Další prozaický text spisovatelky a nakladatelské redaktorky Magdaleny Wagnerové (* 1960) je a není podobný těm předchozím. Vytříbeností jazyka, stylistickou kulturou a neúnavným hledáním nevšedních slovních asociačních a variačních vazeb, které často vybočují z běžných mantinelů současného českého jazyka, text \"Krajina nedělní\" navazuje na své předchůzce, zejména román \"Papíří\" anebo v menší míře

Prostá žena a vlivný muž, Popelka a princ kolik klišé příběhů na toto téma už bylo zpracováno. Náš příběh je ale jiný; jeho strhující děj vás chytí pod krkem a nepustí, takže noc bude krátká. Román vás překvapí neotřelými postřehy, gradací příběhu a šokujícími zvraty. Není to typická love-story; po jejím přečtení možná zůstanete stát, sedět či ležet bez dechu. Autor čerpá i z vlastních životních, novinářských

Mimořádně zdařilý román odehrávající se v druhé polovině osmdesátých let, oceňovaný kritikou i čtenáři, je rozsáhlým psychologizujícím náhledem do života tehdejší společnosti skrze osudy tří hlavních hrdinů: uznávaného grafika Hynka, který se snaží vytvořit své životní dílo, jeho ženy Dany, jež se po autonehodě ocitá na vozíku a svého muže opouští, a její obětavé sestry Soni, neschopné navázat partnerský

Vynikající česká herečka Marie Tomášová, která vtiskla tvář českému divadlu šedesátých let na prknech Národního divadla a Divadla za branou, aby po celých dalších dvacet let nesměla z politických důvodů vstoupit na prkna českých divadel, napsala knihu, která není jen vzpomínáním na dobu minulou, ale svébytným prozaickým textem. Manželka režiséra Otomara Krejči ve své knize prokazuje mimořádný cit pro

Verona se na rodičovské dovolené cítila osaměle a nebyla jediná. Přihlásila se do diskuzního klubu na internetu a zjistila, že podobný problém tu řeší i další ženy. Každá v jiném věku, v trochu jiné životní situaci, každá se svým příběhem a každá s touhou dělit se o své pocity s ostatními. Veronu osudy devíti kamarádek tak zaujaly, že se je rozhodla převyprávět a možná tím vyřešit i příběh vlastní.

Po knihách povídek O času a ohni a Zase zvednout hlavu přichází liberecký spisovatel Otto Hejnic tentokrát s románem. V něm opouští své dosud tak časté hrdiny ženoucí se za nesmyslnými cíli a soustřeďuje se na dvojici kamarádů-loserů, kteří zůstali na ocet. Těmito protagonisty jsou hezoun Petr, zvaný Sifon, synek z česko-německého manželství, a věčně usměvavý Venda, opožděný plod pozdní lásky. Jejich

Román o lásce a důvěře životního partnera, které se získávají celá léta, ale ztratit je může člověk během jediného dne. Charizmatický houslař Zbyšek a jeho žena Viola projdou důkladným testem osobnosti od chvíle, kdy se ze zdánlivě nevinných příčin začne jejich vztah rozpadat a oni se pod tlakem anonymních dopisů dostanou do vleklé manželské krize. Viola si neuváženě zaflirtovala s neomaleným sukničkářem

V autobiografické próze popisuje básník, meteorolog a tulák Roman Szpuk své výpravy do lesů Šumavy. Vydává se na bouří bičovanou rozhlednu na vrcholu Boubína, na zimní přechod Basumského hřebene nebo za říjícími jeleny. Potkává se s lidmi z okraje společnosti, často však s vnitřním bohatsvím. Deníky prokládá krátkými básněmi – haiku a doplňuje je fotografiemi, pořízenými vlastnoručně vyrobenou camerou

„Příběh knihy Paní domu se odehrává hlavně v Anglii na prahu 20. století, kdy dámy ze střední vrstvy v tradičně konzervativní společnosti usilovaly nejen o zajištění větších práv pro ženy, ale zcela revolučně i pro uznání lesbické lásky. Protagonistkou tohoto tažení je známá spisovatelka, zvaná Paní domu, která s podporou své společnice, vypravěčky celého příběhu, celé to tažení vede – i když jen k

Profesor MUDr. Antonín Doležal, DrSc., je známý svými pracemi z porodnictví, klinické fyziologie, antropologie, filologie. Po desítky let se zabýval dějinami lékařství, což využil ve svém románu, který nás zavádí do Francie 18. století, kde bylo centrum vznikajícího vědeckého porodnictví. Porodníci v tehdejší Evropě vytvořili svoji republiku vzdělanců, kde se vzájemně osobně znali, navštěvovali, diskutovali,

