Jednáme, nebo chtě nechtě (také) přihlížíme tomu, co se (nám) děje? Můžeme svůj život plně sdílet s druhými? A jsme-li herci na jevišti světa, kdo nám píše scénář? Takové otázky se vynořují v souvislosti s Kierkegaardovou recepcí Antigony. Dánský myslitel opakovaně promýšlel některé motivy Sofoklovy tragédie a dále je rozvíjel. Nejvýznamnějším příspěvkem je esej Reflex tragična antického v tragičnu

Osmnáct století nás dělí od gnostiků. Osmnáct století naplněných válkami, inkvizičními tribunály a hranicemi dostatečně ospravedlňuje hluboké podezření, které gnostici chovali ke světu a jeho obyvatelům. Máme-li co nejjednodušeji shrnout základní postoj gnostiků, řekněme, že zkaženost podle nich poskvrnila celé stvoření, odcizila člověku vlastní tělo, ducha i duši a zároveň ho zbavila vědomí nutného

Texty, které Jiří Pechar připravil pro knižní vydání pod názvem Člověk a pravda, jsou eseje pohybující se na pomezí literární vědy a filosofických úvah. I když byly tyto texty napsány ve většině případů už v sedmdesátých letech minulého století (do knihy budou zařazeny i nové nebo upravené texty), jde stále o aktuální témata, která jsou dnes možná mnohem více frekventovaná než v uplynulých dvaceti

Historik Jindřich Charouz předkládá veřejnosti životopis olomouckého arcibiskupa Josefa Matochy. Ukazuje jeho skryté talenty, seznamuje nás s jeho veřejným působením a přesvědčivě odhaluje, jak obstál během své jedenáctileté internace.

Antonin Gadal, poslední strážce katárských mystérií, v knize poodkrývá stezku hermeticko-křesťanského zasvěcení jihofrancouzských katarů z 12. a 13. století a popisuje historické pozadí, které vedlo k rozkvětu a smutnému zániku tohoto hnutí. Poukazuje na nepřetržitou tradici od egyptských mystérií, přes skupiny manichejských, bogomilů, katárů, přes renesanční neoplatonismus a rosenkruciánství 17. a

Rawls vychádza z toho, že ,,národy\" (peoples) a nie štáty sú základnou jednotkou skúmania. Podľa neho skupiny národov,ktoré tvoria štáty, majú sledovať princípy, ktoré rozpracoval v známom diele Teória spravodlivosti.

Předlohou knihy byla dvě díla Jana Amose Komenského. Labyrint světa a ráj srdce je dílo Komenského, patřící k jeho nejčtenějším a nejznámějším filozofickým pracím.

Jean-Luc Nancy (*1940) patří mezi nejvýznamnější současné francouzské filosofy. Jeho stěžejní titul, vydaný poprvé v 80. letech, se snaží pojmenovat a obhájit původní význam pojmu, z něhož se v moderní společnosti stal jen svazek mezi na sobě nezávislými jedinci. V titulním eseji rozvíjí své úvahy v polemice s Georgem Bataillem a Martinem Heideggerem, v dalších textech se věnuje například konstitutivnímu

Co je to performativní filosofie a jakými tématy se zabývá? Jak souvisí filosofické myšlení s divadelní tvorbou?

Francúzsky filozof a spisovateľ Fabrice Midal sa svojimi knihami pokúša poskytnúť západnému človeku živú a konkrétnu odpoveď na dichotómie, ktoré ho uväzňujú: materiálne vs. spirituálne, vnútorné vs. vonkajšie ap. V tomto zámere mu pomáha rozsiahle filozofické vzdelanie, vďaka ktorému môže čerpať jednak zo západnej kultúrnej tradície (v predkladanej knihe sú to hlavne Nietzsche a Rilke), ako aj z východných

Filosofické eseje jsou souhrnem příležitostných úvah, které vznikaly v průběhu deseti let. Rozličná témata těchto úvah spojuje základní filosofické východisko autora, jež lze postihnout tvrzením, že žijeme v době, jejíž zvláštnost je především v tom, že přestává rozumět sama sobě.

Cílem knihy je podat podrobný rozbor Platónova pojetí uměřenosti. Byl to právě Platón, kdo se jako první významným způsobem zasadil o vyhraněně filosofické uchopení tohoto pojmu, který se stal později klíčovým pro křesťanské, a tedy evropské pojetí morálky.

Predkladaná publikácia sa zaoberá otázkou, čím všetkým , a či vôbec, môže filozofia, a zvlášť filozofická antropológia, prispieť k poznaniu človeka a kde naopak musela v riešení uvedenej otázky prenechať iniciatívu konkurenčným diskurzom. Cieľom autora bolo vrátiť filozofickej antropológiijej predošlý lesk a opätovne ju ustáliť v určitých filozoficky relevantných hraniciach.

Cílem knihy je uvést čtenáře do problematiky lidstva a nastínit situaci, ve které se jako lidstvo nyní nacházíme. Jezde nastíněno mnoho skutečností spojených s evolucí a osudem nás lidí a naší planety Země.

První dílo francouzské filosofky, teoložky a odborářky představuje sborník zdánlivě neuspořádaných úvah, myšlenek a aforismů, které však tvoří promyšlený celek, tematicky rozdělený do 39 oddílů, jejichž základními stavebními kameny jsou zlo, láska, prázdnota, oproštění, vůle, Bůh, ateismus, krása, spravedlnost, smysl života. Formulace se vyznačují přímostí, provázaností, až obsesivní \"wittgensteinovskou\"

Tretí zväzok Patočkových zobraných spisov. Súbor statí k problematike postavenia človeka vo svete a v dejinách, prednášky, semináre a zlomky k problému Európy a dejín z posledného obdobia Patočkovho života.

Publikace zahrne část dosud nepublikovaného spisu Bohuslava Brouka, na němž autor, významný představitel kulturního života třicátých a čtyricátých let, pracoval v letech 1954–1958 a který zamýšlel předložit jako habilitační práci. V textu se zabývá svým svébytným a provokativním způsobem navýsost aktuálním tématům svobody, filosofie a demokracie.

Sborník vybraných článků, úvah a esejů představuje čtenářům Erazima Koháka ne jen jako filosofa, jak ho znají z prací jako Domov a dálava, Zelená svatozář, Jan Patočka: filosofický životopis a dalších, nýbrž jako komentátora věcí politických i kulturních. Úvodní esej \'Kdo jsme?

Citace a narážky na tento etický traktát najdeme v Číně na každém kroku. Všichni jej znali nazpaměť, však také patří mezi posvátné čtyři knihy. Konfuciánci považovali Velké učení za klíč ke Konfuciovu odkazu. Spolu s Doktrínou středu tvoří jakousi čínskou listinu lidských úvazků a mravních principů. Bohatě komentovaný překlad Oldřicha Krále.

Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“. Jiří Michálek, znalec zejména pozdního Heideggerova díla, ve třech přednáškách z let 2010–2014 tyto rozdíly jasným a precizním způsobem osvětluje. Postupně se věnuje