Kniha Jiřího Pistoria Doba a slovesnost je rozsáhlým výborem z autorových studií a kritik. Jeho cizojazyčné texty jsou zde vůbec poprvé publikovány česky.

Nizozemsko-nemecký kultúrny a literárny historik André Jolles (1874 – 1946) patrí k nedoceneným postavám európskych humanitných vied a literatúry. Hoci za svojho života vydal len niekoľko kníh, ktoré sa stretli s väčším ohlasom (Vyvolané tóny, 1916; Inšpirácia a forma, 1923 a Jednoduché formy, 1930), dlhodobo nimi predznamenal premýšľanie o európskych literatúrach ako aj zmeny vo vedách o kultúre,

Profesorka Herta Schmidová, působící donedávna v Ústavu slavistiky při Filozofické fakultě univerzity v Postupimi, patří k vzácným odborníkům, kteří ve své vědecké práci věnovali pozornost nejen významným zjevům českého písemnictví v impozantním rozsahu od renesance až po současnost (Jan Amos Komenský, Jaroslav Vrchlický, Karel Čapek, Václav Havel), nýbrž přispěli také k rehabilitaci a k novému pohledu

Autor práce je popredný slovenský lingvista, slovakista a slavista. Pracuje v oblasti výskumu frazeológie, lexikológie, syntaxe, štylistiky a teórie spisovného jazyka.

Tři přednášky z roku 1987, které tvoří knihu textového kritika G. Thomase Tansella (1934), nesou v originále titul A Rationale of Textual Criticism. Slovo rationale může označovat obhajobu či argument, a v tomto smyslu je užito v klasické textologické stati W. W. Grega \"The Rationale of Copy-Text\", na niž Tanselle volbou názvu nepochybně odkazuje.

Monografická práca z oblasti literárnej vedy Literatúra ako existenciálna komunikácia, ktorej autorom je prof. PhDr. Dalimír Hajko, DrSc., skúma súvislosti medzi tvorbou umeleckej literatúry (poézie a prózy), literatúry faktu, filozofickými východiskami a autorskými zámermi tvorcov.

Literárni historici Jozef Minárik a Ján Mišianik za sebou zanechali úctyhodné vedecké dielo, ktoré je dodnes podnecujúce a inšpiratívne, a v mnohých ohľadoch stále východiskové. Obaja bádatelia boli svojho času vedeckými pracovníkmi Ústavu slovenskej literatúry SAV (Doc.

Almanach shrnuje čtyřiadvacet příspěvků z konference a čtenářského setkání v tasovské sokolovně 16. a 17. září 2016 a tři přednášky zahraničních slavistů Xaviera Galmiche, Josepha Normona Rostinského a Alexandera Wölla, kteří se poetikou Demlova díla zabývají dlouhodobě a na jaře 2017 vystoupili na toto téma v Ústavu pro českou literaturu v Praze. Kniha se neobrací pouze k odbornému publiku.

Antologie představuje známého literárního badatele a lingvistu Romana Jakobsona (1896–1982) jako aktivního účastníka a spolutvůrce mediálního prostoru meziválečného Československa a válečné emigrace. Jakobson programově hledal dialog s veřejností, angažoval se v řadě kritik, diskuzí a polemik, přičemž i reflektoval propojení vědy a politiky.

Název v češtině: Variace na téma venkovské sídlo v britské literatuře od Forstera po Hollinghursta Monografie se věnuje literatuře spojené s anglickým venkovským sídlem, a to zejména dílům autorů 20. a 21. století, jako jsou E. M. Forster, Evelyn Waugh, Iris Murdoch, Alan Hollinghurst a Sarah Waters. Venkovské sídlo je nahlíženo v širším společenském a kulturním kontextu, včetně soudobého vývoje a

Kniha Tomáša Horvátha prináša pohľad na problematiku literárneho subjektu v dielach slovenských a poľských autorov, ktorých tvorba je literárnou vedou situovaná do obdobia modernizmu (v poľskom prípade obdobie tzv. Mladého Poľska) alebo sa nejakým spôsobom s otázkami subjektu v modernistickej literatúre spája (literárny subjekt v romantickom texte). Problémy, ktoré už boli viackrát pertraktované, autor

Slovníkem spisovatelů Království českého Scriptores Regni Bohemiae, jehož autorem byl moravský zemský úředník, historik a sběratel Johann Peter Cerroni (1753–1826), vrcholí několik desítek let trvající snahy řady učenců druhé poloviny 18. století postihnout dějiny vzdělanosti českého státu v souladu s konceptem historia litteraria. Do svého slovníku, který tvoří celkem 24 abecedně řazených svazků,

Poetizmus je v zahraničí jednou z najoceňovanejších súčasti pôvodnej českej kultúry po roku 1918. Básne Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta alebo Konstantina Biebla, výtvarné práce Toyen a Henricha Štyrského a teoretické koncepty Karla Teiga získali renomé po celom svete.

Kniha literární historičky Hany Šmahelové je sestavena ze studií a glos, jež vznikaly v průběhu let 2001-2015. Ve svém souhrnu představují homogenní celek, jehož těžiště spočívá v metodologických otázkách literární historie.

Lubomír Doležel (1922) je jedním z nejvýznamnějších českých lingvistů a literárních teoretiků. Jeho vědecké dílo, které se opírá o strukturalistickou tradici Pražské školy a o některé koncepty analytické filozofie, logiky a sémiotiky, vzbuzuje již více než půl století zájem mnoha odborníků z nejrůznějších vědních odvětví.

Slovník zasvätený literatúram malých pobaltských štátov - Litvy, Lotyšska (jazyky,ktoré patria k vetve indoeurópskych jazykov) a Estónska (z ugrofínskej jazykovej vetvy).

Kromě nejproslulejší Staigerovy knihy, Základních pojmů poetiky, výbor obsahuje autorovy programové studie a články, curyšský proslov s následným polemickým ohlasem i ukázky z korespondence a vzpomínek. Tři oddíly knihy dokládají Staigerův myšlenkový přínos ve třech nejdůležitějších, vzájemně se prolínajících oblastech: první je svědectvím Staigerova pokusu o vytvoření antropologicky fundované poetiky,

Rovněž druhý svazek edice Studie osobností brněnské lingvistiky, věnovaný pracím Zdenky Rusínové, přináší především důležité kratší stati, publikované v odborných časopisech a sbornících, které se nestaly přímým základem pro následný vznik monografií na dané téma. K nim však byl přiřazen text odlišného charakteru - je zde publikován dosud nevydaný habilitační spis s názvem Aspekty české substantivní

Kniha je určená všetkým študentom cudzích jazykov, ktorí majú v svojom programe prekladový seminár.

V osmém svazku edice Skrytá moderna chceme upozornit na literární historií opomíjený (1913). Nejvýznamnější skupinové vystoupení předválečné avantgardy se poměrně dlouho připravovalo, souběžně s přípravou byla organizována také skupinová čtení, doprovázená diskusemi navazujícími na velkou generační polemiku z roku 1912. Do plánovaného druhého ročníku almanachu se počítalo též se spoluprací absentujících