Příběhy ironicky laděných povídek vyrůstají ze situací, jejichž absurdnost a bizarnost si v každodenním shonu často ani neuvědomujeme. Autor tu se čtenářem hraje mnohoznačnou hru, když karikuje žánry, klišé i postavy masové kultury a mediálního světa vůbec.

Poľsko, 1944. Vlak spomalil a nakoniec sa s ohlušujúcim škrípaním bŕzd zastavil.

Fenomenální román o nezdolnosti a přežití od autorky Tatéra z Osvětimi Heather Morrisové. Uprostřed druhé světové války anglická hudebnice Norah Chambersová posadí svou osmiletou dceru Sally na loď vyplouvající ze Singapuru, aby ji ochránila před japonskou armádou nemilosrdně postupující Pacifikem.

Román předního slovinského autora Draga Jančara (*1948) vypráví příběh archiváře Janeze Lipnika, který se prostřednictvím historických svědectví vrací do vlastní minulosti i k traumatickým událostem moderní slovinské historie. Prvním spouštěčem těchto vzpomínek se stávají memoáry důstojníka a erotomana Aleksije Grgureviće, jehož mezinárodní donchuanská kariéra začala během druhé světové války ve S

Knihu vytvořili bratři Tomáš a Martin Welsovi jako dárek pro své rodiče k Vánocům roku 1938. Podařilo se jim zachytit každodenní život jejich rodiny v Praze na konci třicátých let 20. století.

O ostatních lidech nevím nic, zjistí Alice už jako malá. Celé dny se cítí osamělá, matka mizí do práce a babičku, která ji hlídá, nesnáší.

Kdo by neznal slavné ilustrace k Mikulášovým patáliím? Francouzský kreslíř Jean-Jacques Sempé není ale autorem pouze těchto ilustrací.

Osmnáctiletý Karl Ove přijímá místo učitele na základní škole v rybářské vesničce na severu Norska, aby se zde mohl věnovat vysněnému psaní. Tanec v temnotách, čtvrtý díl série Můj boj, přináší vzpomínky na rok strávený na odlehlém místě, kde vládnou nejen specifické mezilidské vztahy, ale v nebývalé míře i příroda.

Román vyšel poprvé v roce 1930 a čtenáři v postavě spisovatele Edwarda Driffielda záhy odhalili skutečného romanopisce Thomase Hardyho. Děj se odehrává od devadesátých let 19. století do konce dvacátých let století 20., kdy je vypravěč, rovněž spisovatel William Ashenden, požádán svým kolegou Alroyem Kearem o pomoc se sepsáním životopisu nedávno zesnulého Driffielda. Maugham byl vynikajícím pozorovatelem

Plující město je román s autobiografickým nádechem a je vyprávěn v první osobě. Mísí se v něm autorovy skutečné zážitky s fikcí.

Notoricky nezaměstnaný hrdina tohoto sžíravého románu s ledovým klidem rozebírá a vzápětí zahazuje do škarpy všechno, co se mu připlete do cesty. Neunikne nikdo: jeho partnerka (humanitární pracovnice), její kolega, její rodiče, nejbližší společný přítel (jehož náklonnost hraničí s intimním vztahem, ovšem pouze k ní), Habsburkové, bývalý spolužák (někdejší kriminálník, dnes úspěšný ekopěstitel), dokonce

Marie-Laure žije s otcom v Paríži neďaleko Národného prírodovedného múzea, kde otec pracuje ako kľučiar a zámočník. Ako šesťročná prichádza o zrak, a tak otec postaví dokonalú repliku štvrte, kde bývajú, aby sa dcéra naučila orientovať hmatom a trafila domov.

Výber z poviedok jedného z najvýznamnejších predstaviteľov ruskej prózy začiatku dvadsiateho storočia prináša nie povrchný ale hlboký ponor do vedomia a často i podvedomia hrdinov, do akoby neprebádaných zákutí ľudskej psychiky. Kuprin je majstrovský štylista, jeho poviedky pred vykreslením deja uprednostňujú zachytenie atmosféry vyžarovanej plasticky zobrazeným prostredím.

Román z prostredia chasidizmu od staršieho brata I. B. Singera.

Nevážne vážny román o živote dospievajúceho človeka, ktorý sa kvôli svojej sexuálnej orientácii ocitne v úloheoutsidera.

Kámen a bolest popisuje život slavného italského sochaře, malíře a architekta Michaela Buonarrotiho a také politickou a náboženskou atmosféru přelomu 15. a 16. století. Kromě italských renesančních osobností román vykresluje také dobové poměry v církvi, která je pevně spjata se šlechtou.

Jordan Radičkov (1929 – 2004) patrí k najvýraznejším postavám bulharskej literatúry dvadsiateho storočia. Jeho dielo bolo preložené do dvadsiatich šiestich jazykov.

Povídky a novely portugalského prozaika, dramatika a básníka Antónia Josého Branquinha da Fonseky (1905–1974), inspirované lidovými příběhy i moderní psychologickou prózou, zavádějí čtenáře na zaostalý portugalský venkov. Ten se v autorově podání proměňuje v scenérii prodchnutou středověkým duchem rytířství a kurtoazní lásky, příběhům však neschází ani nadčasový existenciální rozměr daný zápasem člověka

Umeleckohistorická štúdia pojednáva o problematike tradicionalizmu a moderného umenia konca 19. a vprvých desaťročiach 20. storočia.

Rothove reportáže z rokov 1919 až 1930 podávajú veľmi plastický obraz ruskej spoločnosti, kde možno nájsť takmer všetkých a všetko: boľševikov a starú buržoáziu, inteligenciu a mužikov, Leningrad, Moskvu a usadlosti na Kaukaze, popov, šejkov, šamanov i vyznavačov darvinizmu, ruské prostitútky, deti bez domova, emancipované ruské ženy, žobrákov i burlakov. Okrem iného sa autor predstavuje aj ako veľmi