Soubor textů Úvahy o mýtu zahrnuje mýty starozákonní, řecké, středověké, novověké a současné, tj mýty počátku třetího milénia. Autor popisuje pojem mýtu, všímá si těch, které se tradují v literární, v divadelní, filmové a dnes už i internetové podobě: Stvoření světa, prvotní hřích, potopa, typicky české legendy, legendy nacionální, zrod mediálních hvězd, budování obrazu politiků… Jednotlivé pasáže

Antologie Čtení o Boženě němcové s podtitulem Hommage Boženě Němcové a jejím následovnicím je malým výborem z velmi rozsáhlé literatury o spisovatelce Boženě Němcové, rámovaným zhruba lety po její smrti a z druhé strany rokem 1945. Začíná velkým portrétem, jejž v roce 1870 Němcové věnovala Sofie Podlipská, a končí pracemi dvou mimořádných osobností – archeoložky a estetičky Růženy Vackové a filoložky

Zkoumání podstaty estetických prožitků v díle francouzského modernisty. Hledání ztraceného času Marcela Prousta představuje už sto let výzvu nejen pro badatele, ale především pro čtenáře, kterým je jeho extrémní rozsah často nezdolatelnou překážkou.

Kniha Josefa Hrdličky otevírá otázku, co je exilová poezie a zda představuje podobně významnou oblast jako milostná či přírodní lyrika. Složitý a proměnlivý fenomén exilu sleduje na příkladech literárních textů od antiky do současnosti a na pozadí historické poetiky exilu se zabývá českými básníky, kteří odešli ze své země po roce 1948 a výrazně se podíleli na literatuře psané v zahraničí.

Představímeli si dějiny lidstva jako jeden rok, dostavuje se v něm písmo (i čtení) až 20. prosince, od té doby se jich ale drží jako klíště. Publikace představuje, co všechno se na této kulturní prosincové párty událo, počínaje vynalezením písma a konče dobou digitální.

Rozsáhlá přehledová publikace Gabriely Veselé podává výklad dějin německé literatury v českých zemích od nejstarších dob do roku 1945. Sleduje postavení němčiny a češtiny v jednotlivých epochách, podrobně eviduje a hodnotí překlady německých literárních děl do češtiny, představuje životy a díla známých i zapomenutých německy píšících autorů, jejich dobovou recepci i ohlas v pozdějších generacích.

Konference uspořádané 15.–16. 11. 2018 Germanobohemistickým týmem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v.v.i. Konference se zaměřila na teoretickou a metodologickou problematiku psaní dějin vícero literárních kultur v různých jazycích, jež koexistovaly na území českých zemí. Součástí sborníku jsou příspěvky týkající se jak středověké slovesné produkce či exponovaného „dlouhého“ devatenáctého století

Kniha Mimochodom je zbierkou samostatných textov venovaných rôznorodým témam, ktoré však zároveň spája optika marginálií alebo mimochodnosti. Jednotlivé reflexie využívajú metódu marginálií v oboch významoch slova: sú poznámkami na okraji každodenných javov a zároveň sa venujú tým zdanlivo menej významným, alebo možno len menej nápadným a zdôrazňovaným témam.

Kniha Horizont komparace je dalším výsledkem česko-polské odborné spolupráce MałgorzatyKowalczyk (*1946), polonistky a didaktičky literatury, a Petra Posledního (*1945), literárního historika, teoretika, bohemisty a jedné z nejvýraznějších osobností české literárněvědné polonistiky. Přítomná publikace s výmluvným podtitulem Česko-polské literární sousedství 1945–2005 nabízí metodologicky i materiálově

Kniha přibližuje a kriticky interpretuje dílo Jana Huse prostřednictvím čtyř různě zaměřených oddílů. V prvním je zkoumáno dílo Jana Husa, ve druhém proces, odsouzení a upálení, ve třetím recepce, tedy druhý život, ve čtvrtém přijdou ke slovu různé interpretace.

