“Odjakživa sa cítim takmer ako človek. Vždy som vedel, že sa odlišujem od ostatných psov.

Steve Stern je kritikou považován za mistra moderní židovské povídky, autora, který dokáže originálně zprostředkovat židovskou tradici i nesčetné příběhy s ní spojené. Vyučuje literaturu na Skidmore College v Saratoga Springs (New York). Ve svém psaní neskrývá vliv jidiš autorů, jako čtenář obdivuje Franze Kafku a skrze něj i Prahu (kde krátce pobýval). Napsal několik povídkových souborů, dále publikoval

Třetí román americké spisovatelky s hongkongskými kořeny se odehrává v současných Spojených státech po ničivé ekonomické krizi. Během ní postupně zavládly protičínské nálady, které vedly až k zavedení zákonů na ochranu amerických hodnot.

Dvě desetiletí čekali američtí i čeští čtenáři na pokračování příběhu otce Eliáše. Druhý díl, v němž drama vrcholí, se odehrává během pouhého jednoho týdne na omezené ploše palestinských autonomních území a státu Izrael.

Po získání doktorátu z biologie si Catherine Ravenová postavila malou chatu v odlehlém koutu Montany. Tou dobou žila v izolaci nejen fyzické, ale i citové.

Ludo, portugalská žena jménem Ludovica Fernandes, si jednoho dne postaví zeď oddělující její angolský byt od zbytku domu. Dále ale vyhlíží ze svého balkonu, sleduje každodenní události, naslouchá zvukům, pálí knihy, a především si příběhy zaznamenává.

Beth Harmonová se v osmi letech dostane do sirotčince. Není to harmonické prostředí, a malá Beth si najde dvě cesty k úniku: malé zelené pilulky, které děti dostávají „na uklidnění“, a ŠACHY.

Zweigův světově proslulý dramatický román nás zavede do zapadlého a nudného posádkového městečka staré monarchie, kde důstojníci tráví volný čas po kavárnách a vinárnách. Chudý poručík Hofmiller je jakousi náhodou pozván do místního zámku na „diner“ pro přátele a známé.

Strhujúci debut autorky svetového bestsellera Stehlík. Úprimná spoveď hlavného hrdinu Richarda Papena, ktorý sa v spomienkach vracia do svojich študentských rokov na malej vermontskej univerzite, kde našiel taký životný štýl, po akom vždy túžil - prenikne do skupiny bohatých a svetáckych študentov, ktorých si charizmatický profesor klasických jazykov vybral do svojho seminára.

Ásta, ktorej meno – ak si odmyslíme posledné písmeno – po islandsky znamená láska, sa narodí koncom päťdesiatych rokov mladému zaľúbenému páru, Sigvaldimu a Helge. Idyla rodinného života však netrvá dlho.

Příběh nového románu úspěšné dánské prozaičky začíná na opuštěné autobusové zastávce na jednom z dánských ostrovů, kam se nazdařbůh vydá hlavní hrdinka knihy, dvaačtyřicetiletá spisovatelka, v touze po místě, \"kde by si mohla pěkně poplakat\". Před blížící se vichřicí ji zachrání John a Půťa, svérázná dvojice místních obyvatel, nerozpakující se nejen přijmout ženu pod vlastní střechu, ale rovněž ji

Hořkoveselé povídky o tom, jak komplikovaný, nebezpečný a taky bláznivý může být všední den. Stačí se porozhlédnout.

Něžná je noc, Fitzgeraldův fascinující psychologický román o úskalí lásky a sebelásky patří spolu s jeho kultem opředenou impresionistickou novelou Velký Gatsby k vrcholům světové literatury. Dějově bohaté, čtivě a zábavně napsané dílo zalidněné pronikavě vykreslenými postavami vyniká zároveň jako hluboká sonda do nejzazších končin individuální lidské existence.

Sedmý svazek románu je posledním překladem, který stihl profesor Oldřich Král připravit k vydání. V předmluvě píše: „Překládat sedmou desítku kapitol Slivoně byl strhující zážitek.

„Krátkým“ románem Republika učenců z roku 1957 pokračuje nakladatelství Opus ve vydávání děl jednoho z nejpodivuhodnějších solitérů německé literatury Arno Schmidta (1914–1979). Pro čtenáře, kteří jeho tvorbu sledují, bude tento román nesporným překvapením, pro ty, kdož ho ještě nečetli, fascinujícím úvodem do jeho osobitého světa.

Rozsiahle prozaické dielo Kálmána Mikszátha (1847-1910) si nemožno predstaviť bez jeho „najuhorskejšieho“ a zároveň najvýznamnejšieho románu z roku 1908. Príbeh mladého Nostického s Marou Tóthovou sa začína pod Trenčianskym hradom flirtami fešáckeho jazdeckého poručíka.

Román Tereza filozof z roku 1748, za jehož autora je nejčastěji považován Boyer d’Argens, patří k nejznámějším a zároveň nejvíce pronásledovaným textům 18. století. Byl šířen ilegálně, přičemž důvodem nebyly jen jeho silně erotické pasáže, ale zejména „libertinství“ v původním slova smyslu, to jest ideje, které šířil – problematičnost křesťanské morálky, náboženství jako lidský výtvor apod.

Taras Prochasko (* 1968, Ivano - Frankivsk) je ukrajinský prozaik a esejista. Spolu s Jurijom Andruchovyčom patrí k jadru tzv. Stanislavovského fenoménu - živého umeleckého prostredia, ktoré sa v spisovateľovom rodnom meste (s historickým názvom Stanislavov) sformovalo koncom osemdesiatych rokov dvadsiateho storočia.

Román je do jisté míry poctou modle literárního modernismu, anglické spisovatelce V. Woolfové. První příběh je totiž střípkem ze života autorky v době její nemoci a líčí i její sebevraždu.

Život v New Yorku sa Cleo vymkol z rúk. Každý druhý večer trávi na párty, ale doposiaľ nikoho poriadne nespoznala. Čoskoro jej vypršia študentské víza a nemá peniaze ani na cigarety. Všetko sa zmení, keď stretne Franka. Mladá britská výtvarníčka a o dvadsať rokov starší muž z reklamky sa ocitnú v romániku, s ktorým nikto nedokáže držať krok. Po pár mesiacoch sa vezmú a popri komplikovanom vzťahu tejto