Publikace představuje nejnovější milníky a podoby českého a slovenského bádání týkajícího se křesťanského Východu – specifického a pestrého, přesto u nás stále okrajového oboru humanitních věd. Kolektiv autorů, z nichž většina působí na akademické půdě několika univerzit v České republice a na Slovensku, příležitostně též v zahraničí, seznámí čtenáře s odbornými otázkami spjatými se Slovenskem, Balkánem,

Nádej je neuhasiteľným plamienkom, ktorý Boh zapálil v našich dušiach, aby sme verili v moc jeho svetla, hoci sme obklopení čiernočiernou tmou. Žijeme v kultúre, ktorá je odhodlaná šíriť neľútostné posolstvo úplnej beznádeje.

Jejich životní příběhy oslovily již celé generace čtenářů a inspirují nás dodnes. Zanechali po sobě jedinečný odkaz – ať už kázali, pečovali o sirotky nebo hlásali evangelium v cizí zemi.

O Biblii boli napísané celé knižnice neoceniteľných komentárov a iných pomôcok. Ani ten najlepší znalec na svete však neporozumel a nevystihol všetko presne a správne.

MAX KAŠPARŮ je autorem, který pokaždé zanechá v čtenáři hlubokou stopu. Inspiruje a povzbuzuje v hledání Dobra v lidech kolem nás.

Otřásání základů (The Shaking of the Foundations, 1948) je první ze tří Tillichových souborů kázání. Pronikavé meditace a úvahy nad známými či méně známými biblickými texty i po letech překvapují hlubokým porozuměním, existenciálním nábojem a praktickým uchopením křesťanského poselství.

Lawlerova kniha je vyprovokována obtíží, kterou bolestně pociťuje řada lidí: papež František se pro ně stal obtížně srozumitelným. V úvodu knihy autor říká, že z počátku papeži velmi fandil a radoval se z něj.

Môže sa stať kresťanská viera pevným kompasom v súčasných životných a spoločenských dilemách? Nepôsobí táto otázka ako anachronizmus?

Křesťanská morálka, která se po několik staletí soustředila jen na povinnosti, zatuhla jako kámen, jenž se staví do cesty všemu, co teče a prýští. Je třeba znovu nalézt v srdci morálky i křesťanské osobnosti místo, kde přebývá tajný pramen Ducha, a zbavit ho nánosu půdy, aby mohl znovu ve vší síle vytrysknout.

Příspěvky ve sborníku se zabývají osmou kapitolou Papežské posynodální exhortace Amoris laetitia - česky (Radost z lásky). Zaměřují se především na téma, které je v současné diskusi hojně přetřásané a zdá se, že tato diskuse není dosud ukončena. Také tento sborník není pouhým ohlasem zahraničních impulsů, ale vznikl z domácího uvažování o problémech, jejichž význam ovšem naše prostředí daleko přes

Láska je podstata Boží, jak zvěstují hlavní světová náboženství, nejzřetelněji pak křesťanství, kde je láska zosobněna ve Vykupiteli Ježíši Kristu. A jako podstata Boží je láska také základem lidského bytí.

Studie pojednává o problematice mariánských zjevení a jejich významu pro současnou dobu. Pozornost je věnována především pěti zjevením Panny Marie: v La Salettě, v Lurdech, ve Fatimě, na Turzovce a v Medžugorji.

„Cirkev nie je stretnutie, na ktoré chodíte, ani miesto, kam vstupujete. Je to naša identita v Kristovi.

Tato kniha se zaměřuje na církev v textech Nového zákona. Církev prvních křesťanů byla v autorově pohledu překvapivě různorodá a v průběhu prvního století zaznamenala značný vývoj.

Životopis pátra Jozefa Litomiského, zakladateľa Kongregácie bratov tešiteľov z Gethseman, umožňuje širšej verejnosti oboznámiť sa s jeho odkazom, ktorý sa zrkadlí aj v spiritualite jeho duchovných synov a dcér. Narodil sa v Čechách, kde bol vysvätený za kňaza (1914) a zakrátko bol poslaný na ďalšie teologické štúdium do Viedne, kde sa venoval pastorácii tamojších českých a slovenských katolíkov.

Začte-li se čtenář do patristických kázání na Narození Páně, ocitne se v jiném kulturním prostředí. To, co zůstává, je však samotné jádro křesťanské zvěsti – Slovo, které bylo na počátku u Boha, se stalo tělem a přebývalo mezi námi (srov.

Autor nabízí nový pohled na nejkontroverznější a nejzáhadnější práci Sigmunda Freuda, jedinou z jeho knih s židovskou tematikou: Muž Mojžíš a monoteistické náboženství. Je Freudův výklad, že Mojžíš byl Egypťan, koncept monoteismu přejal z egyptských představ a byl Židy zabit poté, co jim monoteismus představil, opravdu psychologickým dokumentem Freudova nevyřešeného vztahu k vlastní židovské ident

Maria Teresa Porcile Santiso (1943–2001) vystudovala Institut hebrejské kultury v Montevideu a pobývala v kibucu v Izraeli. Připravovala se na kontemplativní život, ale nakonec žila své povolání mimo řeholi, zasvěcená studiu a ekumenickému dialogu.

V knize s podtitulem Kalendářem od Pesachu do Purimu naleznete přehled všech významných svátků, objasnění jejich kořenů a ukotvení v příbězích Tóry. Nechybí vysvětlení principu židovského kalendáře a jeho srovnání s kalendářem křesťanským a muslimským.

Je veda a Biblia v konflikte? Sú zázraky možné?