Oberwachtmeister Benedikt Peter (1785–1863) patří k těm účastníkům napoleonských válek, o nichž máme k dispozici jen značně neúplné informace a z velké části jsme odkázáni na to, co o sobě napsal on sám. Příběh nadstrážmistra Benedikta Petera je velice osobní, vůbec ne rozmarný a málokdy sledující velkolepé souvislosti, přesto je ale hluboce pravdivý, až působí jako zpověď.

Neúnavný badatel a výjimečný autor literatury faktu Karel Pacner text rozsáhlého diptychu, ve kterém podává strhující obraz světové špionáže od počátku 20. století do dneška, do poslední chvíle aktualizoval. Především na základě nově zjištěných skutečností z tajných archivů.

Druhý, závěrečný díl (1916–1918) rozsáhlého, strhujícího vyprávění o životě, bojích i umírání příslušníků německého Císařského námořnictva za Světové války se opět věnuje všem nejvýznamnějším událostem na Severním moři, mnoha akcím u-bootů. Dlouho pobudeme v bitvě u Skagerraku v r. 1916; ale tentokrát nás kniha zavede i na palubu Jeho Veličenstva Pomocného křižníku WOLF, jenž na své bojové misi dorazí

Obrazová publikace vydaná ke stejnojmenné výstavě v Náprstkově muzeu se věnuje ozbrojeným střetnutím, tak jak se odehrávala v různých částech světa a v různých historických obdobích. Cílem je pochopit, co válka znamenala jak pro samotné účastníky, tak pro ty, které zasahovala nepřímo.

Po divokých válečných zážitcích se vojáci československých legií konečně začali během roku 1919 vracet do vlasti, a sice na palubách zaoceánských lodích cestou kolem celého světa. Kniha popisuje každodennost těchto plaveb, na základě deníků a pamětí vykresluje psychické rozpoložení vojáků, návštěvy exotických přístavů, neobvyklé kratochvíle včetně lovu žraloků a zmiňuje také jeden zajímavý transport

Třicetiletá válka byla událostí, která v letech 1618–1648 zasáhla velkou část evropského kontinentu a která si vyžádala i bezpočet životů. Do rozjitřeného a zpustošeného německého prostředí také zasáhlo vojsko švédského krále Gustava II.

Války jsou tragédií dějin, k historii však neodmyslitelně patří... A v moderních válkách hrála vždycky svou roli špionáž a ve dvou světových tím spíš, vždyť šlo o osud mnoha zemí a vlastně i celé planety. Do bojů na frontách šly miliony mužů v uniformách, zatímco žen, které oblékly stejnokroj, bylo nesrovnatelně míň, jenže ve špionážním přítmí to už tak jednoznačné nebylo.

Už odedávna docházelo k pokusům o válečné využití chemických látek. Ale skutečná chemická válka se zrodila až při legendárním chlorovém útoku, který podnikli Němci za první světové války u belgické obce Yprés 22. dubna 1915.

Hlavním úkolem stíhací složky sovětské PVO bylo záchytné stíhání a ničení nepřátelských letadel a nepilotovaných vzdušných prostředků. Prvními proudovými stíhacími letadly ve výzbroji PVO byly MIGy-15 a MIGy-17; postupně přicházely také specializované záchytné stíhačky pro každé počasí: MIG-17PF a MIG-17PFU.

Vědecko-technický pokrok v 19. století uvedl na scénu dva převratné vynálezy: železnici a telegraf, které způsobily komunikační revoluci nejen samy o sobě, ale i tím, že modernizovaly po staletí zavedenou instituci pošty. Svůj poměr k nim musela začít definovat rovněž c. (a) k. armáda.

Pro zájemce o nejmodernější, vysoce specializované zbraně, u nichž je uplatněna nejmodernější technologie, pro laika mnohdy nepředstavitelná, bude četba této knihy nesporně zážitkem. Rozhodně není nezáživným výčtem položek ve stylu \"co kdo používá\", tedy něčím na způsob prodejního katalogu, ale je zaměřena na celkové zhodnocení ručních palných zbraní užívaných jednotkami speciálních sil především

Tato unikátní kniha vypráví příběh československého pilota 312. perutě R.A.F. Otty Hanzlíčka (1911–1940), který se nikdy nesmířil s obsazením své vlasti a byl ochoten odejít do neznáma, aby se nepříteli postavil tam, kde to uměl nejlépe – na nebi – jako pilot stíhacích letounů. Při své válečné cestě poznal Polsko, Francii, exotickou Afriku i Anglii.

Závěrečný díl trilogie o alžírském konfliktu z let 1954-1962 přibližuje nejrozsáhlejší francouzskou vojenskou ofenzívu proti alžírským mudžáhedínům, tajemství francouzského jaderného programu a testů atomových bomb na Sahaře, pozadí generálského puče v roce 1961, vznik Organizace tajné armády (OAS) a nebo zapomenutou epizodu, kdy byl nad Alžírskem málem sestřelen Leonid Brežněv.

Jezdecký důstojník Karl Johann von Grueber strávil čtrnáct let ve válkách s napoleonskou Francií a jako rakouský kyrysník se účastnil bitev u Hohenlinden, Ulmu, Štoků, Aspern i Wagramu. Po boku Francouzů bojoval roku 1812 v Rusku a v další válce proti nim došel jako bavorský švališer roku 1814 do Paříže.

Günter K. Koschorrek nebyl vojevůdcem, ani vědcem nebo historikem. Válkuprožíval jinak než ti ve štábech nebo na velitelských stanovištích.

Autobiografický příběh japonského vojáka, který nechtěl uvěřit, že druhá světová válka už skončila. Rozkazy z roku 1944 beze změny plnil až do roku 1974! Druhá světová válka skončila, avšak na malém filipínském ostrůvku dál bojuje japonský voják Hiró Onoda s chimérou vlastních chybných představ.

Strhující líčení letecké ofenzívy Spojenců za 2. světové války v Evropě, zejména na území Velkoněmecké říše. Bez masivního nasazení US Air Forces by Spojenci nikdy nedosáhli vzdušné převahy na západní frontě a celkového vítězství.

Nepředkládá žádnou další syntézu a nezaměřujese ani na některé konkrétní tažení či dokonce osobu významného vojevůdce. Místo toho se soustředil na tematické problémy respektive na proces jejich řešení a osobnosti „řešitelů“. Těžištěm jeho zájmu se přitom stala střední fáze konfliktu, vymezená zhrubaobdobím od konce roku 1942 do vrcholícího léta roku 1944.

Hlavními tématy česko-anglické publikace jsou sledovací útvary Statní bezpečnosti a fotografie historických osobnosti, významných událostí a míst, které v období komunistického režimu pořídili jejich pracovnici. Přiblíženy jsou například sledovací akce tajné policie proti Václavu Havlovi, Pavlu Kohoutovi, Janu Patočkovi, Františku kardinálu Tomáškovi, Františku Krieglovi, Janu Werichovi či západním

Roku 1793 dostal dělostřelecký důstojník, který se tehdy ještě psal jako Napoleone Buonaparte, poprvé příležitost ukázat svůj talent a při obléhání Toulonu si vysloužil první generálské epolety. O tři roky později stanul, už jako Napoleon Bonaparte, v čele Italské armády, nejubožejší ze všech vojsk republiky, a vedl ji od vítězství k vítězství.