Neodkladnosti, o kterých se mluví nejasně a mlčí přesně. Od sebe přes svět zpátky k sobě. Neustrnout, ale udržet si klid, nejvíce nestabilní věc. Nebýt tu zbytečně, ale nepřevážit se, ať to občas trochu groteskně a ironicky popíchne. A ostatní? To je jedno, to je jejich věc. Tohle je úryvek z člověka.

Debut Viliama Nádaskaya je básnickým sitcomom. Má množstvo postáv, spomedzi ktorých je tou hlavnou Urban, a predvádza nám celú plejádu naratívnych mikrosituácií, urbánnych obrazov a bytových scén, z ktorých sa naraz stáva akási groteskná urbánna symfónia. Autorova poetika môže na prvý pohľad pôsobiť cynickým dojmom. Zároveň však spopod jeho básní presvitá hlboké znepokojenie nad stavom sveta, ktorý

Třiadvacetileté Janě se právě konečně otevírá cesta k vysněnému vysokoškolskému studiu. Snaží se prožít pestré léto, ale připadá si tak trochu sama. Chybí jí kamarádky, nedaří se jí najít kluka, s kterým by se opravdu dalo chodit, rodiče ji často shazují, bratr zlobí. V práci má jako nejmladší pozici poslední z posledních, a když se jí konečně podaří prosadit si studium vysoké, její obliba u nadřízených

Barazsuly Eta haikukkal jelentkezik Selyemeső című kötetében. A kis könyv lapjait forgatva úgy érezhetjük, hogy nem is Kolozsvárról, hanem egyenesen Kiotóból érkeznek hozzánk ezek a leheletfinom szövegek. A nálunk Fodor Ákos által népszerűvé tett költői formának a klasszikus, japános változatát műveli, írja és éli a szerző. Nem csupán a lényekkel teli és az élettelen táj, de az \"örök\" és a \"mindennapjait

Problémem velké části mimořádně talentovaných básníků je kromě ranních piv také past seberecyklace, která často sklapne hned poté, co ze sebe dotyčný vydá první vyzrálá díla. Zdá se, že moderní dekadent J. H. Krchovský (*1960) se ve svém životě i literární práci úspěšně vypořádal s obojím.

Známého básníka neodmyslitelně spjatého s Brnem snad netřeba dlouze představovat. Přesto jen několik málo informací: Oldřich Mikulášek (1910 - 1985) byl básník protiromantické, výsostně lyrické poezie s dramatickým napětím.

Tvorba Petra Krále, pokrývající časovou rozlohu půl století, byla dosud vydávána jen na přeskáčku a v nestejnorodém edičním zpracování; vinu na tom nesla i cenzura, jíž byl autor po léta vystaven (napřed jako „surrealista“, potom jako exulant), a která vydávání jeho díla značně zdržela. Až jeho souborné vydání by tak mělo dovolit uchopit je jako celek a učinit zjevnou jeho vnitřní celistvost i zvláštní

Poezie polského squatera, nekompromisní a výbušná, vzbudila pozornost ve světě, a tak jeho sbírka vychází současně s výborem The Squatters\' Gift, kterou Robert Rybicki vydává v USA v nakladatelství Dalkey Archive Press. Dnes v Polsku velmi uznávaný básník Robert Rybicki žil před několika lety také v Praze, ve squatech Cibulka a Klinika.

Džavachišviliovej básne vynikajú osobitou expresivitou popretkávanou jemnou, niekedy až mrazivou iróniou a filozofickým podtextom. Celkovou atmosférou občas pripomínajú plače.

Vo výbere z básnickej tvorby Árpáda Tőzséra ožívajú kľúčové motívy života a smrti, ubiehajúceho času, ale rovnako intenzívne rezonujú aj filozofické úvahy, autobiografické spomienky, antická mytológia, či kultúrne odkazy najrôznejšieho druhu. Verše citlivo reflektujú premeny Tőzsérovej poetiky v spoločensko-kultúrnom, no tiež osobnom, empirickom kontexte, a to v posledných tridsiatich rokoch jeho

Praktická kniha slovenskej graffiti poézie. Wholetrain s posolstvom v kozmickej reči.

Dagmar Urbánková (*1972) je výtvarnice, básnířka a prozaička. Je autorkou knih pro děti: Byl jeden dům (2004), Adam a koleno (2007), Chlebová Lhota (2010), Cirkus ulice (2012), vydaných v nakladatelství Baobab povídkové knih: Fjertoch si vyšiju (Eman 2007) a básnické sbírky: Ta hlava větru vypadá jako pes (Host 2008).

Pražská výtvarníčka a \'pokušiteľka písania\' vo svojej novej zbierke básní a krátkych próz využíva svoje mimoriadne schopnosti pozorovania.

Sbírka básní (poprvé vyšla v roce 1913), v níž teprve dvaadvacetiletý autor bilancuje svůj život a z pozice zmoudřelého člověka a vzpomíná na své mládí. S autorovými ilustracemi.

Kniha přináší soubor poezie Jana Zábrany (1931–1984) napsané do roku 1954, kdy začal pracovat jako překladatel. Jde o velmi rozsáhlé básnické dílo, obsahující vedle mnoha jednotlivých básní i tři ucelené básnické sbírky (Lyrický deník, Nápěvy a Únor 1954.

Ján Marton vo svojej druhej zbierke šetrí slovami a o to majú jeho verše bez rýmu väčšiu silu. Je to koncentrát pocitu, beznádeje, úprimnosti... Je to nárek duše, ktorá sa zvíja, plazí, skučí, plače a jediné, čo sa jej podarilo dočiahnuť, je pero.

V poetickej tvorbe Miroslavy Dudkovej (1979) cítiť jemný a citový aspekt. Poetka často ťažiskosústreďuje na obraz, ktorý druhotne vytvára pocit, inokedy autorka buduje priamo na pocitoch.

Básnická zbierka Jána Gavuru (1975), ktorý za zbierku Pálenie včiel získal cenu Jána Kraska.

V básnické sbírce Píseň zamilovaného Misogyna Jiřího Měsíce si poezie žádá ke svému slovu rytmus a hudbu. Je intuitivně psána pro potřebu kontaktu s lidským hlasem, s výzvou k okamžitému úspěchu nebo zavržení. Otevírá se v ní svět emocí sdělných a jasných, ještě patrný v renesančním aristokratickém i lidovém projevu. Svou roli tu hraje i básníkův zájem o anglicky psanou literaturu, která je hlavně

Výtvarná kniha režisérky a výtvarnice Lucie Sunkové Strom vychází ze stejnojmenného animovaného filmu. Působivá animace malovaná pomocí olejových barev na skle je unikátní, velmi pracná a celý proces natáčení je pomíjivý. Filmový obraz běží v čase a my nemůžeme zastavit svou pozornost na výtvarných jednotlivostech. Kniha nám to umožňuje v podobě zastavených obrazů. Básnický metaforický příběh, který