Čtení o T. G. Masarykovi zahrnuje devětatřicet textů z období 1910–1938, kdy byly identifikovány důležité masarykovské otázky a výzvy. Podtitul Literatura – člověk – svět upozorňuje na komplexnost Masarykova estetického myšlení, na jeho mezioborovou souvztažnost.

Zborník obsahuje 21 štúdií z oblasti literárnej vedy, histórie, jazyka, filozofie a dejín umenia, ktoré sa zaoberajú nielen osobnosťou a dielom Ľudovíta Štúra, ale najmä rozličnými podobami utvárania generácie národného hnutia a širšie tiež otázkami slovenského národa a kultúry v 19. storočí. Publikácia vychádza z príspevkov, ktoré odzneli na rovnomennej medzinárodnej konferencii Ústavu slovenskej

Sloboda neuznáva novodobé \"mankurstvo\", prejavucúce sa najmä v účelom a zjednodušujúcom vzťahu k povahe nášho bytia za uplynulých štyridsať rokov. Pamäť samostatne uvažujúcich a originálnych ľudí sa zdá, našťastie, nezdeformovateľná.

Kniha soustřeďuje nejzdařilejší literárněkritické texty romanisty Jiřího Konůpka (1919 - 1968) týkající se francouzské literatury a českému čtenáři představuje tu její část, která patří k nejzajímavějším. K té v první řadě patří zakladatelé francouzského písemnictví (Marie de France a Chrétien de Troyes), většina textů je ale zaměřena na moderní literaturu 19. a zejména 20. století.

Literárne príspevky tejto knihy, pôvodne publikované v rozličných printových a v menšej miere i elektronických médiách, by chceli byť výrazom interpretačnej lektúry rôznorodých umeleckých i teoretických prác z našej a inonárodnej literatúry. V zásade afirmatívny prístup k jednotlivým dielam vyplýva z princípu selekcie, ktorá už v samom akte výberu obsahuje kritické selekcie, ktorá už v samom akte výberu

Čechovova tvorba a jeho početné listy nám umožňujú len letmé a protirečivé nahliadnutia do jeho vnútorného sveta a skúsenosti. Mnohí jeho životopisci sa na základe zachovaných zdrojov pokúsili vykresliť život svätca – človeka, ktorý sa v živote, skrátenom chronickou chorobou, vlastnými silami prepracoval zo dna až na vrchol, ktorý sa stal lekárom a staral sa o utláčaných, ktorý sa preslávil ako popredný

Matěj Lukšů (1868-1931) patřil bezesporu k nejbližším přátelům Otokara Březiny (1868-1929). Jejich vztah trval od studentských let do smrti velkého symbolistického básníka. Za tu dobu přerostly jejich kontakty ve výsostné přátelství, v němž byl Lukšů Březinovi nejen společníkem, ale též rádcem a pomocníkem a nakonec, spolu s Emanuelem Chalupným, také básníkovým dědicem a vykonavatelem závěti.

Prvou část knihy tvoří čtyři studie, v nichž může čtenář sledovat autorův výklad poutě díla Karla HynkaMáchy českým literárním světem se zvláštním důrazem na léta 1836-1858. P. Vašák se v nich věnuje i způsobu a proměnám recepce básníkova díla, vzniku a vývoji máchovské symboliky a podrobně pak zde rozkrývá i vliv dobové recepce Máchovy tvorby na proces geneze literárního programu skupiny májovců.

Úvod do srovnávací literární vědy, jejíž první vydání Entre lo uno y lo diverso je z roku 1985. Upravená verze této knihy, vydaná v roce 2005, byla oceněna Mezinárodní cenou za esej „Caballera Bonalda“. Claudio Guillén (1924–2007) se věnoval srovnávacímu studiu literatury od padesátých let a stal se jednou z největších osobností evropské a americké komparatistiky.

Prvý oficiálny životopis kolumbijského spisovateľa. Jej autor na ňom pracoval 15 rokov a rozprával sa s približne tristo ľuďmi . S Márquezovou matkou, manželkou, deťmi a priateľmi.