A naopak, ako vzniká odozva u toho, kto je učený?“ Otázka, ktorú si kládol už sv.

Kniha představuje v češtině nejmodernější systematické zpracování dějin indické filosofie od jejich počátků až po období novověku. Přes svou nespornou erudovanost je psána přístupně a čtivým jazykem.

V současném světě dochází ke změně pohledu na liberální demokracii. Přestává platit obecná politická a kulturní shoda na tom, že liberální demokracie představuje završení dějin, že společenská individualizace je tím nejlepším a nezrušitelným principem, kdežto kolektivní identity jsou věcí minulosti.

Úvod do filosofie umění v pojetí moderní pohusserlovské fenomenologie.

Publikace představuje důležité filosofy s jejich vlastními texty, kterénebyly dosud u nás publikovány. Jsou zde připojeny medailónky a výklad jejich díla.

Sborník pokrývá reprezentativní geografickou i historickou oblast: od nejstarších čínských snů, zaznamenaných za vlády dynastie Shang (13. st. př. n. l.), a snů, o nichž mluví indické upanišady, přes sny egyptské Střední říše, sny staré Mezopotámie a Syropalestiny, sny starého Řecka či sny v pojetí rabínského judaismu, až po pojetí spánku a snů ve středověké kultuře Arabů, starých Seveřanů a křesťanů.

Tretí zväzok Patočkových zobraných spisov. Súbor statí k problematike postavenia človeka vo svete a v dejinách, prednášky, semináre a zlomky k problému Európy a dejín z posledného obdobia Patočkovho života.

Autor svým typickým, nekompromisním a čtivým stylem postupně ve čtyřech kapitolách zkoumá sebevraždu z pohledu psychologického, eticko-náboženského, filozofického, sociologického či právního. Přitom, jak uvádí Jindřich Štyrský, při myšlení a tvorbě vede Brouka jeho \\\\odvaha domysliti vše do konce, odvaha zpřetrhati společenské předsudky, nebáti se brutality ani cynismu, neboť teprve naprosto svobodný,

Traktát De vulgari eloquentia je nedokončený a skladá sa z dvoch obsahovo rozdielnych kníh. V prvej sa Dante venuje otázkam jazyka či ľudskej reči všeobecne, v druhej potom skúma rôzne aspekty kancóny, ktorú považuje za vrcholný básnický útvar.

Štúdia hľadá metodické a ideologické predpoklady, z ktorých vychádzala či vychádza medzináboženská komparácia v diskurze religionistiky, biblistiky a tzv. starej orientalistiky.

Sborník vybraných článků, úvah a esejů představuje čtenářům Erazima Koháka ne jen jako filosofa, jak ho znají z prací jako Domov a dálava, Zelená svatozář, Jan Patočka: filosofický životopis a dalších, nýbrž jako komentátora věcí politických i kulturních. Úvodní esej \'Kdo jsme?

Interdisciplinární pohled do etických výzev současnosti v oblasti filosofie, teologie a technologie (Kierkegaard, Bonhoeffer a nanotechnologie) Publikácia v troch kapitolách (Filosofická perspektiva - Vášeň Sorena Kierkegaarda, Teologická perspektiva - Etika Dietricha Bonhoeffera, Technologická perspektiva - Etické výzvy současných nanotechnologií) ponúka interdisciplinárny pohľad na človeka a jeho

René Descartes (1596 – 1650) zmenil našu predstavu o svete. Bol to vizionársky mysliteľ a ako prvý prišiel s myšlienkou vysvetľovania všetkých fyzikálnych zmien pomocou niekoľkých základných zákonov. Použil túto významnú predstavu na neuveriteľne široké spektrum javov, od astronómie až po anatómiu. Brúsil šošovky, pozoroval hviezdy, pitval mŕtvoly, experimentoval s magnetmi a čítal, premýšľal a písal,

Otázka dobra patří k základním tématům, kterými se středověcí učenci zabývali. Tomáš Akvinský zpracoval téma dobra ve dvou svých spisech: ve XXI. otázce souboru Quaestiones Disputatae De veritate a ve svém komentáři Boëthiova spisu De ebdomadibus. Obě pojednání jsou představena v této publikaci spolu s úvodní studií, která zařazuje Tomášúv koncept dobra do souvislostí dobových diskuzí. Jako první otevřel

Jednou z nejpropracovanějších oblastí filosofie a teologie Tomáše Akvinského je bezpochyby etika. Po Aristotelově vzoru Tomáš rozvíjí \"vědu o dobrém životě\" na základě ctností. Etika pro něj tedy neznamená pouze probírání zákonů nebo teorií. Je to plně praktická disciplína, která má vést člověka k reálné změně k lepšímu. K nejvýznamnějším Tomášovým spisům o etice patří - kromě komentáře k Aristotelově