Druhý svazek edice deníkových zápisků české spisovatelky a libretistky Marie Červinkové-Riegrové (1854–1895), dcery českého politika Františka Ladislava Riegra. Celá edice bude mít 4 svazky a bude obsahovat zápisky z let (1880–1891).

Fascinující život hraběnky Nory Kinské Hraběnka Nora Kinská, narozená roku 1888, vyrůstala v Čechách a byla vychovávána zcela v duchu tradic c. k. vysoké aristokracie. Rodina očekávala, že Nora přijme ve společnosti své řádné místo, avšak mladá dáma se vyvíjela podle vlastních představ o svém budoucím životě. Uprostřed první světové války se hraběnka Nora Kinská vydala na cestu na Sibiř, aby pomáhala

Když americký editor Hugo Gernsback začal v dubnu 1926 v New Yorku vydávat měsíčník Amazing Stories, vůbec první časopis věnovaný nově vznikajícímu žánru science fiction, v prvních devíti číslech mu nezbylo než reprintovat dříve vydané práce klasiků Julese Vernea, H. G. Wellse a Edgara Allana Poea. Teprve v následujících letech se na stránkách magazínu objevila čtenářům nová jména.

Jak těžké bylo uniknout ze stereotypů, předsudků i dramatických zkušeností romské komunity na pražském Žižkově devadesátých let? Skutečná cesta ven je reálný příběh novináře Patrika Bangy, který popisuje, jak se dostal z romské čtvrti až mezi novináře předních českých médií.

V populárním seriálu ztvárnil roli učitele dějepisu, který se bizarní shodou okolností stal prezidentem Ukrajiny. V reálném životě se jím skutečně stal – a když přišla ruská invaze, dokázal sjednotit vlastní národ i desítky dalších států.

Autor knihy Salizan Takisvilainan vydává své záznamy z terénního výzkumu a života nosiče. Čtenáře ve své práci zavádí na místa, která jsou málo známá a romantická i pro obyvatele Tchaj-wanu.

Trumpetista Lex van Weren dokázal přežít Osvětim a současně pomoci jiným díky své jedinečné pozici v „táborovém orchestru“. Stal se očitým svědkem toho, jak válka deformuje člověka. Lex van Weren byl jedním z velkých trumpetistů minulého století.

Příběh jedné z posledních žijících pamětnic Osvětimi, která po válce odešla do Velké Británie, kde absolvovala psychoterapeutický výcvik u Anny Freudové a celý profesní život se věnovala dětské psychiatrii. Kniha postupuje chronologicky od Lydiina dětství stráveného v předválečné Ostravě přes neúspěšný pokus o útěk do Polska, pobyt v Terezíně, v koncentračním táboře Osvětim, osvobození a odchod do

Když byl Napoleon po bitvě u Waterloo v roce 1815 internován na vzdáleném ostrově Svatá Helena, doprovázel ho mimo jiné věrný hrabě de Las Cases. Po celou dobu svého pobytu na ostrově zaznamenával do deníku Napoleonovy vzpomínky, úvahy a myšlenky.

Francouzský autor ve svém díle přibližuje čtenářům komplikovanou osobnost světoznámého českého a francouzského romanopisce. Popis jeho neméně spletité umělecké, intelektuální, politické i literární pouti Jean-Dominique Brierre zasadil do kontextu československých dějin, rámovaného lety 1948 (únorový puč) a 1989 (sametová revoluce). Čerpal přitom ze zápisků, rozhovorů a doposud nezveřejněných svědectví,

Jako pražská Němka patří Barbara Coudenhove-Kalergi k těm, kteří byli po konci 2. světové války vyhnáni ze svého domovského města. Když byla rodina v roce 1945 pěšky a bez ničeho poslána směrem k německým hranicím, zhodnotil její otec situaci se šlechtickým stoicismem: „Dějiny zavály rodinu kdysi dávno do Čech a teď ji prostě zase odvanou pryč.“ Ve svém životním bilancování udržuje velká dáma rakouské

Zmrzačený veterán druhé světové války přichází s nejmladším synem na matčin hrob. Syn si znenadání povšimne, že otci kane po tváři slza, a svět se mu obrátí vzhůru nohama.

Kaddáfího režim mu ukradol otca a spravil z neho vyhnanca. Dvadsaťpäť rokov nevidel svoje mesto, svoje ulice, svoj rodný dom.

Komentovaná a historickým úvodem doprovozená edice deníků volyňské Češky Dobromily Šebestové. Ve svých zápiscích zachycuje dobu před 2. světovou válkou, ale především válečné události ve Svobodově armádě.

Když Amy Chuová, Američanka čínského původu, před několika lety vydala svou zpověď, kterou nazvala „Bojová píseň tygří matky“, stala se záhy zřejmě nejslavnější matkou na světě. Její kniha, která byla přeložena do několika desítek jazyků, vyvolala okamžitý poprask a dodnes nepřestává podněcovat vášnivé debaty na téma výchovy dětí.

Jak by řekl klasik: „Doma není nikdo prorokem“. A to platí dvojnásob o geniální československé šachistce Věře Menčíkové, která se v předválečné době stala osminásobnou mistryní světa a mezi ženami nenašla za celý svůj život sobě rovnou. Proto hrála zásadně na mužských turnajích s těmi nejlepšími světovými šachisty, jakými byli Capablanca, Euwe, Murphy, Aljechin, Steinitz a další.

Po troch tituloch Všivavé osudy (VSSS 2008), Papendeklová idylka (VSSS 2009) a Bonvivánske chiaroscuro (VSSS 2010), v ktorých sa autorka vyrovnala s dneškom, najmä s jeho mravnou tvárou, v tejto románovej kompozícii sa sústredila na rozvetvené rodinné vzťahy štyroch generácií. Vznikla tak rozsiahla románová freska s príbehmi od devätnásteho storočia – s presahom do čias Márie Terézie – po súčasnos

Anton Jurovský – duchovný otec slovenskej psychológie, autor prvej slovenskej vysokoškolskej učebnice psychológie, zakladateľ prvého vysokoškolského štúdia psychológie na Univerzite Komenského, rozvíjateľ praktickej psychologickej činnosti, organizátor odborného života, šíriteľ psychologických poznatkov a prístupov k životu jednotlivcov a spoločenstiev.Okrem základného diela strategického dosahu Psychológia,

Deník 1966–1971 navazuje na předchozí Frischův Deník. Deníkové zápisky, ať už to jsou skici k budoucí povídce nebo glosy kezprávám, různé fikce či analýzy, smyšlené výslechy, dotazníky či příručka pro seniory, cestovní zprávy anebo vzpomínky, to vše zachycuje dobu a jednotlivé situace oné doby.

Tato kniha umožní českým čtenářům nahlédnout do vnitřního světa jednoho z nejvýznamnějších autorů ruské literatury 20. století M. Bulgakova, autora románu Mistr a Markétka, který se stal jedním z erbovních děl světové lteratury 20. století. Cesta k tomuto románu byla svízelná - úspěchy střídaly prohry, nadšení deprese, někdy blízké zoufalství.