Na Šumavu, do Itálie, Kalifornie nebo na Warnemünde. Autem, vlakem, lodí nebo letadlem. S rodinou, čerstvou známostí, zaměstnavateli, ale i sama, jen tak s batohem. Míst, kam se vydat na dovolenou, způsobů, jak se tam dost, a možností, s kým onen čas strávit, je skoro nepřeberně. Co ale mají společného hrdinové povídek deseti soudobých českých autorů, je fakt, že si svůj výlet představovali úplně jinak,

Karel Čapek (1890-1938) patří mezi těch několik literárních velikánů, jejichž díla nic neztratila ze své čtivosti ani tři čtvrtě století po té, co byla napsána. Ze všech jeho románů, próz i skvělých fejetonů patří Povídky z první a druhé kapsy k tomu nejlepšímu. Povětšinou detektivní příběhy, jejichž hrdiny jsou policejní komisaři, agenti, strážníci, četníci, ale také sňatkoví podvodníci, zločinci

Etel bylo deset, když do jejího života vtrhla válka. Netušila, že se právě stala úhlavním nepřítelem člověka, který hlásal cosi o čistotě rasy. Netušila, že i ona by měla být zodpovědná za všechno špatné, co se ve světě dělo, a že by za to měla zaplatit cenu nejvyšší. Etel však přežila – přežila Osvětim, Dachau i čtrnáctidenní pochod smrti. Přežila, protože měla to, co bylo základem přežití: štěstí.

Ve třech povídkách a jedné novele zažívají hrdinové události, které je vrhají do situací, v nichž nenacházejí řešení. V napjaté atmosféře souběhu okolností sledujeme jejich boj o nalezení aspoň nějakého východiska.

Flying foxes je niternou, lehce ironickou zpovědí mladé ženy, která se po zhroucení osobního i profesního života pokouší nalézt ztracenou rovnováhu. Děj novely se odehrává na trase Toronto - Praha - Sydney. Když létající lišky, jak se říká australským netopýrům, v hejnech vzlétnou nad Sydney, zdá se, že na svých křídlech přináší první odstíny noci… Kdysi úspěšná, emancipovaná Karin, která do Austrálie

Markéta miluje sny. Poskytují jí možnost úniku od každodenních problémů, kterých nemá právě málo. Jenže jednoho dne zjistí, že se nemůže probudit. Navíc si nedokáže vybavit nic ze svého opravdového života. Zjistí, proč je ztracena ve snu? Podaří se jí uniknout děsivé Noční můře, která ji pronásleduje? A probudí se někdy? Rozhodnete o tom právě vy. Vydejte se s Markétou na její cestu sny a svými rozhodnutími

Komenského alegorické zobrazení marnivosti světského světa je stále živé a aktuální. Edice vychází z posledního vydání, k němuž došlo ještě za autorova života (Amsterodam 1663). Původní komentáře Jaroslava Kolára aktualizoval přední komeniolog Tomáš Havelka. Obsahují vysvětlivky k textu a překlady dnes již neznámých a zapomenutých výrazů starší češtiny.

Modrá barva duhy - kniha zachycuje autentické životní osudy tří generací obyvatelů hlučínského Slezska v podmínkách stále se měnících národnostních a politických poměrů v době světových válek i srpnové okupace naší země až do 70. let 20. století. Na pozadí těchto událostí a pod jejich vlivem pak podává svědectví o skutečných příbězích jednotlivců i celých rodin, o jejich láskách, umírání i složitých

Svazek obsahuje tři prózy významného spisovatele, publicisty, esejisty a literárního historika Karla Sabiny (1813-1877), totiž román o maršálovi Rudolfa II. Ruesswurm (1866), povídku Osudná kniha (1862) a novelu Hyacint (1862). Jejich spojnicí je především téma - ve všech případech se jedná o historické prózy, které se odehrávají v Čechách na přelomu 16. a 17. století. Spojuje je ale také fakt, že

Zlatý věk je fantastický cestopis, ve kterém moderní Gulliver píše knihu o civilizaci na malém ostrově v Atlantiku. Ostrované na první pohled nedělají nic jiného, než sedí a pozorují svět, jeho světla a šumy. Ostrov postupně absorboval předchozí vlny dobyvatelů a z původních kultur zůstaly pouze torza velmi vzdálená svému původu. V místech, kde obyčejně očekáváme upevňování obecných hodnot a zásad,