The Paris Review, jeden z najvýznamnejších literárnych časopisov na svete, publikuje už od päťdesiatych rokov rozsiahle a precízne rozhovory s poprednými autormi a autorkami. Za takmer sedemdesiat rokov jeho existencie ich vyšlo niekoľko stoviek a len veľmi ťažko nájdete významného spisovateľa, ktorý by mu rozhovor neposkytol.

V dubnu 2021 se ve vinohradském studiu poprvé sešli dva staří známí: předseda Kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a novinář Jindřich Šídlo. Jejich společný podcast neměl zpočátku větší ambice než překlenout covidové období do chvíle, než se Paměť národa bude moci vrátit ke svým pravidelným besedám a přednáškám po celé zemi.

Rozhovor zkušeného novináře a spisovatele Jaroslava Veise s profesorem MUDr. Michalem Andělem, vedený obecnými i privátními otázkami a strukturovaný převážně chronologicky, zaznamenává hlavní období lékařova osobního zrání a profesního života. Ten se dotýká dění padesátých a šedesátých let či normalizačního období, atmosféry a postupů pro tehdejší dobu typických.

„Richard Stanke je herec. Na Slovensku je veľa hercov.

Bývalý vězeň. Sprejer.

Všetko o mojom otcovi (2014) je úspešná kniha rodinne ladených rozhovorov Milana Lasicu s dcérou Hanou. Po ôsmich rokoch prichádza jej druhé vydanie, upravené a obohatené o nové, dosiaľ nezverejnené odpovede, fotografie, jedinečné dokumenty a ukážky scenárov či literárnej tvorby.

Keď sa Pavol Čekan vrátil na Slovensko, bol plný energie, a bol presvedčený, že veci možno meniť. Odvtedy ale prešli 4 roky.

Kde zůstaly ženy? napadlo Aleše Palána během příprav jednoho z budoucích knižních projektů s muži, kteří zvolili útěk jako formu osvobození od okolního světa, aby si mohli stvořit ten vlastní. Copak ženy neutíkají?

Rozhovor s dejinami odkrýva život jedného z našich najznámejších historikov Ivana Kamenca. V rozhovore s Miroslavom Michelom prevedie čitateľa chodbami Historického ústavu SAV, odhalí radosti aj strasti historikovho remesla a nahliadne do zákulisia rozdvojeného dejepisectva.

Pomyslná tečka za oslavami velkého výročí a mnoho otazníků a vykřičníků do budoucnosti! Vybudovali jsme funkční stát? Kde je hranice mezi vlastenectvím a nacionalismem?

Václav Malý se většině z nás propojuje s rokem 1989, s jeho první otevřenou modlitbou na rozlehlé Letenské pláni a s naprosto nekompromisními postoji v době totality. Jenže v poslední době jako by o něm bylo slyšet méně.

Intímne rozhovory o Bohu cez Luthera, ale aj o duchovnom svete známych osobností. S Milanom Lasicom, Ľubomírom Feldekom, Kamilom Peterajom, Petrom Jarošom, Milanom Kňažkom a ďalšími sa zhovára Ivana Havranová.

Jak může přežít řeholnice v pasťáku? Jak se ošetřuje prezident?

Vlčice, tak se v Anglii přezdívá sedmi královnám, jež vládly od XII. století až po éru Tudorovců, která začala na konci XV. století. Tyto panovnice vynikaly velkou inteligencí, měly vnitřní mužskou sílu, vyvolávaly divoké reakce.

Autorka mnohých rozhovorov so známymi osobnosťami v tejto knihe spomína na posledné stretnutia s viacerými z nich. \"Som však vďačná za to, že si na mnohé posledné stretnutia s priateľmi veľmi presne pamätám a nezabudla som z nich nič.

Kniha přináší výbor z rozhovorů publikovaných v Revolver Revue, případně Kritické Příloze RR od samizdatových počátků do současnosti. Zpovídaní různých generací, původů, osudů, zkušeností i profesního zaměření se tu ocitají v blízkých, ale také nečekaných a překvapivých sousedstvích a souvislostech.

Ivan Havel chodil za svým bratrem Václavem o dva kroky pozadu, sourozenci Jana Zajíce měli zakázáno na vysoké škole vynikat, Helena Landovská se kvůli bratrovi Pavlovi stala tajnou bytnou disentu a Hana Hnátová posílala bratrovi Arnoštu Lustigovi do emigrace jeden pár polobotek ve dvou balíčcích. Zdenu Mašínovou vláčeli po útěku jejích bratrů k výslechům po schodech se zavázanýma očima, nadějnou tenistku

V červenci 2007 Městský soud v Praze očistil po třinácti letech v plném rozsahu Dr. Uzunoglu v kauze se zřetelným politicko-ekonomicko-policejním pozadím. Knižní rozhovor Petra Žantovského s Yektou Uzunoglu, dokončený na podzim 2007, je strhující, zároveň však i tristní a šokující výpovědí o tom, kde se nachází česká společnost téměř dvacet let po sametové revoluci a jaké bylo pozadí naší polistopadové

Kniha rozhovorů s politickou vězeňkyní padesátých let Alexandrou Součkovou Kovářovou přibližuje její život za protektorátu, po válce i po únoru 1948, okupaci Československa roku 1968 a normalizaci, především však evokuje dobu, kdy byla jako devatenáctiletá v druhé půlce padesátých let 20. století uvězněna spolu s matkou a dalšími členy „odbojové skupiny“ za špionážní činnost a vlastizradu. Její statečnost,

Přes ploty je velmi nezvyklá kniha dialogů. Jejími autory jsou dva lidé, kteří jsou od sebe vzdáleni tak, jak jen je možné si to v dnešní době a společnosti představit.